Hlavní navigace

Spánková opilost: podivný stav po nedokonalém probuzení

Tomáš Novák

Může vypadat jako skutečná opilost po požití alkoholu. Spánková opilost (synonymum zní patická rozespalost) je porucha vědomí, jež se řadí k mrákotným stavům. Provází ji zmatenost po probuzení, dotyčný později netuší, co dělal.

Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Objevuje se spíše u dospělých. Bývá považována za ekvivalent pavor nocturnus – nočního děsu u dětí. Tj. stavu, kdy dítě začne úzkostlivě křičet, spí však dále. Probudit je lze až následně za několik minut.

U nás „dospělou variantu“ zřejmě jako první popsal klasik, prof. Zdeněk Mysliveček. Použil název patologická rozespalost. V učebnici Obecná psychiatrie vydané roku 1957 píše: „Při náhlém probuzení z tvrdého spánku neprobudí se spící úplně, nýbrž přejde do stavu, jež má veškeré známky mrákotného stavu. Může to být forma delirantní, kdy je nemocný úplně dezorientován v okolí, jako by žil ještě svůj sen. Vnímá šalebně, chová se nepřiměřeně, může se dopustit i násilností. Jindy je to forma automatická, probuzený se chová na první pohled jako normální člověk, provede popřípadě něco zdánlivě správně, ale ne účelně. Ráno po probuzení vůbec neví, co dělal.“

Jinak můžeme bez obav prohlásit: „Již staří Řekové…“ Konkrétně Homér. Přesněji v bájesloví Elpenor, mladý kamarád Odysseův, se v bujaré opilosti rozhodl přečkat noc na střeše. Ráno měl takříkajíc kalné. Uklouzl, spadl, zlomil si vaz a zemřel. Odysseus byl příliš zaneprázdněn, tragédie si nevšiml. Duch jeho mladého přítele mu připomenul, co se sluší a patří – tj. řádný pohřeb mrtvého těla. Poté, co dokončil svůj úkol v podsvětí, se Odysseus vrátil do Aeaea a zpopelnil Elpenorovo tělo, potom ho pohřbil s jeho zbrojí a označil hrob veslem své lodi.

Tak to chodilo ve zlatém věku. Dávno již tomu. Zhruba před půl stoletím začal být používán termín spánková opilost pro stav nedokonalého probuzení.

Typické projevy spánkové opilosti

Může se objevit nejen v noci, ale i po krátkém odpoledním spánku. Typické projevy jsou zpomalené reakce a špatně koordinované pohyby. Postižený touto epizodou nezvládá jednoduché, dříve vcelku automatizované úkony. Proto může působit dojmem, že je opilý.

Nejde o běžnou ospalost ani únavu. Na oba posledně zmíněné stavy jsme si schopni vzpomenout. Na to, jak jsme se chovali ve spánkové opilosti, máme tzv. okno, nepamatujeme se na nic.

Objevit se může zejména po náhlém probuzení. Trvání nelze předem odhadnout. Může to být chvilka – pár minut, výjimečně i doba podstatně delší. Dotyční mnohdy jednají agresivně, či alespoň neopatrně.

Stav se neobjevuje často. Prožilo jej zhruba jen patnáct procent lidí. Bývají to zejména osoby, které mívají problémy se spánkem. K této „opilosti“ jsou náchylnější jak lidé, kteří spí méně, ale tak i více, než je zdrávo. Tj. nebezpečných je jak pět hodin, tak i více než deset hodin za den.

Stav se může objevit u dospělých, ale i u dětí. V jejich aktuální historii bývá zaznamenána zvýšená únava, značné vyčerpání jak tělesné, tak častěji duševní. Pozor na probdělou předchozí noc. Nebezpečná je i klasická opilost vyvolaná nadměrnou konzumací alkoholu. Svůj vliv může mít i zaměstnání na směny, i takové, jež vyžaduje nepravidelné epizody spánku.

Postižený „dříve chodí, než myslí“

Termín popsal jako jeden z prvních český neurolog Bedřich Roth. Liší spánkovou opilost jako příznak – ten je typický tím, že se pohybový aparát probudí ze spánkového útlumu dříve ve srovnání s vyšší nervovou činností. Velmi zjednodušeně lze říci, že postižený „dříve chodí, než myslí“.

Spánková opilost je součástí narkolepsie, někdy se vyskytuje i u epilepsie. Narkolepsie je porucha spánku charakterizovaná nadměrnou ospalostí, ale může se objevit i výrazné omezení svalové kontroly. Ta souvisí mj. se silnou emocí – může to být i smích. Dále s paralýzou spánku, halucinacemi a v některých případech epizodami kataplexie (částečná nebo úplná ztráta kontroly svalů, často vyvolaná silnou emocí, jako je smích).

Galerie: Ve spánkové laboratoři – nemá bombu, jen by pořád spal 

Nemocní si během dne stěžují na ospalost. Málem pro ně platí „sotva sedne, sen se zvedne“. Ještě ke všemu to je sen nepříjemný, nezřídka děsivý. Tzv. noční můry se mohou objevit i během dne. V učebnicích se lze dočíst: „Narkolepsii vyvolává ztráta chemické látky v mozku – hypokretinu. Ten stimulačně působí na varovné systémy v mozku, udržuje člověka vzhůru a dle potřeby co nejoptimálněji reguluje cykly probuzení spánku. Při narkolepsii je shluk buněk, které produkují hypokretin v hypotalamu, narušen. Bez hypokretinu má člověk potíže zůstat vzhůru a také zažívá narušení normálních cyklů spánku a bdění.“

Typy spánkové opilosti

Mezi dnes již historická, leč stále platná dělení spánkové opilosti patří rozdělení na fyziologickou (po náhlém probuzení v cizím prostředí), dále afektivní, která „postihuje osoby popudlivého charakteru, jež byly před usnutím podrážděny nepříjemnostmi“. Může ovšem jít i o „snovou opojenost“ u emočně labilních osob. Nejčastější je spánková smyšlenka. Tedy vymýšlení minulých událostí, které má zakrýt těžkou poruchu paměti při organickém poškození mozku, například chronickým alkoholismem. Postižený této smyšlence věří, po čase ji však opět zapomíná a vytváří si novou, spojenou s předchozím alkoholickým excesem.

Jiný přehled – modernější než předchozí – uvádí více typů spánkové opilosti:

7 typů spánkové opilosti:

  1. spojená s přecitlivělostí na zvukové podněty,
  2. agnostická – spojenou s poruchou poznání,
  3. iluzivní – jde o přetváření vjemů,
  4. bludná – přesněji řečeno to, co je vnímáno adekvátně podnětu, je zpracováno zcela chybně – vzniká blud,
  5. úzkostně nutkavá – úlek, strach v okamžiku probuzení z hlubokého spánku,
  6. amnesticko konfabulační – amnesie je ztráta paměti toho, co předcházelo, konfabulace je „čestné lhaní“ – mylné přesvědčení v důsledku nemoci nebo zranění mozku,
  7. snová.

Tento výčet je v odborné literatuře kritizován, neboť nejde o přesně ohraničené projevy. Očekávat lze nejspíše jejich kombinaci.

Jak předcházet opilosti (nejen spánkové)

Dávat pozor na alkohol, vést pravidelný život bez nadměrných stresů. Pokud patříte mezi osoby popudlivého charakteru, jež bývají podrážděny nepříjemnostmi, doporučuji různá relaxační cvičení. Mým nejoblíbenějším je autogenní trénink. O něm více příště.

Galerie: Nejhorší potraviny před spaním

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).