Hlavní navigace

Školy z automatů na limonády nemají většinou nic

20. 2. 2012

Sdílet

 Autor: SXC
Nelíbí se vám automat na limonádu ve škole, kam chodí vaše dítě? A utěšujete se, že za něj škola aspoň utrží peníze, které použije třeba na lepší vybavení? Omyl. Kdo platí, je škola.

Bylo by skvělé, kdyby školy díky umístění automatů na sladké limonády a další nápoje vydělaly třeba alespoň na nákup toaletního papíru, který také nebývá na školních WC samozřejmostí. Jenže chyba lávky, vzdělávací instituce nemají většinou z těchto přístrojů nic. Ale přitom by mohly, kdyby si vyjednaly lepší podmínky.

Když jsou ve škole nápojové automaty, rodič prakticky nemá šanci ovlivnit ppitný režim dítěte.
Autor: Isifa.cz

Když jsou ve škole nápojové automaty, rodič prakticky nemá šanci ovlivnit pitný režim dítěte.

Nápojové automaty školám nabízejí buď přímo prodejci nápojů nebo různé firmy specializované naopak právě na prodej či pronájem těchto zařízení.

„S podobnými nabídkami nás oslovují obchodní zástupci firem několikrát ročně, většinou argumentují tím, že jde o služby pro žáky. My už jeden automat máme na druhém stupni, na první žádný nechceme,“ řekl ředitel menší základní školy v centru Prahy. Uznává, že pití v automatech není nejzdravější, ale podle něj je někdy lepší, když dítě vypije alespoň sladkou limonádu, než aby nevypilo nic.

Obchodní zástupci to však mají čím dál těžší, automaty už dneska stojí téměř ve třech čtvrtinách českých škol a přibývá jich, zatímco v západní Evropě se jich školy často i na popud rodičů či organizací bojujících s dětskou obezitou snaží zbavit.

Ukazuje se totiž, že automaty přispívají ke zhoršení stravovacích návyků i u dětí, které zatím problémy s váhou neměly. A tam, kde je školy nechají nainstalovat, nemá rodič moc šancí ovlivnit, co dítě pije.

Sedm tisíc korun ročně

Antonín Balnar, ředitel ostravského osmiletého Wichterlova gymnázia, automaty na limonády do školy nepustil vůbec.

přečtěte si dále: Pijte vodu. Ale kolik?

„Spočítal jsem si, že se nám to nevyplatí, protože za elektřinu bychom vydali během roku více peněz, než kolik bychom mohli utržit na nabízené provizi za prodané nápoje,“ vysvětluje. Jeho škole totiž firmy nabízely pouze automaty, jejichž provoz, tedy spotřebu energie, by škola musela hradit ze svého a provize z prodeje to nedokázala vyrovnat. „Případně nám firmy nabízely, že za umístění automatů dostaneme nějakou paušální částku,“ dodal ředitel. Ani toto by se jeho škole nevyplatilo.

Automaty na nápoje ve školách nestojí zdarma: většinou na ně školy ještě doplácejí.
Autor: SXC

Automaty na nápoje ve školách nestojí zdarma: většinou na ně školy ještě doplácejí.

Nápojový automat je vlastně svého druhu lednička – nemusí sice chladit na extrémně nízké teploty, ale běží také pořád a tomu odpovídá i jeho spotřeba. V rámci jedné z ekologicky zaměřených akcí Hnutí Tereza školáci nedávno zjišťovali spotřebu různých přístrojů a mezi nimi i podobných nápojových automatů.

„Měřili jsme, kolik elektřiny spotřebují různé přístroje a přemýšleli jsme, jak elektrickou energii ušetřit,“ uvedla Marie, členka Ekotýmu ze základní školy v Bezně. Tamní děti s překvapením zjistily,  jak vysoká je spotřeba nápojového automatu. Jeho provoz stál školu za jediný rok více než sedm tisíc korun, a to jich ve větších školních budovách bývá i několik. Školní dětský Ekotým z Bezna dosáhl toho, že ředitelka po vyčíslení spotřeby nechala nápojový automat ze školy odstranit.

Je na škole, jaké si vyjedná podmínky

Zdá se přitom, že je na každé škole, jakési dovede vyjednat ohledně automatů na limonády podmínky, takže ne každá za jeho provoz platí.

„S každou školou, na které provozujeme nápojový automat, je sepsána individuální smlouva. Vše však vychází od škol, které mají požadavky od svého zřizovatele, a my se snažíme těmto podmínkám přizpůsobit. Některé školy chtějí automatem zajistit pitný režim a vyšší servis pro studenty, a z prodejů nápojů tudíž žádný zisk nemají. Některé školy od nás požadují uhrazení elektrické energie, neboť nápoje opět prodávají za  nákupní cenu a jinak jsou tedy bez zisku,“ uvedla Kateřina Švecová z oddělení vnějších vztahů firmy Coca-Cola HBC Česká republika.

Podle ní se stává i to, že škola sama  nastaví ceny v automatu vyšší a pomocí toho zisku tak prostřednicím limonád  pomáhá financovat jiné aktivity spojené s provozem školy. 

Například Martin Ševčík, ředitel školy v druhé pražské městské části před časem v Českém rozhlase vyčíslil, že u nich má škola z nápojových automatů za každou prodanou láhev korunu, a že navíc firma hradí spotřebovanou energii. V jeho případě naopak škola platí provoz automatu umístěného v rámci státní kampaně Školní mléko. Podle něj je právě tento automat nejvyužívanější a škola si jej může dovolit díky zisku z provozu automatů méně zdravých.

Jenže firmy jsou k vyjednávání vstřícné pouze tehdy, pokud jich je v regionu více a o školy se tak vlastně přetahují.

A vítězem se stává… ten, kdo jedná

Zatímco některé školy spoléhají na to, že je osloví obchodní zástupci firem, případně se na ně mohou samy obrátit, někde na to jdou důkladněji, jako například Střední průmyslová škola v Ostrově, která loni koncem roku vypsala na umístění a provoz těchto automatů na teplé a studené nápoje a také na občerstvení výběrové řízení. Hlavním rozhodovacím kritériem se stala co nejvyšší úhrada provozu automatů ze strany firmy, která je provozuje.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Pro tištěná i webová média píše od poloviny 90. let. Ve svých textech se věnuje zejména rodinné problematice, výchově dětí, zdraví a životnímu stylu.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).