Trápí vás alergické potíže, které jste dříve v tuto roční dobu nemívali? Nejspíše nejste jediní. Klimatické změny prodlužují pylovou sezónu a posouvají její nástup čím dál víc do zimních měsíců. Vysvětlením jsou teploty nad deset stupňů, protože to bývá zlomový okamžik, aby začaly pučet první jarní stromy.
Líska už v lednu
Pylová sezóna začíná obvykle květem lísky obecné. Vlivem klimatických změn však dochází k jejímu prodlužování a první pyly se vzduchem mohou vířit mnohem dříve. V nížinách se loni první pylová zrna lísky objevila již v polovině ledna, začátkem února už se přidal i pyl olše. Kdy k nástupu sezóny dojde, záleží primárně na počasí, které musí být teplejší než 10 °C, a regionu, vysvětluje lékařka Radka Šedivá z alergologické ambulance kliniky Synlab.
První alergeny, které mohou potrápit pylové alergiky již v zimě, jsou tedy pyly lísky a olše. Citlivým jedincům mohou v tomto období komplikovat situaci také vzdušné plísně, jejichž spory se víří například v místech pokrytých nevyschlými listy. Plísně se navíc běžně vyskytují v nevětraných prostorách s vyšší vlhkostí, jako jsou sklepy, koupelny nebo špatně izolované místnosti. Zimní období, kdy se méně větrá a topení vysušuje vzduch, může jejich výskyt ještě zhoršit.
Alergické potíže bývají vzhledem k menšímu množství kvetoucích rostlin v období zimy mírnější. První zimní alergeny však mohou alergiky zaskočit, a proto je dobré mít u sebe připravené léky (antihistaminika) raději celoročně. Pro zvládání alergií jsou zásadní také režimová opatření. V zimních měsících je třeba dbát zejména na čistotu vzduchu v domácnosti, správné větrání a udržování optimální vlhkosti,
popisuje doktorka Šedivá.
Přicházejí nové alergeny
Kromě prodlužování pylové sezóny vedou klimatické změny také ke změně vegetace, a tedy i výskytu nových alergenů. Stále častěji se ve střední Evropě, a tedy i u nás, objevuje například bylina ambrozie – rostlina původem z jižní Evropy.
Ambrozie trojklaná
Její sezónou je přelom léta a podzimu (srpen–říjen) a představuje pro alergiky stále větší problém. Jde o bylinu z čeledi hvězdnicovitých, která je takzvaně větrosnubná, to znamená opylovaná větrem. Tyto rostliny mají velké množství pylu, aby zvýšily šanci na úspěch opylení, zároveň je pyl lehký a snadno větrem přenosný. Potíže tak může způsobovat většímu množství alergiků,
popisuje alergoložka. Dá se zároveň předpokládat, že podobných nových alergenů bude přibývat.
Počet alergiků roste
Stejně tak se za posledních deset let výrazně zvýšil počet alergiků. Nějakou formou alergie dnes trpí až třetina české populace. Nárůst pacientů zaznamenáváme ve všech věkových kategoriích. Alergie se můžou objevit v každém věku, například i u seniorů, kteří s nimi nikdy dříve problémy neměli,
říká lékařka.
Alergie jsou civilizační onemocnění způsobené nadměrným kontaktem s různými látkami a mohou se objevit kdykoli během života. Jejich vznik podporuje například vnější znečištění smogem a výfukovými plyny, používání aerosolů a nátěrů, aktivní a pasivní kouření nebo nedostatečné větrání. Ruku v ruce s alergiemi jdou i atopické ekzémy a vyrážky.
A na co jste alergičtí vy?
Pokud máte pocit, že se o vás pokouší alergie, kterou jste dříve neměli, nebo že se vaše potíže zhoršily, má smysl nechat se otestovat a řešit případně léčbu alergie. Test ukáže, jak jste citliví na jednotlivé alergeny.
Moderní laboratorní diagnostika umožňuje přesné stanovení senzibility až na 300 alergenů z jediného odběru krve. Nejširším takovým testem na trhu je ALEX, který lze například v případě dlouhých čekacích lhůt absolvovat i jako samoplátce. Vyšetření lze objednat online.
Je nicméně dobré vědět, že ne každá odhalená pozitivita však znamená klinicky významnou alergii. Výsledky laboratorního testu je proto vždy třeba spojit s podrobnou anamnézou a vyšetřením u alergologa, který by měl mít nad alergikem pravidelný dohled.
ČLÁNKY DO MAILU