Ministerstvo zdravotnictví hledá cesty, jak zvýšit účast ve screeninzích, tedy plošných a bezplatných programech zaměřených na časný záchyt především rakoviny. Připravuje proto několik změn. Jejich součástí je i to, že by se někteří lidé, kteří do screeningu patří věkem nebo rizikem, mohli otestovat sami doma. A vzorek pak poslat do laboratoře.
Co se dozvíte v článku
Účast na screeninzích stagnuje a my víme, že nádory vznikají ve skupině občanů, kde screeningový program buď neexistuje nebo, pokud existuje, pacienti se do něj nedostavují, proto do programů chceme otevřít více cest,
uvedl Marián Hajdúch, poradce ministra zdravotnictví a přednosta Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého.
O testech na doma hovořil v příspěvku na odborné konferenci PREVON věnované screeningům. Její 11. ročník se konal na začátku října v Praze.
Samoodběr stolice
Nejnižší účast má screening rakoviny tlustého střeva a konečníku. Interaktivní data Národního screeningového centra ukazují, že loni jím prošlo jen 33 procent těch, kteří program mohli využít. Problémem je i to, že čtyři lidé z deseti s pozitivním testem na skryté krvácení do stolice (TOKS) nejdou na navazující koloskopii, tedy endoskopické vyšetření tlustého střeva, jež odhalí příčinu krvácení.
To jsou hlavní důvody, proč příští rok ministerstvo plánuje spustit pětiletý pilotní projekt zaměřený na sebetestování. V něm vyzkouší, zda účast ve screeningu dokáže zvýšit možnost odebrat si vzorek stolice doma a rovnou jej doručit laboratoři, aniž by testovaný musel k lékaři. Sadu pro samoodběr dostanou lidé ve věku 45 až 74 let, kteří nebyli nejméně tři roky na TOKS či koloskopii.
Jak samoodběr vzorku probíhá, jsme popsali v reportáži zde.
Aby se nezahltily gastroenterologie následnými koloskopiemi u těch, kteří budou mít výsledek testu pozitivní, nebudou se odběrové sady posílat plošně. Do schránek půjdou postupně a po regionech. A jen těm, kteří o zaslání projeví zájem.
Doma půjde i stěr z pochvy
V případě TOKS nejde o jediný zkušební test. Podle Mariána Hajdúcha se chystá také pilotní rozesílání sad, které umožní ženě provést si v domácím prostředí stěr z povrchu děložního čípku. Sada by měla pomoci zachytit přítomnost HPV virů, tedy spouštěčů nádorových změn.
Stěr si žena provádí přes pochvu štětečkem nebo vatovým tamponem mimo období menstruace, těhotenství či po porodu. Následně jej vloží do původního obalu, poštovní obálky a odešle do laboratoře kde jej podrobí DNA testování. Výsledek jí sdělí do měsíce.
Také u tohoto sebetestování platí, že bude určeno zájemkyním, které nebyly u lékaře tři roky a déle. Primárně budeme cílit na ženy ve věku 50+, u nichž se návštěva u gynekologů dramaticky propadá,
popsal Marián Hajdúch.
V ČR už někteří lékaři a lékárny samoodběrové sady HPV nabízeli. Třeba v projektu nazvaném Astra, který běžel v roce 2024. Tehdy si ale ženy musely test zaplatit, vyšel zhruba na 1 900 Kč. Na další pilotní testování, tentokrát bezplatné, by mělo podle docenta Hajdúcha dojít příští nebo přespříští rok.
U samoodběrových testů na okultní krvácení a u sad pro HPV DNA test počítáme s pětiletým pilotním programem v letech 2027–2031,
doplnil pro Vitalia.cz.
Jde o spolehlivou cestu?
Sebetestování provázejí otázky, zda ženy (a v případě TOKS i muži) zvládnou odběr tak, aby výsledek nebyl falešně pozitivní. Řeší se také spolehlivost sad i to, zda je dobře, když se testovaná či testovaný dozvídají pozitivní výsledek doma, kde chybí lékař, který by jim vysvětlil, co je čeká dál. Nebo to, zda tuzemský systém dokáže účastníkům screeningu s pozitivním domácím testem zajistit jasné informace o návazné péči a péči samotnou tak, aby se testovaní nakonec ze systému zdravotní péče neztratili
.
Pozitivní TOKS znamená koloskopii, cílem je do 90 dnů. Pozitivní HPV test znamená vyšetření u gynekologa podle jednotného algoritmu, který právě dokončuje odborná pracovní skupina,
popisuje Marián Hajdúch.
Na PREVONu obavy vyvracel. Upozornil, že HPV domácí testy Ústav molekulární a translační medicíny pilotně vyzkoušel před více než deseti lety. Test prokázal, že ženy vaginální stěr zvládnou samy a většina z nich dává přednost domácímu prostředí před ordinací lékaře. Pokud si ho navíc vyžádají, testy se do laboratoře vrátily v 81 procentu. V pilotním testu bylo použitých 215 setů.
Ve výsledku byly všechny testy odeslané ženami do laboratoře vyhodnotitelné. Pozitivních bylo 24 procenta z nich. Výsledky následně potvrdila druhá studie, na níž Ústav spolupracoval s Národním screeningovým centrem i Ústavem zdravotnických informací a statistiky.
Pilotní fáze také ukázala, že ženy si stěr dokážou udělat správně a že ve výsledku není rozdíl mezi odběrem jejich a odběrem lékařů. Podmínkou je vybrat správný typ testu, protože na trhu je jich více. Screeningový samoodběrový test musí být citlivější než ten použitý při odběru lékařem.
Testují už i samoodběr krve
Zatímco používání samoodběrových sad na stolici a děložního čípku je ve světě podle Mariána Hajdúcha považováno za standard, v Česku se nyní zkouší i sady, jejichž užívání zatím nijak rozšířené není. Po stolici a cervikovaginálních stěrech přijde samoodběr krve,
sdělil s tím, že Ústav molekulární a translační medicíny patří k jedněm ze čtyř center v Evropě, kde se samoodběr krve testuje v rámci projektu Comfort.
Odběrová sada nepracuje s žilní, ale tzv. kapilární krví, tedy odběrem z nejmenších cév. Jde o podobný princip, jako když se diabetik, který nepoužívá senzor, píchne jehličkou do prstu, aby si změřil glykémii. Nejde tudíž o nijak bolestivou záležitost.
Vzorek kapilární krve může mít podobu tekutou nebo tzv. suché kapky. U tekuté varianty se krev odebírá nejčastěji z horní části paže nebo dolní části zad. Zařízením, které se přicucne ke kůži a vysaje až půl mililitru krve,
popsal Marián Hajdúch. Suchou kapku lze nejsnáze získat z kapky krve z prstu.
Jeden z testů na samoodběr tekutého vzorku kapilární krve. Tento se používá v zahraničí a je umístěný na pacientově paži.
Testování suchou kapkou je ideální pro odečítání hodnoty PSA, na kterém stojí mezi muži oblíbený screening rakoviny prostaty. Výhodou této metody je, ukazatele jsou dobře odečitatelné až 14 dnů po samoodběru. Takže test lze posílat při pokojové teplotě i poštou.
Naopak z tekuté krve lze hlídat hladinu vitamínu D nebo některé ukazatele související s funkcí ledvin, respektive s projevy jejich chronického onemocnění či selhání. Tyto vzorky jsou ale citlivější na skladování, při pokojové teplotě vydrží řádově hodiny, takže do laboratoře by měly putovat co nejrychleji po odběru.
V Olomouci zatím Comfortem prošlo 300 lidí. U jednoho pacienta test po domácím odběru krve odhalil karcinom prostaty. Do širší praxe ale tento typ samoodběru zatím nelze uvést z minimálně tří příčin. V Evropě zatím neexistuje test certifikovaný pro samoodběr krve laikem, logistika je náročnější než u stolice nebo stěru (tekutý vzorek musí cestovat chlazený) a část analytů z malého objemu krve zatím nelze měřit dostatečně citlivě,
vyjmenovává překážky Marián Hajdúch.
K vyzvednutí zdarma v lékárně?
Na PREVONu došla řeč i na to, jak sety k zájemcům dostat. Cest je více. Nejčastější je zaslání poštou s připomínkou po měsíci. Obvykle elektronickou. Další možnosti jsou distribuce s pomocí praktických lékařů nebo gynekologů, lékáren nebo screeningové a komunitní akce, při kterých je možné dostat se na velmi vysoké počty testovaných,
popsal Marián Hajdúch. V pilotním projektu se přitom má testovat hned několik cest distribuce.
Zásady pilotního testování
- Nabídka k samostestování musí přijít opakovaně.
- Sady nestačí poslat a čekat, doprovodí je upomínky.
- Upomínka by měla mít podobu dopisu a SMS.
- Doplní ji srozumitelný návod s videem dostupným přes QR kód, infolinka a chat.
- Vzorek se musí vracet poštou, nikoli osobně.
- Musí být možnost sadu znovu objednat, když se ztratí nebo zkazí.
- Pojišťovny musí mít na obesílané aktuální údaje, aby test byl doručitelný.
Platit bude přitom zásada „třikrát a dost“: Člověk pravděpodobně dostane nabídku na sebetestování nejvýše třikrát, poté už bude možné test domů získat jen na vlastní žádost.
Pro Vitalia.cz později Marián Hajdúch dodal, že sady budou sice chodit jménem zdravotní pojišťovny zájemce. Samotné pojišťovny je ale fyzicky pravděpodobně rozesílat nebudou. Pracovně počítáme s tím, že by sady mělo rozesílat a vzorky přijímat jedno pracoviště jménem všech pojišťoven,
uvádí s tím, že o způsobu distribuce zatím nebylo rozhodnuto a řešit jej bude nově ustavená ministerská Komise pro implementaci samoodběrových testů.
Způsob doručení je mimořádně důležitý pro to, aby se test vrátil zpět. Chtěli bychom systém nastavit tak, aby fungoval,
dodal s tím, že zkušenosti ze zahraničí ukazují, že nejvyšší míru úspěšnosti má sebetestování ve chvíli, kdy si o sadu zájemce sám aktivně požádá.
Když se letos na rozesílání setů pro samoodběr stolice chystala Oborová zdravotní pojišťovna (více čtěte zde), za tři měsíce oslovila přes osm tisíc pojištěnců. Se zasláním odběrové sady souhlasilo 1200 z nich a zpět do laboratoře se dostalo 314 vzorků. Čtrnáct procent, tedy 46 lidí mělo pozitivní výsledek.
V pilotu OZP se vzorky odevzdávaly na odběrových místech laboratoří – a to je dobře známá a zjevná bariéra účasti. Člověk, který nechodí k lékaři, nepůjde ani na odběrové místo,
komentuje výsledek Marián Hajdúch. Zkušenosti ze zahraničí přitom ukazují, že pokud je možné vzorek poslat poštou v předplacené obálce, lidé sad do laboratoře odešlou 60 až 80 procent.
Jak se dříve nechal slyšet Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky, navýšení účasti i třeba o pouhé půlprocento nebo procento v tak robustním screeningu, jakým je např. ten zaměřený na rakovinu tlustého střeva a konečníku, není zanedbatelné. Ve finále znamená tisíce vyšetřených navíc.
Ministerstvo nepočítá, že by samoodběr nahradil některé z dosavadních screeningových vyšetření. Má jít o doplněk, jenž do programů časného záchytu rakoviny otevírá dveře těm, kteří zatím postávali opodál. To znamená, že TOKS bude možné absolvovat i po návštěvě ordinace, zavedení samoodběrového testu na HPV zase nevytlačí cytologii, ani DNA testy, byť jejich interval se má za necelé dva roky změnit.
Jak podpořit účast ve screeninzích
- Aktivní zvaní – dříve pojišťovny rozesílaly zejména dopisy, brzy bude zvát uživatele na prevenci a screening třeba i aplikace EZKarta.
- Zapojení širokého spektra lékařů – do screeningu by neměli zvát jen praktici, ale také celá řada ambulantních specialistů. V případě programu časného záchytu rakoviny plic bude moci od 1. července 2027 zvát do programu jakýkoliv lékař. Třeba i stomatolog, diabetolog nebo kardiolog (plánovanou změnu jsme popsali zde).
- Návazná péče – pokud je screeningový test pozitivní, musí na něj plynule navazovat další vyšetření. S tím v budoucnu pomohou i AI asistenti. Příští rok bude koloskopie lépe placená ze zdravotního pojištění, což by mělo kliniky motivovat k rozšíření kapacit a k tomu, že lidé s pozitivním testem TOKS se na koloskopii dostanou přednostně.
- Sjednocení kvality laboratorních vyšetření – ať už jde o samoodběr nebo vyšetření lékařem, výsledek by měl být stejný a šance na odhalení nemoci také.
- Data v reálném čase – od roku 2028 budou povinné eŽádanky a výsledky screeningů budou také součástí sdíleného zdravotnického záznamu.