Screening rakoviny tlustého střeva a konečníku se v Česku týká lidí mezi 45 a 74 lety. Účastníci mohou jednou za dva roky podstoupit test na okultní (skryté) krvácení do stolice, tzv. TOKS, a jednou za deset let je pak možné absolvovat koloskopii, při které lékař prohlédne tlusté střevo kamerou a odstraní z něj případné polypy, ze kterých by se časem mohl nádor rozvinout.
Ideální je obě metody kombinovat. Zatímco koloskopie zrovna oblíbená není, u TOKS zdravotníci uklidňují, že takzvaně o nic nejde. Jde o odebrání vzorku stolice a jeho prozkoumání v laboratoři. Odběr přitom můžete provést doma a jen poté zkumavku odnést do laboratoře a počkat na výsledek.
Je to opravdu tak jednoduché? Po absolvování testu můžeme potvrdit, že ano.
V klidu doma „ve svém“
Vzhledem k tomu, že věkem ještě nespadám do skupiny lidí, která má na test nárok v rámci screeningu, podstoupila jsem ho jako samoplátce. Odběrovou sadu jsem objednala u laboratoře SynLab, vyzvedla na odběrovém místě a odnesla domů. Odpadla tím první obava, že „si budu muset dojít“ někde v laboratoři, přitom tuhle potřebu si dopředu opravdu naplánovat neumím…
Následně ovšem vyvstala další obava: jak vlastně vzorek odebrat. Nesmí se totiž kontaminovat vodou z toalety a já mám doma klasickou záchodovou mísu bez „schůdku“, který toalety mívaly dřív. Pochopitelně se na toto ale myslí předem, takže součástí odběrové sady je i síťka na zachycení stolice, kterou napnete přes toaletu pod prkénkem. Tento problém se tedy také podařilo vyřešit.
Odběrová sada na test skrytého krvácení do stolice.
Odběr ze čtyř míst
Po vykonání potřeby už je proces opravdu jednoduchý. Prostě rozšroubujete zkumavku, ve které je štětička v tekutině, a odeberete vzorek. Odebírá se ze čtyř různých míst, protože stolice není homogenní hmota a to, že v jednom místě krev není, neznamená, že není nikde jinde.
Pak už stačí štětičku vložit zpátky do tekutiny ve zkumavce, zašroubovat a uchovat v lednici, dokud vzorek neodnesete zpět do laboratoře. To by ideálně mělo být co nejdřív, nejdéle však týden po odebrání vzorku.
V laboratoři pak vzorek dostane kód, který jej provází celým zpracováním. Součástí vstupní kontroly je také posouzení, zda je vzorek vhodný k vyšetření.
„Pro klienta je celý odběr otázkou několika minut. Je ovšem zásadní postupovat podle přiloženého návodu, vzorek správně uchovat a včas odevzdat. Právě tyto kroky rozhodují o tom, v jaké kvalitě se materiál dostane do laboratoře a zda z něj bude možné získat spolehlivý výsledek,“ vysvětlujeAnabela Čížková, vedoucí laboratoře SynLab Praha.
Následuje samotná analýza na přítomnost skrytého krvácení. Výsledek před vydáním prochází technickou i medicínskou validací a poté míří v zabezpečené podobě k praktickému lékaři, v mém případě, kdy jsem test podstoupila jako samoplátce, mi přišel e-mail s výsledky, a to už pár hodin po odevzdání vzorku.
Pozitivní test neznamená rakovinu
Test na okultní krvácení dokáže odhalit i okem neviditelné stopy krve ve stolici. Nicméně pozitivita testu sama o sobě neříká, co krvácení způsobilo. Přítomnost krve ve stolici může souviset například s hemoroidy, zánětlivými změnami nebo polypy, ale také s nádorovým onemocněním tlustého střeva a konečníku.
„Pozitivní test na skryté krvácení není diagnózou rakoviny. Je to signál, který musíme dovyšetřit, zpravidla kolonoskopií. Příčinou mohou být například hemoroidy, rizikové zánětlivé změny nebo polypy, ale také nádor. Právě při kolonoskopii lze některé polypy rovnou odstranit a zabránit tomu, aby se v budoucnu změnily v nádor. Smyslem screeningu je zachytit rizikový nález u člověka, který ještě nemusí mít žádné potíže,“ vysvětluje gastroenterolog Luděk Hrdlička.
Zvýšit podíl účasti na screeningu kolorektálního karcinomu má projekt zdravotní pojišťovny OZP, která svým vybraným klientům od června rozesílá odběrové sady na TOKS poštou až domů. Do konce srpna oslovila přes 8 tisíc klientů, z toho 1200 souhlasilo se zasláním odběrové sady. Zpět do laboratoře se dostalo 314 vzorků, z nichž 46 mělo pozitivní výsledek. To je 14 procent.
Kolorektální karcinom
Rakovina tlustého střeva a konečníku může vzniknout, když se buňky střevní sliznice začnou nekontrolovaně dělit. Zpočátku se tvoří převážně nezhoubné výrůstky, tzv. střevní polypy. Ty pomalu rostou, časem se mohou stát zhoubnými a jsou předstupněm asi 90 % případů kolorektálního karcinomu.
Změna střevního polypu v karcinom může trvat přibližně 10 až 15 let. I proto je potřeba nezanedbávat preventivní prohlídky a screening, aby lékaři polyp mohli objevit a včas odstranit.
Riziko vzniku kolorektálního karcinomu může zvyšovat několik faktorů, z nichž některé lze významně ovlivnit dodržováním zásad zdravějšího životního stylu. Zhoubné nádory tlustého střeva rostou pomalu, proto jsou varovné signály často zaznamenány až v pokročilém stadiu onemocnění.
Na nádor tlustého střeva a konečníku mohou poukazovat mimo jiné následující příznaky:
- hlen a/nebo krev na stolici nebo uvnitř stolice,
- tmavá nebo černá stolice,
- opakované střevní křeče a bolesti břicha,
- zapáchající stolice,
- změna způsobu vyprazdňování – časté vyprazdňování stolice nebo zácpy
- nápadně úzká stolice (někdy označovaná jako „stužkovitá“ stolice),
- nutkání na stolici, avšak bez vyprazdňování,
- silné nadýmání, někdy s nechtěným vyprazdňováním stolice nebo hlenu,
- pocit plnosti, ztráta chuti k jídlu,
- nevysvětlitelný úbytek hmotnosti,
- bledost a anemie, apatičnost a únava,
- nevysvětlitelné dlouhodobé bolesti v dolní části páteře nebo v podbřišku.
Zdroj: Hlas onkologických pacientů
