Proč je tak zdravé jíst ryby

Z nutričního hlediska je nepochybně nejdůležitější složení rybího tuku, který se v minulosti podával právě na podporu imunity pravidelně dětem. V podobě kapslí nebo ochucených rybích olejů je součástí široké nabídky doplňků stravy i dnes.

To je ovšem svým způsobem náhradní řešení, nejvhodnější je konzumovat přímo ryby a produkty z nich. Rybí tuk totiž obsahuje velmi cenné omega-3 mastné kyseliny, především pak eikosapentaenovou (EPA) a dokosahexaenovou (DHA), které si tělo nedokáže samo vytvořit. Náš organismus však tyto látky z mnoha důvodů potřebuje, mimo jiné ke správnému vývoji mozku.

I proto se doporučuje podávat rybí tuk jak v těhotenství, tak dětem již od jednoho roku, konzumovat ryby nebo rybí tuk bychom ale měli v dostatečném množství po celý život. Doporučená denní dávka EPA a DHA je pro těhotné a kojící ženy 250 mg denně, dospělí by měli konzumovat zhruba dvě až tři porce ryb o hmotnosti 200 gramů alespoň dvakrát týdně.

Obsah rybího tuku (a tedy i zmiňovaných mastných kyselin) v masu ryb ovšem hodně kolísá a pohybuje se od 0,5 až do 35 procent. Nejlepším jeho zdrojem jsou logicky tučnější mořské ryby, jako jsou tuňák, sardinky, makrela či sleď, také ale úhoř a sladkovodní pstruh. Ze sladkovodních ryb má nejvyšší obsah rybího tuku tolstolobik.

Ryby jako zdroj bílkovin

Rybí maso je ale také zároveň zdrojem kvalitních živočišných bílkovin. I v tomto případě jejich obsah kolísá podle prostředí, ročního období, stáří a druhu ryb, a to zhruba od 12 do 20 procent.

V tomto případě je dobrým zdrojem bílkovin v ČR nejkonzumovanější sladkovodní ryba kapr, u kterého tvoří bílkoviny 16 až 20 procent v obsahu masa. Řada z látek v nich obsažených mimo jiné příznivě působí na trávicí trakt.

Vitamíny v rybím mase

Rybí maso je také důležitým zdrojem vitamínu D, který se stal v poslední době v souvislosti s rizikem onemocnění koronaviry symbolem podpory imunity. Jeho role je však širší, například spolu s vápníkem jako prevence osteoporózy.

Za nejlepší zdroj vitamínu D je považován losos či sardinky, naopak kapr zas tak důležitým zdrojem tohoto vitamínu není, byť jej samozřejmě také obsahuje.

Vitamín D ovšem zdaleka není jediným vitamínem, který obsahuje maso ryb. To je také významným zdrojem vitamínů A, B a E, což jsou všechno látky rozpustné v živočišných tucích, ale i minerálních látek, jako je zinek, vápník nebo fosfor, a v případě mořských ryb také přírodní jod.

Ryby pro zdraví i hubnutí

Maso z ryb údajně oddaluje stárnutí a jeho konzumace je také prevencí kardiovaskulárních onemocnění, což se často dává do souvislosti s populací v Japonsku. Zde se mnoho lidí dožívá velmi vysokého věku, přičemž spotřeba rybího masa je v této zemi nejvyšší na světě a činí 70 kilogramů na osobu a rok. U nás je to přitom jen necelých šest kilogramů.

Vzhledem k tomu, že rybí maso není příliš tučné, jde také o stravu, která může být součástí diet, navíc je rybí maso dobře stravitelné. To je dáno malým množstvím nestravitelných částí, což v praxi znamená, že maso ryb opouští žaludek už za zhruba tři hodiny po požití.

Jezme více ryb, budeme zdravější

Nejvyšší kvalitu má maso ryb bezprostředně po vylovení, spotřebitelé se ale k masu ryb a produktům z něj obvykle dostanou nejdříve za několik desítek hodin a v případě mražených produktů ještě za daleko delší dobu.

Právě rychlá degradace rybího masa je zřejmě jediným významným rizikem při jeho konzumaci. Při teplotách nad 12 stupňů Celsia dochází totiž k degradaci už po několika hodinách po ulovení, a proto je nutné uchovávat ryby v chladu nebo na ledu.

To je dnes, stejně jako hluboké zamrazení přímo na lodi při mořském rybolovu, běžnou praxí, takže konzumace rybího masa netřeba se nejen bát, ale naopak a zejména ji v podmínkách naší země zvýšit.