Po dobu konání pesachu se smí konzumovat pouze potraviny označené jako košer. Jinými slovy ty, které vyhovují rituálním předpisům. Mezi vyhovující potraviny se řadí právě macesy, dále například kořenová zelenina nebo vařené vejce. Jmenované příklady se podávají k sederové večeři, která připomíná vyvedení židů z Egypta. Co vše zahrnuje, se dozvíte níže.
Co se dozvíte v článku
Co to je pesach?
Svátek pesach patří mezi tzv. poutní svátky, přičemž se koná jako první z nich. Upomíná na vyvedení Židů z Egypta Mojžíšem. Samotný výraz pochází z hebrejštiny, konkrétně slova „pasach“, jež se překládá jakožto „přeskočit, pominout či přejít“. V tomto kontextu se myslí „přeskočit“ krví označené domy, na základě nichž ušetřil Bůh prvorozené židy.
Jedná se o jeden z nejdůležitějších a nejstarších svátků judaismu, který se slaví převážně v rodinném kruhu, ačkoli přizvat ke stolu i nějakého cizince se vítá. Pesach v Izraeli trvá sedm dní, v jiných částech světa se však slaví osm dní. Jeho začátek letos v České republice připadá na 13. dubna. První a poslední dva dny se přitom pojímají za hlavní svátky.
Základem pesachu jsou macesy
Někdy se mu také říká Chag ha-macot, tedy svátek nekvašených chlebů. Souvisí to s příkazem zbavit se před začátkem svátku všeho kvašeného. Kvůli tomuto nařízení bývá po tento čas zvykem pojídat nekvašené chleby známé coby macesy.
Macesy jsou jakýmsi symbolem pesachu. Nekynutý chléb má být připomínkou uspěchaného odchodu z Egypta, který se udál tak rychle, že nezbyl čas ani na vykynutí těsta. Zároveň ztělesňují prostotu a pokoru v protikladu k „nafoukanosti“ těsta kynutého. Ke kvašeným, a tedy pro tento svátek zakázaným potravinám patří dále pivo nebo whiskey.
Na kynuté si v době pesachu nechte zajít chuť
Známé jsou rovněž další jeho názvy, a to Chag ha-aviv neboli svátek jara, který vyzdvihuje hospodářský charakter svátku, a pak Chag ha-cherut oslavující osvobození z egyptského otroctví. Jedná se o národní svátek, kterým si židé připomínají dva důležité momenty judaismu. Na mysli máme jejich vyvedení z Egypta a darování tóry.
Po celých sedmí dní trvání tohoto svátku je možné požívat pouze nekvašené a nekynuté potraviny. Podle tóry by se židé v těchto dnech měli vyvarovat obilovinám, jako jsou pšenice, žito, ječmen, špalda a oves, z nichž se za pomoci vody připravuje chámec (kynuté pečivo). Ten se o svátku nejenže nesmí konzumovat, ale ani nacházet v domácnosti. Co se do té doby nesní, by se tedy před začátkem svátku mělo prodat či zlikvidovat.
Jak je vidno, pesach a jídlo spolu úzce souvisí. Rozdíl nicméně tkví mezi sefardskými a aškenázskými židy. Posledně zmínění by totiž ze svého jídelníčku měli navíc vyřadit rýži a luštěniny. Koná se tak kvůli rabínům domnívajícím se, že by se tyto potraviny mohly zaměnit za obilí využívající se k výrobě chleba.
Vypravování o dávných událostech
Jako první přichází v rámci pesachu na řadu sederová neboli pesachová večeře. Seder je hebrejské slovo značící řád, přičemž zvolení tohoto přívlastku pro večeři není náhodné, vyznačuje se totiž pevně daným průběhem. Večeře má 14 částí s tím, že hlavní její náplní je vyprávět si o událostech exodu, připomenout si okolnosti dávné historie a vzít si z ní ponaučení do současnosti.
Večer započíná zapálením svíček a požehnáním slavnostního dne nad pohárem vína. Poté se čte text Hagada, kdy se nejmladší účastník hostiny dotazuje otce na předem přichystané otázky, čímž se postupně vyjevuje příběh o zotročení a osvobození izraelitů, egyptských ranách a dalších událostech. Součástí vyprávění je i čtení o čtyřech synech a večeři doprovází nejrůznější písně.
Jednotlivé chody sederové večeře
Sederová večeře zahrnuje pokrmy a suroviny, které se výše zmíněné události týkají. Jde například o vařené vejce, pečenou kost symbolizující beránka či zeleninu, obvykle petržel nebo brambory.
Dále se také podávají hořké byliny připomínající těžkou dobu otroctví nebo kořenová zelenina namáčející se před konzumací ve slané vodě. Ta má zpodobňovat slzy či rozdělené Rákosové moře. Na stole nesmí chybět ani charoset neboli směs jablek, ořechů a vína.
Pokrmy se podávají na sederové míse, jež je většinou rozčleněná do úseků ve tvaru Davidovy hvězdy, přičemž každý pokrm zde má své pevně vytyčené místo. Během večeře se kromě toho popíjí červené víno, přesně čtyři jeho poháry. Na stůl je zvykem klást ještě pohár vína pro proroka Eliáše v očekávání jeho zjevení.
Též na něm najdeme tři macesy upomínající na praotce izraelského národa, a to Abraháma, Izáka a Jákoba. Macesy mají zároveň zpodobňovat tři složky lidu Izraele, a to kohny, levity a izraelity. Prostřední maces se zpravidla rozlomí vejpůl a má symbolizovat chudého člověka, který se často spokojí i s poloviční porcí.
Rozlomená půlka prostředního macesu sehrává ještě jinou roli. Nazývá se afikoman a obyčejně se odkládá stranou či přímo někam ukryje a na řadu přichází až na konci hostiny. Děti se ho totiž snaží svému otci odcizit a posléze za něj požadují odměnu. Jde o zástěrku, jak děti udržet čilé a soustředěné. Macesy v podobě knedlíčků bývají dále součástí polévky.
Na znamení svobody by se hodující při konzumaci macesů a pití vína měli naklánět na levou stranu. Tento zvyk pramení z dávné doby, kdy svobodní lidé hodovali na lehátkách a k hodování používali pouze pravou ruku, jelikož levou se opírali. Výjimku tvoří hořké byliny představující otroctví, které se umožňuje konzumovat ve vzpřímené poloze.
Před pesachem bývá zvykem si doma pořádně uklidit
Před vypuknutím pesachu se sluší si doma řádně vysmýčit, aby se tu nenacházel ani drobeček chleba nebo cokoli kvašené. Ortodoxní židé tyto zbytky pálí. Pesach je tedy příležitostí si doma důkladně uklidit, přičemž k úklidu se přistupuje již v průběhu měsíce, aby byla domácnost na samotný svátek vhodně připravena.
Předvečer svátku je určen k hledání ve svých domovech právě čehokoli kvašeného (tzv. chamec). Další den, označovaný jako 14. nisan, se mají prvorození postit v upomínku jejich záchrany při desáté egyptské ráně. Kdyby bylo prvorozeným dítě mladší 13 let, převzal by jeho úlohu otec.
Patnáctého nisanu začíná samotný svátek. První dva dny, v Izraeli jde pouze o jeden, se konají sedarové večeře, poslední dva dny se pak týkají rozdělení Rákosového moře a jeho přechodu.
Beránka při večeři zastupuje pečená kost
Praví se, že aby byli židé uchráněni před desátou egyptskou ranou, tedy pobitím prvorozených, měli usmrtit beránka a jeho krví označit své domy. Beránek pro Egypťany představoval posvátné božstvo. Setnutí beránka je proto vnímáno jako konec otročení Egyptu a zrod židovského národa, kdy židé dali jasně najevo, že se necítí být součástí egyptské komunity.
Po staletí bylo tudíž jedním z rituálů obětovat beránka v jeruzalémském chrámu. Tento zvyk se do současnosti nepřenesl a obvykle jehněčí maso nenajdeme ani na stole při pesachové večeři. Jeho úlohu v příběhu přibližuje při hostině kost.
ČLÁNKY DO MAILU