Tohle ovoce není žádný zázrak. Vitamínů v něm zase tak moc není

1. Sušené ovoce je koncentrovaný cukr

Začněme formou zpracování, která se dá použít na jakékoliv plody. Sušení je spolu se zavařováním skvělý způsob, jak uchovávat úrodu ze zahrady přes zimu. V poslední době navíc zažívá boom lyofilizace (sušení mrazem), díky které se v ovoci zachová více vitamínů a minerálů. Určitě si tedy nemusíte odepřít sušené ovoce jako náhradu čerstvého.

Problémem je však dávkování. Vzhledem k tomu, jak jsou sušené plody malé a dostupné v praktických sáčcích, člověk do sebe může nečekaně dostat příliš vysokou dávku cukrů. Ty jsou totiž hlavní složkou ovoce hned po vodě (za čerstva). Platí to i u nedoslazovaného ovoce. Kdo chce hubnout nebo snížit poměr sacharidů ve stravě, měl by si toto pohlídat. Některé sušení ovoce je navíc doslazované. 

2. Açaí není superpotravina, ale normální ovoce

Jihoamerická bobule açaí (čteme „asají“) zažila před pár lety velký boom. K dostání je v sušené formě, v prášku či v syrovém stavu, ve kterém se používá na džusy a zmrzlinu. K nám se plody spíše než čerstvé dováží mražené, a dají se tak přidat třeba do kaše nebo smoothie. Marketing açaí svého času sliboval, že bobule pomáhají zpomalovat stárnutí, usnadňovat hubnutí a posilovat celkovou vitalitu organismu.

Açaí obsahuje okolo 10 mg vitamínu C na 100 g. Plusem je, že ve stejné dávce ovoce najdete 40 mg vápníku – ovšem dospělá osoba ho potřebuje denně 1000–1200 mg. Jiné vitamíny a minerály jsou zde zanedbatelné, takže nečekejte zázračné bobule, které by zastoupily pestrou stravu.

Přečtěte si také:

Přeceňované druhy zeleniny. Tyhle vašemu zdraví zase tak moc neprospějí

3. Goji – čínský zázrak proti rakovině?

Další ovoce, které si vysloužilo pozornost na světovém trhu coby superpotravina, je goji („godži“). Jde o malý červený plod asijského keře kustovnice. Podle tradiční čínské medicíny posiluje vitalitu, zpomaluje stárnutí, léčí krevní tlak, ledviny, játra i oči. S podobnými tvrzeními se ovoce v 21. století rozmohlo i na západním trhu, a to i včetně implikací, že má goji pomáhat proti rakovině. Seženete jej nejčastěji v sušené formě.

Na účinky těchto bobulí proběhla řada vědeckých studií. Popravdě existuje i experiment na myších, jehož výsledky nasvědčují, že goji může zpomalit růst nádorů. Jiné studie potvrzují možnost pozitivních účinků goji na srdce či imunitní systém. Zaznívají však i kritické názory, že experimenty nebyly vždy provedeny správně a věrohodně, a vědci považují celkový výzkum goji za nejednoznačný. 

Ať je to tak, či tak, u takzvaných „superpotravin“ je třeba zachovat kritické myšlení a nečekat zázrak. Goji je prostě ovoce. Významné je díky výjimečnému obsahu vitamínu A a C (který je ve vysokých koncentracích i díky tomu, že se goji dováží sušené). Nesmí se kombinovat s některými léčivy.

4. Sacharidová bomba jménem mango

Na seznamech ne moc zdravého ovoce se často vyskytuje mango. Osvěžující žlutooranžový plod má v Asii odvěkou tradici, která se právem dočkala pokračování po celé zeměkouli. Na výběr je z úctyhodné tisícovky kultivarů, i když u nás je nabídka samozřejmě omezená.

V mangu najdete nejen potěšení pro chuťové pohárky, ale také více než 40 procent doporučené denní dávky vitamínu C a desetinu denní dávky vitamínu B9. Méně významná jsou množství vitamínu A a betakarotenu, vitamínu E a mědi. Obsahem vitamínů a minerálů si mango nevede špatně. Obsahuje však poměrně dost cukru a pro citlivější lidi může mít mango i dráždivé účinky. 

Přečtěte si také:

Proč do smoothie nedávat řapíkatý celer nebo příliš mnoho špenátu

5. Broskve a nektarinky – více pochutina než potravina

Výborné, šťavnaté a sladkokyselé peckovice jménem nektarinky jsou kultivarem chlupatější broskve. Oba druhy ovoce vynikají svou lahodnou chutí a snadno se pojídají samotné. Navíc se jedná o nízkokalorickou potravinu – obsahují méně než 50 kcal na 100 gramů. Proč se tedy dostaly na seznam přeceňovaného ovoce?

Broskve z hlediska výživy nemají tolik co nabídnout ve srovnání s jinými typy ovoce. Rozhodně obsahují mikroživiny, ale nejsou jich velmi efektivním zdrojem. Deset deka broskví představuje desetinu denní dávky vitamínu C. V menších množstvích se zde pak vyskytují vitamíny A, B3, E a draslík.

6. Hrušky patří k dobrému, ale chudšímu ovoci

Na hruškách není špatného skoro nic, když se jich člověk nepřejí. V jídelníčku mají svoje místo trpčí a tvrdší odrůdy stejně tak jako slaďoučké žluté máslovky. Odvěká popularita těchto malvic dala vzniknout desítkám až stovkám odrůd po celém světě a nepřebernému množství způsobů, jak plody zpracovat.

Hruška se však na tento seznam dostala, a to z podobného důvodu jako broskev. Zkrátka pokud hledáte ovoce, které vás zásobí vitamíny a minerály, hruška nebude nejlepší volba. Prospěje vám svým množstvím vlákniny. Kalorickou hodnotu má ve srovnání s jiným ovocem průměrnou. Obsažených vitamínů C a B vám však 100 gramů hrušek nedá ani 5 procent doporučené denní dávky.

7. Brusinky na močové cesty? Mýtus

Brusinky se přeceňují hlavně v souvislosti s údajnou prospěšností močovému ústrojí a prevencí zánětů močového měchýře. Tyto babské rady však nemusí být zrovna pravdou. Ovoce obsahuje proanthokyanidiny, které mají zabraňovat přilnutí bakterií ke stěně močového traktu. Výsledky studií se však příliš různí. Navíc je brusinka velmi kyselá, takže kdo ji konzumuje ve formě doslazeného džusu, ten riskuje, že přidaný cukr nežádoucí mikroorganismy naopak nakrmí.

Přečtěte si také:

Urolog: Brusinky infekci močového měchýře neléčí, dejte si je radši ke svíčkové

Výživově jsou na tom brusinky celkem dobře. Obsahují významné množství nerozpustné vlákniny a samy o sobě nebývají vysokokalorické. Kromě pětiny denní dávky vitamínu C získáte ze 100 gramů téměř stejné množství manganu a v méně významných množstvích vitamín E a K. Pozor jen na množství cukru v sušených brusinkách. 

8. Meloun = vodnaté nic

Výskyt melounů na tomto seznamu asi nikoho moc nepřekvapí. Jde o ideální ovoce do letních veder, se kterým lze snadno zahnat žízeň. Ocení jej zejména ti, kterým nechutná čistá voda, a melounová chuť má koneckonců něco do sebe. Množství vody v melounu je však okolo 90 procent, což neponechává moc prostoru pro nějakou nutriční hodnotu.

Ze 100 gramů vodního melounu získáte asi desetinu denní dávky vitamínů C a A. U melounu cukrového jde pouze o vitamín C, zato ve větší koncentraci. Množství jiných vitamínů a stopových prvků jsou velmi drobná (a podíl cukrů a kalorií také). Rozhodně jde o velmi dietní ovoce. Meloun vodní konkrétně obsahuje také antioxidant lykopen.

9. Citrusy dráždí žaludek a ničí zuby

Citrusové ovoce patří k nejpopulárnějším kategoriím plodů – hlavně hybridní kultivary jako pomeranče a mandarinky. Příjemná kyselkavá chuť obohatí jakýkoliv ovocný salát či dezert, a nejde-li zrovna o citron, můžeme si plody vychutnat i samotné. Lidová moudrost také radí používat je jako zdroj vitamínu C. To je pravda: plnou denní dávku lze získat z jediného pomeranče.

Na seznamu přeceňovaného ovoce stojí na jedné z nižších příček. Pomeranče a jejich příbuzné plody mohou zhoršovat žaludeční reflux či mít vedlejší účinky u osob užívajících některé typy léků. 

Zadruhé, některé citrusy jsou přeceňované. Pomelo, citron a limetka nemají co nabídnout než vitamín C. Grepy a mandarinky jsou na tom lépe, získáte z nich také 10–23 procent denní dávky vitamínu A. Třetí nevýhodou je, že pravidelná konzumace citrusů (či džusů z nich) může narušovat zubní sklovinu.

Galerie: Ovoce, které je zdravé, ale ne zázračné

• 
• 
• 

Dalších 11 fotografií

10. Avokádo má plno živin, ničí však přírodu

Tato zelená mexická peckovice je smrtelně jedovatá pro domácí mazlíčky, ale vám rozhodně může prospět. Porce o 100 gramech vám poskytne čtvrtinu denní dávky vitamínu K a více než desetinu denní dávky vitamínů C, B5, B6, B9 a E. Vitamín E je rozpustný v tucích, kterých toto samotné ovoce také obsahuje dost. Díky tomu se s ním dá někdy nahradit máslo.

Výživovými hodnotami avokádo klesá na žebříčku pro lidi, kteří si hlídají počet kalorií. Více problematická je etická a ekologická stránka produkce avokád. Vzhledem k náročnosti rostlin se toto ovoce pěstuje ve velkém jen ve Střední Americe. Avokádo tak má velkou uhlíkovou stopu kvůli transportu (vyšší než banány), navíc za každým avokádem stojí spotřeba 320 litrů vody. Plantáže dokonce často vlastní drogové kartely.