Hlavní navigace

Omega-3 podle studie nechrání proti rakovině. Jíme snad „zdravé tuky“ zbytečně?

 Autor: Depositphotos.com
Omega-3 mastné kyseliny představují obrovský byznys, skutečná prospěšnost těchto látek je však sporná. Nová studie jejich zdravotní přínosy prakticky nepotvrzuje.
Pavel Houser 18. 3. 2020
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Omega-3 mastné kyseliny, tedy sloučeniny obsažené především v tuku ryb, ale i rostlinných produktech (semínka, ořechy, oleje…), se spojují s prevencí rakoviny i kardiovaskulárních chorob, mohou pomáhat proti diabetu a posilovat imunitní systém. Důraz je ovšem třeba položit na ono „mohou“. Výsledky posledních vědeckých studií nejsou totiž zrovna přesvědčivé…

Obecně pokládáme nenasycené mastné kyseliny za zdraví prospěšné (některé z nich jsou přímo esenciální, tedy lidský organismus si je sám syntetizovat nedovede) a doporučuje se jejich vyšší konzumace ve srovnání s tuky nasycenými. V případě nenasycených mastných kyselin záleží navíc (ale opět: asi) i na poměru jejich různých složek (zejména poměr omega-3 a omega-6).

Takže: má smysl si kupovat příslušné výživové doplňky nebo třeba speciálního omega-3 kapra, kterého pěstují na Fakultě rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity?

Plusy a minusy se cca vyrovnají?

Nový výzkum z University of East Anglia, jehož výsledky byly mj. publikovány v British Journal of Cancer (shrnutí na MedicalXpress.com), vyvolávají spíše skepsi. Jde přesněji řečeno o dva přehledy jiných studií, které mj. potvrzují již dřívější podezření, že omega-3 mastné kyseliny mohou zvyšovat pravděpodobnost rakoviny prostaty.

Pozitivní vliv na srdeční choroby sice byl detekován rovněž, ale celkem slabý. Závěr doslova praví: Pokud by tisíc lidí užívalo doplňky s omega-3 mastnými kyselinami po dobu čtyř let, potom by se tři lidé vyhnuli úmrtí na srdeční chorobu, šest lidí by nedostalo infarkt, ale tři by si tak naopak způsobili rakovinu prostaty.

Do tohoto přehledu (metastudie) bylo zahrnuto celkem sedmačtyřicet různých studií, které posuzovaly příjem těchto látek ve vztahu k srdečním a nádorovým onemocněním. Celkem tak do přehledu bylo zahrnuto přes sto tisíc osob. Neprokázaly se příznivé účinky zvýšené konzumace omega-3 kyselin pro prevenci mrtvice či diabetu ani pro zlepšení psychického stavu (nižší míra úzkosti či depresí).

Loňské studie rovněž z University of East Anglia jsou shrnuty mj. opět na MediacalXpress (k psychickým poruchám a k diabetu).

Příslušné práce byly publikovány v British Medical Journal a British Journal of Psychiatry. V případě studie o diabetu šlo o přehled objednaný přímo WHO a výsledek zněl, že v případě vysokých dávek rybích olejů by se dokonce metabolismus glukózy mohl měnit k horšímu. Opět je jedná o data založená na shrnutí jiných studií, jichž se účastnilo kolem padesáti tisíc lidí.

Celkový účinek doplňků je hodnocen jako minimální. Možná má jejich konzumace větší smysl pro ženy, které neohrožuje vyšší riziko rakoviny prostaty, na druhé straně mají ženy také menší pravděpodobnost kardiovaskulárních příhod.

Ke skepsi jsou i další důvody

Nejde o první studie, které prospěšnost zvýšené konzumace omega-3 mastných kyselin zpochybňují. Ke stejnému závěru došla rozsáhlá metastudie z roku 2012 (viz Wikipedia.cz). Zajímavé na tom snad je, že starší vědecké studie přinášely odlišné výsledky; jakmile se příslušné přesvědčení stalo součástí obecného povědomí, jako by platit přestalo (míněno samozřejmě jako nadsázka).

Byznys s příslušnými doplňky to ale asi moc neovlivní, nakonec tučné ryby, oleje, semena či ořechy (a produkty z nich) mohou prospívat i z jiných důvodů… Tučné ryby jsou třeba zdrojem selenu, jodu, vitamínu D i speciálních proteinů, takže jejich konzumenti jsou zdraví bez souvislosti se zvýšenou konzumací omega-3 tuků.

Pochybnosti o prospěšnosti omega-3 mastných kyselin přinesl i článek Budeme rybí tuk pěstovat na polích? Dalším aspektem konzumace omega-3 mastných kyselin diskutovaným v uvedeném článku je i to, že populace mořských ryb jsou pod značným tlakem, takže cena těchto produktů včetně doplňků z nich vyráběných může růst. Na druhé straně tu jsou i rybí farmy, a přetrvá-li po doplňcích poptávka, budou se vyrábět jinak. Původním producentem těchto látek totiž nejsou ryby, ale mořské řasy, my si jen omega-3 z pohodlnosti sbíráme až na vyšších patrech potravního řetězce. K produkci těchto látek lze využívat i suchozemské rostliny nebo do nich rovnou nějaké geny z řas přidat.

Stále je ale doporučují i renomované instituce

American Heart Association doporučuje aktuálně doplňky stravy s omega-3 mastnými kyselinami pro lidi se zvlášť velkou náchylností ke kardiovaskulárním příhodám a také těm, kdo mají v krvi zvýšenou koncentraci „špatných tuků“.

KL20

Americký NIH (National Institute of Health) ovšem zase dodává, že omega-3 z rostlinných zdrojů nemusejí být tak prospěšné jako z ryb a z doplňků vyráběných z ryb.

Mimochodem, kdo tento delší dokument projde, najde zde i zpochybnění důležitosti poměru omega-3 ku omega-6 (buď je prý chybně postavené celé kritérium, nebo stejně neznáme optimální hodnotu poměru). V celku se ale tento dokument prospěšnosti omega-3 mastných kyselin zastává, hlavně těch s delším řetězcem (eikosapentaenová, EPA, a dokosahexaenová, DHA), zmiňuje i příznivé účinky pro těhotné a kojící ženy, děti, proti obezitě a samozřejmě i kardiovaskulárním chorobám. Doporučuje dávku EPA a DHA zhruba 250 mg na den. Ani odborníci tedy nejsou jednotní…

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).