Odvykání kouření je velký byznys podobně jako kouření samotné – analogicky jako jsou byznys nejen potraviny, ale i diety. Možností je celá řada, úplně se s nikotinem rozloučit, přejít na elektronické cigarety nebo nikotinové žvýkačky či náplasti.
Podívejme se, co zajímavého o odvykání kouření zjistily a publikovaly v poslední době světové vědecké instituce. Průvodcem nám opět bude Medicalxpress.com. Samozřejmě při četbě textů o kouření stojí za to si dnes zachovávat jistý odstup, současné protikuřácké tažení je značně hysterické. Netřeba zpochybňovat vědecký konsenzus, že kouření škodí zdraví, jenže, což odpůrci odmítají připustit, asi uživatelům i něco přináší.
Ráno vstanu – a už nebudu kouřit
Začneme nejkurióznějším výzkumem. Pamětníci možná vzpomínají na před pár desetiletími existující módu, kdy se doporučovalo učení (např. jazyků) ve spánku. V tuto chvíli se popularita těchto metod u nás zdá blížit nule, tu a tam se objeví návrhy generovat třeba pomocí smartphonu před budíkem vůni smažené slaniny (více Čuchám, čuchám… reklamu!). Výzkum z Weizmann Institute publikovaný v Journal of Neuroscience v podstatě oba tyto postupy kombinuje.
Měl by naučit, respektive odnaučit kouření prostřednictvím vůní, které se dají do klimatizace. Dobrovolníci konkrétně během spánku čuchali vůni cigaret spolu se zkaženými vejci a shnilými rybami. Po tomto „tréninku“ se prý u lidí vyskytlo „pavlovovské podmiňování“ a dotyční měli tendenci omezit množství cigaret. Lidé si nijak vědomě nepamatovali, co v noci cítili, ráno nicméně dýchali mělce, krátkými nádechy. Šlo prostě o to asociovat kouření s něčím nepříjemným, nepříjemné pachy mají na rozdíl do jiných smyslových dat prý tu výhodu, že ze spánku neprobudí.
Tady se samozřejmě ihned nabízí otázka, zda kuřákům voní samotné kouření, co kdyby se jim ve spaní pouštěl klimatizací pouze kouř, nebudilo by to též odpor? Prý ne, pouštění samotného kouře (nebo pouze hnilobného zápachu) žádný efekt na spotřebu cigaret nemělo. Metoda ovšem poněkud připomíná nechvalně známý antabus, to už se může rovnou spojovat vůně cigaretového kouře s fyzickou bolestí. Ale jistě, chce-li někdo přestat kouřit i s použitím takových prostředků…
Další věc je, že spánek má různé fáze, takže se zkoumalo, v jaké části je použití vůní neúčinnější. Prý mimo REM fázi, která se obvykle spojuje se sny.
Přečtěte si: Nová aplikace umí vyrobit příjemné sny
Je důležité množství nikotinu?
Autoři z University of Miami tvrdí v Global Journal of Medical Research, že i samotný nikotin obsažený v náhražkách kouření může být škodlivější, než se dosud myslelo. Negativně působí na naše svaly a kosti, alespoň tak lze prý soudit z toho, že zpomaluje hojení ran, výronů a zlomenin. Nicméně to platí až pro vyšší dávky nikotinu, při malé užívané malé dávce hojení naopak urychluje (podporuje tvorbu kolagenu). Alespoň tak to vyšlo ze statistik. Bohužel se neudává, co je bod zlomu, např. jako denní příjem nikotinu na jednotku tělesné hmotnosti.
Výzkum z University of Waterloo publikovaný v Cancer Epidemiology tvrdí, že kupodivu může mít smysl kouřit cigarety obsahující méně nikotinu. Proč to, když zdravotní škodlivost cigaret je jinde? Prý proto, že lidé cigaret s menším množstvím nikotinu vykouří ve skutečnosti cca stejně, takže se jim bude postupně odbourávat návyk. A nebo se návyk nestihne tak snadno vytvořit, pročež se volá i po povinném snížení obsahu nikotinu v cigaretě, neb prý závislí lidé kouřit víc nebudou, ale závisláci se nestanou z ubohých teenagerů.
Zde se zdá, že celá logika je ale spíš vadná; není přece cílem být kuřákem nezávislým na nikotinu (ani z hlediska okolí, ani z hlediska vlastní peněženky/zdraví). Problémem je naopak dehet a možná i závislost na samotném rituálu, nikoliv nikotin.
Očkování „proti kouření“
Z tohoto hlediska mám kritický vztah i k vakcíně proti nikotinu, kterou navrhl Mike Zhang z Virginia Tech University. Nemá vyvolat negativní pocity jako antabus, ale naopak zabránit, aby se v mozku objevila reakce slasti na nikotin. Aplikovat lze jako nosní sprej i náplast, zatím byla testována na myších. Technicky to má fungovat následujícím způsobem: nedojde k produkci dopaminu v mozku, protože sprej obsahuje nanočástice, které poté, co se dostanou do krve, zabrání nikotinu vůbec proniknout do mozku.
Jestli by nebylo lepší, kdyby samotná látka vakcíny vytvářela dopaminu více. Na něčem jsme závislí tak jako tak a na něco stejně zemřeme…
Škodí i tabák bez kouře
Studie švédské Uppsala University Hospital publikovaná v časopisu Circulation zase doporučuje, aby se po infarktu přestal užívat jakýkoliv tabák, i zejména ve Švédsku oblíbený tzv. snus. Přestat kouřit prý délku dožití pozitivně ovlivňuje stejně jako přestat cucat či žvýkat (snus se přesněji řečeno nežvýká, jen dává pod ret). Ve Švédsku denně užívá snus až 20 % mužů.
Vinu za vyšší úmrtnost má mít nikotin (a je fakt, že tato látka zvyšuje srdeční tep), ale snus samozřejmě je pořád tabák, takže i když se nespaluje, je v něm i řada dalších látek včetně těch karcinogenních. Kdo ví, jak by to dopadlo s nikotinovými žvýkačkami. Ne že by to cokoliv dokazovalo třeba i rizicích infarktu, ale pro zájemce doporučuji následující experiment: zkusit usnout pod rtem s nikotinovou žvýkačkou a noc na to se snusem. Není nikotin jako nikotin… (Předpokládaný závěr: v prvním případě se nestane nic, ve druhém zkolabuje žaludek.)
ČLÁNKY DO MAILU