Hlavní navigace

Očkování proti klíšťové encefalitidě: z čeho bývají pacienti překvapení

 Autor: Depositphotos.com
Nejasnosti, co je lymská borelióza a co klíšťová encefalitida, před jakou z těchto nemocí nás chrání očkování, nebo obava, že očkování je možné jen v zimě. Překvapení v ordinacích býváme i z toho, že na něj přispívají zdravotní pojišťovny.
Tereza Víchová 29. 6. 2020
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Kdo má zájem o očkování? Co řešíme nejvíce? Mají lékaři vakcínu u sebe? Na vše, co se řeší v ordinacích a čemu se někdy pacienti nejvíce diví, jsme se zeptali dvou odbornic – vedoucí lékařky kliniky Homolka Premium Care Petry Ryckové a primářky Infekčního oddělení Nemocnice Mělník Jitky Zítové.

Nabízejí lékaři očkování sami?

Může to být zkušenost z nejbližšího okolí, která nás přivede ke zjišťování informací o možnostech očkování proti klíšťové encefalitidě. Nebo třeba televizní či tištěná reklama. Někteří lékaři očkování pacientům sami nabízejí, jiní samozřejmě informace mají, ale reagují až na aktivně projevený zájem. Jde také o to, jakého lékaře navštívíme:

„Jsme ambulance preventivních programů, proto pacienty aktivně informujeme pomocí newsletterů o možnostech očkování,“ říká  Petra Rycková. „Při každoročních preventivních prohlídkách pacientům očkování nabízíme a naši klienti se i sami na možnosti očkování ptají.“

„My spíše nabízíme očkování pacientům, kteří se sami zajímají a ptají nebo přijdou k vyšetření s různými potížemi například po odstranění klíštěte,“ doplňuje Jitka Zítová. „Pak jim vysvětlujeme význam očkování, pro koho je nejvhodnější, očkovací schémata a další informace. Samozřejmostí jsou letáky s nabídkou očkování, které máme v čekárně.“

Kdo se zajímá o očkování proti klíšťové encefalitidě

Jasnou skupinou lidí, kteří mají zájem o očkování proti klíšťové encefalitidě, jsou ti, kdo ve svém přímém okolí mohli vidět, co všechno umí miniaturní klíště způsobit. Obě oslovené lékařky se shodují na tom, že zkušenost vzbudí zájem o prevenci.

„Obecně bych řekla, že se o prevenci, a tedy i očkování více zajímají ženy,“ říká Petra Rycková. „A dále pacienti, kteří tráví volný čas aktivně a často v přírodě.“

Jitka Zítová vidí mezi zájemci o očkování především mladší ročníky ve věku třicet až čtyřicet let a rozdíly mezi ženami a muži příliš nepozoruje. Obě lékařky se ale shodují na tom, že by se o očkování měli zajímat především senioři:

„Snažíme se vysvětlovat význam očkování proti klíšťové encefalitidě u lidí nad padesát let věku vzhledem ke komplikacím, které mohou ve vyšším věku nastat,“ objasňuje Jitka Zítová a zdůrazňuje ještě jednu okolnost, týkající se naopak nejmladších věkových kategorií, tedy dětí, a potažmo jejich rodičů: „Pokud se začnou očkovat děti, je nutné podle současných doporučení pravidelně přeočkovávat. Rodiče ale často zapomínají tuto informaci předat mladým dospělým a pak se řeší, zda je nutné znovu zahájit očkování.“

O tom, co dělat, když promeškáme termín očkování, jsme psali zde.

Průběh vakcinace: přeočkování je důležité

  • Základní očkování proti klíšťové encefalitidě se skládá ze 3 injekcí, aplikují se do svalu ramene, a to ve dny 0, za 1–3 měsíce po první dávce a za 5–12 měsíců po druhé dávce,
  • v teplém období roku je vhodné přistoupit ke zrychlenému schématu, kdy se druhá dávka podá již za 14 dní po dávce první,
  • ochrana proti onemocnění nastupuje asi za 14 dní po druhé dávce,
  • po třetí dávce přetrvává ochrana 3 roky,
  • pro zachování obranyschopnosti je důležité, aby docházelo k pravidelnému přeočkování jednou dávkou po 3–5 letech (tzv. booster imunizace, z angl. boost – posila, podpora).

Encefalitida není borelióza

Ačkoliv jsou veškeré informace o nemocech přenášených klíšťaty běžně dostupné a lékaři vše vysvětlují, přesto se obě lékařky setkávají v ordinacích s některými zažitými mýty:

„Jeden z nich je, že se klíšťová encefalitida léčí antibiotiky. Dále se někteří pacienti domnívají, že je očkování ochrání i proti borelióze. Celkově si klienti často pletou onemocnění klíšťovou encefalitidou a boreliózou,“ popisuje Petra Rycková. 

„I u našich pacientů se často pletou jiná onemocnění, přenášená klíšťaty,“ dodává i Jitka Zítová. Zde zjistíte, jak se liší encefalitida od boreliózy a jak vypadají příznaky dalších nemocí přenášených klíšťaty. Lékařka popisuje, co dalšího je třeba vysvětlovat pacientům: „Protilátky proti klíšťové encefalitidě po očkování či proběhlé infekci chrání proti novému nakažení, ale protilátky proti borelióze nechrání a mají pouze malou výpovědní hodnotu.“

V ordinacích se také objevují pacienti třeba už s příznaky nemoci, kteří tvrdí, že klíště neměli. Nemuseli o něm ale vědět, což objasňuje Jitka Zítová:

„Je nutné vysvětlovat, že i nejmenší stadia – nymfy – mohou přenášet infekce a často odpadnou zcela nepozorovaně. K přenosu nemoci navíc může dojít i alimentární cestou pitím čerstvého nepasterizovaného mléka infikovaných koz.“

Galerie: Co pomůže při odstranění klíštěte

Léto není překážkou očkování

Jedním z dalších zažitých omylů je, že se očkování proti klíšťové encefalitidě provádí pouze v zimních měsících roku.

„Naopak, i v létě se očkovat můžeme ve zrychleném schématu a ochrana proti klíšťové encefalitidě se dá navodit již 1 měsíc po první dávce,“ říká Petra Rycková, ale zároveň potvrzuje, že s odeznívající situací kolem obávané nemoci COVID-19 se obecně začínáme více starat o své zdraví, a v ordinaci zaznamenala zvýšený zájem o všechny typy očkování.

„I my vysvětlujeme, že očkování proti klíšťové encefalitidě je možno provádět i zahajovat celoročně,“ doplňuje Jitka Zítová. „Objasňujeme také, že protilátky se tvoří po druhé dávce základního očkování. Také děláme jasno v tom, že přisátí klíštěte v mezidobí nezhoršuje průběh nemoci ani neruší účinek očkování.“

Co nás nejvíce zajímá kolem očkování

Častou otázkou, kterou lékařky dostávají, je počet dávek očkování. Pacienti se zajímají i o možné vedlejší účinky vakcíny, které jsou ale v naprosté většině případů minimální. Podle Jitky Zítové ale často pacienti netuší, že mohou ulevit peněžence díky příspěvkům zdravotních pojišťoven na očkování proti klíšťové encefalitidě:

„Naše pacienty často mile překvapí, že většina zdravotních pojišťoven přispívá na očkování. Často také vysvětlujeme, že protilátky vytvořené po očkování přetrvávají i delší dobu, a zdůrazňujeme, aby se nikdo nebál volat a přijít i později při promeškaném termínu přeočkování.“

Vakcínu u sebe nemá každý lékař

Když se pro vakcínu proti klíšťové encefalitidě rozhodneme, je třeba se o všem předem domluvit s lékařem a nepředpokládat, že se „zastavíme cestou z práce“ a necháme se očkovat. Petra Rycková i Jitka Zítová potvrzují, že očkovací látku mají přímo u nich v ordinacích, ale to není pravidlem. Někteří lékaři ji musí objednávat nebo vystaví zájemci recept a ten si ji vyzvedne v lékárně a na očkování si ji donese.

„Očkování je v naší ambulanci vzhledem k práci na infekčním oddělení a infekční ambulanci pouze na objednání, akutní pacienti jsou samozřejmě vyšetření kdykoliv, ale očkování do akutní péče nespadá,“ vysvětluje Jitka Zítová.

„I my v dnešní době samozřejmě preferujeme, aby se pacienti na vyšetření a očkování objednávali na čas mimo akutní případy,“ dodává Petra Rycková.

Před každým očkováním vede lékař s pacientem rozhovor, který může odhalit třeba situace, jež vakcinaci v danou chvíli nedovolí. 

KL20

„Podání vakcíny není možné při akutním onemocnění a léčbě antibiotiky. Odstup od předchozího očkování by také měl být alespoň čtrnáct dní,“ vysvětluje Petra Rycková a závěrem upozorňuje na režim, který bychom po očkování měli dodržet:

„Po očkování se nedoporučuje čtyřiadvacet hodin fyzická námaha, slunění, sauna a požití alkoholických nápojů.“

Odborná spolupráce:


MUDr. Petra Rycková

Vedoucí lékařka kliniky Homolka Premium Care



MUDr. Jitka Zítová

Primářka infekčního oddělení Nemocnice Mělník

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).