Statistiku proočkovanosti na chřipku mezi zdravotníky zveřejnilo na webu po dotazech novinářů ministerstvo zdravotnictví. Nejde o online data, jejichž vývoj lze sledovat v reálném čase, ale tabulku vztaženou k aktuálně doznívající sezóně respiračních nákaz, tedy části loňského podzimu, zimy a letošního jara.
Vyplývá z ní, že celková proočkovanost mezi lékaři a zdravotníky činila 11,3 procenta. Pro srovnání, v celé české populaci je to 8,5 procenta.
Statistika je unikátní, protože data o proočkovanosti mezi lékaři či zdravotními sestrami běžně dostupná nejsou, byť adresnost jim chybí. Nemůžete se podívat, jak proočkovaní jsou zaměstnanci třeba ordinace nebo nemocnice, kterou navštěvujete nebo kterým svěřujete svoje staré rodiče.
V úplném rozlišení se můžete na tabulku podívat zde.
Na pečovatele nedohlédnou
Data sledují proočkovanost dle typu péče v nemocnicích, ordinacích včetně těch praktických lékařů a také u jiné lůžkové péče
, kam patří nemocniční oddělení následné péče, léčebny, ústavy nebo domovy se zvláštním režimem.
Kromě toho je lze číst i podle typu profese. Ukazují proočkovanost mezi lékaři, zdravotními sestrami a tzv. nelékařskými zdravotníky. Mezi ně patří např. zdravotničtí záchranáři, fyzioterapeuti, nutriční terapeutky, sanitáři, laboranti nebo dentální hygienistky.
Nemáme proočkovanost pečovatelů nebo sociálních pracovníků, protože zatím neexistuje jejich národní registr, ale s panem ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou o tom vedeme debatu,
říká Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).
Jak se očkují zdravotníci
Nejméně proočkovanou skupinou jsou nelékařští zdravotníci (devět procent), naopak nejproočkovanější jsou praktičtí lékaři pro dospělé ve věku 65 let a více (49,4 procenta).
Tři čtvrtě lidí s vakcínou
Ani u jedné ze zdravotnických profesí nepřesahuje v tuzemsku proočkovanost padesátiprocentní hranici. Státy s nejvyšší podílem vakcinovaných ji mají nad 70 procenty (u celé populace). V Dánsku, které je lídrem, činila proočkovanost 75 procent, a to v roce 2020, což jsou poslední dostupná data prezentovaná ÚZIS.
Co se týká typu péče, je pak nejvyšší proočkovanost v ordinacích praktických lékařů pro dospělé (38,1 procenta) a nejnižší u personálu, který se stará o pacienty v následné a dlouhodobé lůžkové péči. Tedy paradoxně tam, kde se léčí z hlediska chřipky a jejího šíření ti nejzranitelnější. Třeba senioři nebo pacienti s řadou nemocí.
Když se očkuje zdravotník, nechrání jen sám sebe, aby chřipkou neonemocněl, ale chrání i ty lidi, o které se stará. Jde o moment, který česká populace velmi podceňuje a je tam velký prostor pro edukaci nejen veřejnosti, ale i odborníků,
říká hlavní hygienička Barbora Macková, jež vede Státní zdravotní ústav.
Vnímám tady velký prostor pro zlepšení, abychom chránili i ty seniory, kteří mohou nabýt dojmu, že když dlouhodobě pobývají v nějakém zařízení a nechodí na veřejnost ve smyslu, že nejdou na nákup nebo nejedou městskou hromadnou dopravou, tak se nemohou nakazit. Ale ona zrovna u těch respiračních infekcí stačí jedna návštěva zvenku, rodiny, nebo jeden nezodpovědný zaměstnanec a k nákaze dojít může,
dodává hlavní hygienička.
Argumentem je i to, že očkování snižuje počty zaměstnanců, kteří kvůli chřipce chybí v práci.
ČLÁNKY DO MAILU