Nástup Alzheimera či jiné demence si můžete nově odhalit online. Test je zdarma

DigiDiaDem vyvinuli vědci a lékaři 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (LF UK), Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV), Ústavu informatiky Akademie věd a Západočeské univerzity v Plzni. Vývoj trval tři roky. Novinářům a zdravotníkům aplikaci představili 18. června na konferenci Nezapomenutelný den paměti na Vinohradech.

Určená je lidem, které zajímá, jak jsou na tom s pamětí, mají pocit, že není dostatečná, mají v rodině demenci (zejména u otce nebo matky), nebo těm, kteří na někom ze členů domácnosti pozorují, že paměťově strádá a selhává v paměťových činnostech.

Patří mezi tzv. telemedicínské služby, tedy zdravotní péči poskytovanou na dálku bez nutnosti navštívit lékaře. Jde o screeningový nástroj, jenž neslouží k určení diagnózy (nejde o zdravotnický prostředek), ale k časnému zachycení známek demence včetně projevů Alzheimerovy nemoci. Pokud na ně aplikace poukáže, měl by uživatel zajít k lékaři na další testy.

Dostupná je na jakémkoliv počítači nebo tabletu s větším displejem, vybaveném mikrofonem a reproduktorem. Zájemce si test zvládne udělat bez pomoci lékaře třeba doma v obýváku. Podle autorů novinka, zatím spuštěná v testovacím režimu, může pomoci s časným odhalením neurodegenerativních onemocnění, jakými jsou například frontotemporální demence (více o ní jsme psali zde) nebo Alzheimerova nemoc.

Vyplnění nezabere ani čtvrt hodinu

Aplikace je určena mužům i ženám zejména nad 50 let, protože právě od této hranice je výskyt demencí četnější. Kromě zájemců z širokých řad ji její autoři doporučují také třeba praktickým lékařům nebo neurologům jako jednoduchý nástroj pro vychytávání pacientů v riziku.

Má podobu deseti úloh, přičemž plnění zadání je ve formě textu i hlasu. Jde např. o popis obrázku, opakování čísel, věty nebo čtení textu.

Vyplnění testu trvá zhruba jedenáct minut. Byli jsme překvapeni, že časově je to shodné jak u zdravých dobrovolníků, tak u pacientů s kognitivními poruchami, protože z naší zkušenosti plyne, že pacientům trvá testování vždy déle, podotýká autor a odborný garant aplikace Aleš Bartoš, neurolog 3. LF UK a FNKV. Vysvětluje, že je to dáno tím, že aplikace uživatele řídí a provází ho tím, jak má úkoly postupovat. 

Většina test zvládne sama. Pokud si jej dělá senior, jenž se bojí práce s počítačem, může mu s klikáním na další stránku s úkoly pomoci třeba někdo z rodiny. Samotné vyplňování testu ve dvou nebo napovídání ale autoři zásadně nedoporučují. Další osoba by měla vliv na výsledek, který by pak neodrážel skutečnost, potvrzuje Martin Víta ze Sekce optiky Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

Přečtěte si také:

Na Parkinsonovu nemoc může upozornit i zácpa. Jak se choroba liší od Alzheimera?

Hlavně klid a nezapomenout brýle

Použití aplikace je bezplatné. Výhodou je také to, že test je anonymní, zájemci tedy nikam nezadávají jméno či adresu. Aplikace je ale vyzve k vyplnění pohlaví, vzdělání a věku. Není to samoúčelné, náročnost testovacích otázek se proměňuje právě s těmito ukazateli. Je rozdíl, jestli aplikaci použije padesátiletý manažer nebo devadesátiletá babička. To jsou dvě různé osoby a aplikace na ně musí vzít jiný metr. Na toho mladšího bude přísnější, na seniora volnější, vysvětluje Aleš Bartoš.

Autoři doporučují před testováním si vytvořit klidné, tiché podmínky, aby byl výsledek co nejvíce vypovídající. To znamená i vzít si brýle, je-li jich na čtení z monitoru třeba, nebo naslouchátko tak, aby zrak a sluch při testu fungoval, jak nejlépe může. Důležité je také, aby v místnosti kvůli analýze řeči nepanoval hluk. A aby testovaný měl čas necelou čtvrthodinu tak, aby se na test mohl soustředit a nikam nespěchal.

Aplikace není přizpůsobená použití na mobilním telefonu, takže lepší je dělat ji na tabletu, ideálně na počítači. Vybavené musí být mikrofonem a reproduktorem, protože část otázek je hlasových. DigiDiaDem se totiž od jiných aplikací liší tím, že s pomocí umělé inteligence analyzuje řeč. V ní hledá taková zakolísání, která poukazují na kognitivní deficit nebo onemocnění mozku.

Test by si měl zájemce udělat jen jednou. Sice fakticky jej lze hned vzápětí opakovat, jak ale podotýká Luboš Šmídl, v takovém případě zájemce obelhává jen sám sebe, protože test je dělaný na první dobrou. Opakování je možné, ale ideálně nejdříve za půl roku.

Co si počít s výsledkem DigiDiaDemu

Principem aplikace je srovnávání dosažených výsledků testovaného s výsledky třech skupin neanonymních dobrovolníků – lidí zdravých z hlediska kognice, pacientů s částečným deficitem a pacientů s demencí. Testovaný se dozví, zda jeho paměť a řeč fungují podobně jako u jeho vrstevníků nebo zda za nimi zaostává, uvádí Aleš Bartoš. Dodává, že zdravých dobrovolníků lékaři vyšetřili 246, pacientů s mírnými potížemi zhruba 45 a podobný je počet zapojených pacientů s demencí.

Do analýzy je zapojena umělá inteligence. U testů v DigiDiaDem pomáhá vyhodnotit promluvu. Řeč přepíše do textové podoby a srovná s daty od dobrovolníků, protože díky nim ví, jak vypadá promluva zdravého člověka a jak pacienta.

Výstup testu má podobu okamžitého stručného slovního zhodnocení (tzv. kognitivního reportu). Ten lze uložit nebo i vytisknout pro lékaře (pro ně jsou v reportu i dva barevné grafy) nebo případné srovnání s dalším testem uskutečněným s velkým časovým odstupem.

• 
• 
• 

Dalších 5 fotografií

Diagnóza zůstává v rukou lékaře

Autoři upozorňují, že test neslouží k diagnostice, ale jde pouze o screeningový nástroj. To znamená, že pokud hodnocení ukáže nějaké pochybnosti či horší výsledek oproti vrstevníkům, je dobré navštívit lékaře. Pokud aplikace identifikuje kognitivní deficit, je nejlepší obrátit se na všeobecného praktického lékaře, aby buď sám nebo ve spolupráci s neurologem, psychiatrem či geriatrem zhodnotil, zda se jedná nebo nejedná o významnou poruchu paměti, popisuje neurolog.

DigiDiaDem není jedinou telemedicínskou pomocí zaměřenou na kognitivní funkce a demenci. Tři roky je bezplatně lidem dostupná aplikace na mobil zvaná Terrapino, což je první komplexní aplikace zaměřená na screening a prevenci Alzheimerovy nemoci. Sami autoři DigiDiaDemu pak vyvinuli i rychlý online test zvaný zkratkovým slovem ALBAV (vyplnit si jej můžete zde).

ALBAV slouží k záchytu Alzheimerovy nemoci u těch, kteří si test udělají. Platný je ovšem i lékařům a vědcům k tomu, že mohou díky plošnému testování určit, co je v ČR z hlediska kognitivních dovedností standardem a co už vybočuje. I to, jak se paměť vyvíjí od dítě po dospělého včetně seniorského věku.

Na rozdíl od DigiDiaDemu ale nepoužívá hlasovou analýzu. Odpovědi testovaný ťuká do klávesnice nebo kliká myší. Udělat si jej může i na mobilu. Navíc ALBAV je určený všem věkovým kategoriím. Jak pro Vitalia.cz uvedl Aleš Bartoš, během jednoho měsíce si tuto aplikaci vyzkoušelo už 12 tisíc lidí. Nejmladšímu testovanému bylo šest let, nejstaršímu 103. Deficity kognitivních funkcí pak aplikace zachytila už u některých studentů gymnázia.