Nová aplikace se pracovně jmenuje SmartBioms a sloužit má ke sledování průběhu roztroušené sklerózy v pacientově domácím prostředí. Vědci a lékaři zatím ověřují, jak moc je efektivní. Vybrali proto prvních sto pacientů, kterým před pár měsíci půjčili stejné mobilní telefony vybavené aplikací. Testování potrvá dva roky, zapojených pacientů by mohlo být až tři sta.
Co se dozvíte v článku
S čím by mohla pomáhat
Aplikaci vyvíjí elektrotechnická fakulta Českého vysokého učení technického spolu s 1. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy (LF UK). Za vývojem stojí část stejného týmu, který v minulosti představil aplikaci Smart Speech určenou k časné diagnostice Parkinsonovy nemoci z hlasu a mimiky (více o ní jsme psali zde).
SmartBioms vědci a lékaři vytvořili s odlišným cílem. Má jim pomoci včas zachytit zhoršování průběhu roztroušené sklerózy, aby mohli upravit léčbu a snížit riziko ataky. Při ní se neurologické potíže pacienta zhorší, některé trvale, protože poškozená nervová vlákna centrální nervové soustavy neregenerují.
Použití aplikace nevyžaduje žádná vyšetření navíc, ani časté cestování k lékaři. Není to náhoda, autoři chtěli, aby novinka pacienta, který může mít ztíženou hybnost a který prochází různými vyšetřeními, zatěžovala co nejméně.
Jak aplikace funguje
SmartBioms sleduje skrytou aktivitu onemocnění a umožňuje ji analyzovat s pomocí záznamu pacientovy řeči. Aplikace v mobilu s jeho souhlasem každý měsíc nahraje pětiminutový záznam ze šesti náhodně vybraných telefonátů. Následuje akustické a lingvistické vyhodnocení. S výsledky pracuje, třeba i na dálku pacientův lékař-neurolog, který může při zhoršení zdravotního stavu změnit léky.
Na řeč se vědci zaměřili proto, že roztroušená skleróza se propisuje do artikulace nebo dynamiky mluvy. „V řeči se projevují určité záchvěvy, které ukazují na postižení mozečku, o němž víme, že je roztroušená skleróza může způsobit. Zatím ale trvá dlouho, než je v běžném rozhovoru odhalíme, než si jich všimneme,“ vysvětluje Eva Kubala Havrdová, vedoucí Centra pro demyelinizační onemocnění 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN). „Pacient může mít při návštěvě ordinace zrovna dobrý den, ale o chvíli později je už situace úplně jiná,“ dodává neuroložka.
Pokročilé změny v řeči pod vlivem roztroušené sklerózy mohou mít podobu hledání slov, zpomalení tempa, řeči s pauzami, zadrhávání, špatné výslovnosti nebo třeba ztráty hlasu. Podle Evy Kubaly Havrdové jde především o skandovanou řeč, která je typická pro poškození mozečku a při které nemocný vyrazí první slabiku, ostatní ale „polyká“ nebo hovoří zpomaleně s přetahováním jednotlivých slabik. Tato porucha je typická pro postižení mozečku. „Skandovaná řeč je vlastně už extrémní projev. My se k informaci, že se nemoc zhoršuje, potřebujeme ale dostat dřív,“ poukazuje lékařka.
Hledají až 300 účastníků
Výzkumníci z ČVUT i lékaři z VFN počítají, že do dvouletého testování by se mohlo výhledově nakonec zapojit až 300 pacientů s roztroušenou sklerózou.
Podmínkou zařazení do studie je ochota nahradit vlastní telefon smartphonem a s jeho pomocí uskutečnit několik hovorů za měsíc, jednou za rok přijet do centra Prahy na kontrolu do VFN (celkem jsou v rámci studie u každého pacienta kontroly tři) a každé dva týdny vyplnit dotazník s úkoly, což zabere pár minut.
Zda bude aplikace v praxi použitelná, to teprve uvidíme,
říká Eva Kubala Havrdová. Kromě toho se budou vědci zajímat i o data, která by ukázala, jak moc a jak rychle roztroušená skleróza dokáže řeč měnit.
ČLÁNKY DO MAILU