Hlavní navigace

Můj život je skejt

2. 6. 2009

Sdílet

Filip Singer
Stačí jedna lavička. Nebo obrubník. Pro kluka, který propadl skateboardingu, je to výzva, hodiny zábavy a tréninku. Ale také styl a parta kamarádů. Jak to? Co je na prkně se čtyřmi kolečky tak přitažlivého? Proč stále žije a odolává konkurenci?

Sídliště „drnčí“ už od sedmdesátých let. Tehdy se k nám skatetboarding začal šířit ze Spojených států, které totálně zachvátil. Opravdový boom pak přišel v devadesátých letech minulého století.

Pokud mezi skejťáky vyrazíte dnes, zjistíte, že se situace nezměnila: Mladí i starší nadšenci se po škole schází na oblíbených místech, kde jezdí, skáčou přes jednoduché překážky z báglů, najíždějí na obrubníky a zkouší různé triky. Občas se zdá, že mají prkno přišroubované k podrážkám, nebo snad popírají zákony gravitace? Tu a tam jeden z nich vyskočí na lavičku, sveze se po celé její délce a pak, jako by se nic nestalo, odjede na další nebo zkusí jiný trik. Je jedno, jestli mu je osm, dvanáct, nebo šestnáct. Záleží na tom, jak dlouho se tomuto koníčku věnuje.

Skateboard je styl

Celému dění přihlížejí půvabné dívky podobného věku a kluky doslova hltají očima.Být skejťákem bylo vždycky přitažlivé a mnozí z nich nepopírají, že začali jezdit protože je to styl. Byl jsem rázem zařazen v nějaké skupině, mohl jsem se před ostatními předvádět a vlastně mě to nic nestálo. Jen ten skejt, který mi ovšem koupil táta, svěřuje se mi bývalý skejťák Michal Dolejší, kterému je nyní téměř třicet let, věnuje se IT a na prkno už dlouho nestoupl.

skejťák 04

O tom, že skejt je stále „in“ jsem se přesvědčila koncem května na Dni skateboardingu, který pořádal časopis ABC.

Ve strašnickém sportovně – relaxačním areálu Gutovka to doslova práskalo prkny o obrubníky, zábradlí a jiné překážky. Společně tu jezdilo několik desítek kluků různých věkových skupin – nejčastěji od osmi do patnácti let, pro které byla akce pořádána, ale ani starší nebyli výjimkou. Věková hranice však jako by neexistovala, kluci spolu jednali jako rovnocenní partneři. Podstatné bylo spíš to, co s prknem uměli.

Hlavně nepřekážet

Jenže, co když zatím neumíš nic a chceš se skejtem začít? Podle toho, co mi řekli skejťáci dovádějící na pražské Letné, si stačí vzít prkno a přijít. Rázem se staneš členem kultury, ke které patří i to, že jsi začátečník a na skejtu se teprve učíš. Snaž se jen nepřekážet. Největší chybou začátečníků bývá, že se někomu připletou do cesty a ten pak třeba zkazí trik. Nicméně i když se kvůli tomu zlobí, nakonec má pro začátečníka pochopení a zkusí trik znovu. Skejťáci jsou totiž vesměs přátelští, nemají rádi násilí a nesnášejí extremistické skupiny, jakou jsou například neonacisté. 

Pokud přijdete s prknem poprvé mezi další skejťáky, důležité je nepůsobit „jinak“. Skejťáci mají svůj specifický styl oblékání, který se po určitém období obměňuje. V dnešní době jsou dříve oblíbené široké kalhoty za svým zenitem, na scénu přišly mrkváče. Podstatné ale je, aby bylo oblečení pohodlné a vy jste se v něm cítili dobře. Pokud byste ovšem přišli v teplákové soupravě, asi byste nezapadli. 

Kde jezdit?

Skejťáci vyhledávají větší plochu s nějakými obrubníky, schody, se zábradlím nebo s lavičkami. Jsou vidět v parcích nebo na sídlištích mezi domy. V současné době se situace trochu mění, protože města budují speciální skateparky s překážkami a rampami. 

Je skateboard nebezpečný?

Vypadá to velice nebezpečně – malý kluk se postaví na rampu, jedním pohybem se zhoupne a jede dolů, nabírá na rychlosti. Když dorazí na protější vrchol, udělá ve vzduchu nějaký trik a pro nezasvěceného diváka možná trochu záhadně přistane zpátky na prkně a pokračuje dál, rozjede se proti schodu, od kterého se odrazí a zase zkusí nějaký trik, nebo se sveze po zábradlí či po hraně stěny.

Možností, jak si s prknem zadovádět, je nespočet. Jenže občas se stane, že to jezdec neustojí a spadne, nebo špatně došlápne. Zranění kotníků, zejména vymknutí, bývají nejčastější, občas proběhly nějaké zlomeniny rukou, ale většinou nic vážného, uklidňuje mě Michal Dolejší a dodává, že při skateboardingu, stejně jako při jiných sportech, se nesmíte přeceňovat. Pokud si nezkušený jezdec troufne na velkou rampu, může se mu něco stát. Jinak je to poměrně bezpečná zábava.  To potvrzují i celoevropské statistiky pojišťoven, kde v žebříčku nebezpečných sportů vévodí v letních měsících úrazy při plavání a cyklistice. Úrazy při jízdě na skateboardu nebo na kolečkových bruslích bývají často jen povrchové (různé odřeniny), nebo nejsou příliš závažné. 

Možná, že je to pravda a skateboarding je poměrně bezpečný sport, ale pokaždé, když vidím nějakého z kluků, jak se hlavou řítí proti hraně rampy, ani nedýchám. Úrazy, převážně kotníků, zápěstí, loktů a hlavy, vznikají hlavně jako důsledek nedostatečné svalové souhry při udržení rovnováhy a ovládání skateboardu. Jízda „na prkně“ není doporučena pro děti mladší pěti let, u kterých je vzhledem k posunutému těžišti častější pád na hlavu, varuje doc. MUDr. Veronika Benešová, CSc. na stránkách Centra úrazové prevence.

skejťák 03

Pokud se skejtem začínáte, nebo si jej oblíbily vaše děti, určitě nepodceňujte ochranné prvky. K mnoha úrazům by však nemuselo vůbec dojít nebo by mohly být jejich následky mírnější, kdyby děti používaly při sportu patřičné ochranné vybavení: chrániče kolen, zápěstí a loktů. Bohužel se stále setkáváme s tím, že děti, a především jejich rodiče, tato základní preventivní pravidla opomíjejí, upozornila po minulých letních prázdninách Daniela Dandová, produktová manažerka úrazového pojištění ČSOB Pojišťovny.

Foto: Filip Singer

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Své profesní působení v médiích zahájila v týdeníku Reflex. Pracovala v kreativním týmu TV NOVA a vedla sekci Sport a relax serveru Vitalia.cz vydavatelství Internet Info. Podílela se také na jeho dalším projektu, serveru 120na80.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).