Jako opravdové. Střeva z kondomů, popáleniny z fólie. Maskéři pomáhají při výcviku záchranářů

Speciálně proškolení maskéři zinscenují nacvičovanou situaci tak, aby vypadala jako skutečná. Některá zranění modelujeme přímo na místě. Jiná, jakými jsou například otevřené zlomeniny, cizí tělesa či amputace, jsou předem připravena, vysvětluje Barbora Miléřová, koordinátorka zdravotníků z Oblastního spolku Českého červeného kříže Praha 1.

Základem je těsto

Rány nebo popáleniny, jež ve skutečnosti nebolí, maskéři vytváří s pomocí různých hmot, tekutin a barev. Výběr materiálu a jeho použití záleží na účelu cvičení. Mezi ty nejběžnější patří základní hmota z mouky, latex, silikon nebo želatina. Jako líčidla se používají mastné nebo lihové barvy, popisuje koordinátorka Českého červeného kříže (ČČK).

Konkrétní recepty na domácí výrobu masek přináší manuál vytvořený lektorem zážitkových kurzů první pomoci, policistou Radkem Bendakovským. Základem jsou produkty ze spíže – potravinářské barvivo, med, škrob. Při výrobě kosti si maskér pomáhá běžně dostupnými modelovacími hmotami, kličku vyhřezlého střeva nahradí kondom naplněný obarveným těstem, popáleniny se mohou imitovat seškvařenou, obarvenou fólií. Vybavení maskovacího kufru se neobejde bez štětců, špachtliček nebo tekutého obvazu.

Autenticita prověří odolnost

Maskéři dokáží zranění nejen věrně napodobit, ale rovněž vybrat vhodného figuranta a poučit ho, jak nápodobu doprovodit bolestivými zvuky či grimasami. Nikoliv přehnanými, ale tak, aby zranění vypadala realisticky.

Účelem je dosáhnout co nejvyšší věrohodnosti, aby byli záchranáři, hasiči a další složky integrovaného záchranného systému vystaveni tlaku a situacím, které se blíží reálným zásahům, vysvětluje Barbora Miléřová. Kromě praktického nácviku se tím zároveň testuje i psychická odolnost a schopnost týmové spolupráce, dodává. 

• 
• 
• 

Dalších 11 fotografií

Jen v ČČK působí více než dvě stě maskérů. Organizace také pořádá kurzy, kde je možné se maskování naučit. Nedávno také na sociálních sítích zveřejnil výzvu, aby lidé tým podpořili drobným darem, který by maskéři využili třeba na pořízení latexových ran nebo umělé krve (přispět ČČK můžete zde).

Cvičení se připravují měsíce

Kromě ČČK působí maskéři také u policie nebo zdravotnické záchranné služby. Jak před časem popsal Stanislav Vlk, jeden z maskérů z pražského týmu ZZS, příprava na cvičení, které se odehrává podle předem daného scénáře, trvá někdy půl roku a zažil i tu, která trvala dva roky. V den cvičení míří na místo události nejméně pět hodin předem.

Vše se musí domluvit se spolupodílejícími se složkami integrovaného záchranného systému, z nichž mívá každá vlastní návrh, který chce zakomponovat. Podle počtu zraněných je také nutné připravit materiál – navařit těsto, připravit krev, koupit maso, sehnat figuríny a adekvátní počet figurantů, popsal záchranář.

Cvičení jsou pro složky integrovaného záchranného systému důležitá. Pomáhají jim zdokonalovat koordinaci práce a vyzkoušet si fungování celku i reakce jednotlivců. Nacvičená souhra pak při skutečném neštěstí šetří vzácný čas a zvyšuje šanci za záchranu života. Realistická cvičení se přitom odehrávají v různých prostředích –  nemocnicích, tunelech, ve výškových budovách a nedávno například i na Pražském hradě. Ne vždy je figurantů třeba, někdy stačí jednotlivci, ale existují i rozsáhlé simulované zásahy, kde jsou „zraněných “ desítky nebo stovky.

Víte, kde je v lidském těle mandibula a kolik lidí má zelené oči?

Hltáte články o zdraví, čtete knížky o doktorech a sledujete seriály z lékařského prostředí? Tak to pro vás náš test možná bude až směšně lehký.

Spustit kvíz