Aorta u žen, slinivka, dětská cukrovka. Lékaři zvažují nová screeningová vyšetření

Vlastní prevence mají i některé odborné lékařské společnosti. Leckdy s ambicí uplatnit je mezi hrazenými screeningy dostupnými po celé ČR. Zmapovali jsme, které z nich jsou nejdál a mohly by změnit současnou podobu celostátní prevence.

Zjistit rakovinu slinivky dřív

Asi nejvíce očekávaným posunem v prevenci je včasné zachycení rakoviny slinivky. I přes medicínský pokrok se většinou nedaří diagnostikovat ji včas, a pacienti proto často nemají téměř žádnou šanci na vyléčení. 

Prevence rakoviny slinivky jde v ČR dvěma směry. Jeden prošlapává skupina vědců, kteří se snaží v klinické studii Lipidica doložit spolehlivost testu založeného na změnách v krevních tucích. Výsledky by měly být známé příští rok v červnu. 

Jde o test ze vzorku krve a jeho laboratorní analýzu. K tomu se přidává čtení umělou inteligencí. Jiný test na podobném principu už získal v USA při uvádění na trh prioritu, což znamená, že se tato metoda poprvé dostane k širšímu počtu pacientů. Zda se na ni lze spolehnout, výzkumníci i nadále prověřují.

Jiným směrem jde prevence spuštěná před dvěma lety Českou gastroenterologickou společností. Ta je založená na zobrazovacích metodách. Zejména endoskopickém vyšetření dvanáctníku. Nejde o banalitu, proto jsou do prevence zařazování jen lidé s vysokým rizikem nemoci (kteří to jsou, čtěte zde). Za dva roky v tomto programu vyšetřili více než tři sta zájemců a odhalili tři nádory ve včasném stádiu.

Přečtěte si také:

Prevence rakoviny slinivky odhalila už tři nádory. V USA schválili první test z krve

Promluvit do prevence chce také Národní screeningové centrum (NSC), které koordinuje preventivní programy posvěcené Ministerstvem zdravotnictví. Jak pro Vitalia.cz bez podrobností jeho zástupci uvedli, připraven je pilotní projekt zaměřený na možnost včasné diagnostiky u pacientů s časnými příznaky nádoru. Zda bude mít souvislost s Lipidikou nebo programem gastroenterologů, zatím nebylo zveřejněno.

I když snahy zachytit rakovinu slinivky dřív vypadají nadějně, k tomu, aby se prevence probojovala mezi celostátní screeningy, ještě kus cesty zbývá. Plošný screening by byl možný pouze v případě existence validovaného, dostupného a cenově efektivního testu pro celou populaci, který aktuálně není k dispozici, upozorňuje vedoucí NSC Karel Hejduk.

Předpovědět cukrovku 1. typu

Třetím rokem v Česku běží projekt Betty zaměřený na odhalování změn v organismu, které vyústí v cukrovku 1. typu. Určený je dětem a dospívajícím. Cílem prevence jebedlivě sledovat dítě s pozitivními protilátkami na autoimunitní zánět a rodinu mezitím poučit, co je čeká za pár týdnů, měsíců či let. Prevence je důležitá také proto, že příští rok do ČR dorazí první léky, které umí nástup cukrovky 1. typu a tím i aplikaci inzulínu odložit o několik let.

Lékaři v rámci Betty odebrali vzorky krve z prstu 15 tisícům dětí, u 90 z nich odhalili včasné stádium diabetu 1. typu. U tří z nich již onemocnění propuklo.

Diabetolog Zdeněk Šumník, přednosta Pediatrické kliniky z pražské FN Motol, přitom usiluje, aby se Betty, jež se nyní spoléhá na evropské granty, stala národním screeningový programem. Všem dětem, jejichž rodiče by o prevenci měli zájem, by test na cukrovku dělali jejich praktičtí lékaři, a to v rámci tříleté a sedmileté preventivní prohlídky. Odběr kapky krve by byl totožný jako ten provedený kvůli vyšetření hladiny CRP.

Snaha o nový diabetologický screening rozhodně není bez šance. Jde o důležitou výzkumnou iniciativu, která má potenciál přinést významná data pro budoucnost prevence. V NSC jsme připraveni poskytnout metodickou podporu, jakmile budou ze strany odborníků dokončeny potřebné podklady, říká Karel Hejduk. Tedy třeba dokončení pilotní fáze Betty, vyhodnocení efektivity testů i péče, která na ně navazuje, a předložení dostatek důkazů o prospěšnosti testování.

Přečtěte si také:

Lékaři umí u dětí předpovědět cukrovku. Nový lék oddálí nástup nemoci o několik let

Prevence vysokého cholesterolu

Aterosklerózu, která uzavírá tepny a je častou příčinou infarktu nebo mrtvice, nemusí mít jen senioři. Výjimečně postihuje i lidi do 40. roku života. Patři mezi ně ti, kteří mají dědičnou formu vysokého cholesterolu. Jde o geneticky podmíněnou familiární hypercholesterolémii.

Pokud člověk neprojde genetickým testem, o nemoci neví a ta tiše mění stěny cév. Principem prevence je hledání mutací v některém z genů, jejichž defekt je odpovědný za vznik onemocnění. Speciální test přitom jde udělat už novorozenci v porodnici.

Pilotní test je u této prevence hotový. Lékaři už před třemi lety dokončili testování 6 000 novorozenců ve 12 českých porodnicích.  V pupečníkové krvi jsme jim měřili cholesterol. Následně jsme 15 procentům z nich, kteří měli jeho nejvyšší hladinu, provedli genetické vyšetření. To zachytilo 15 nositelů geneticky podmíněné familiární hypercholesterolémie, popsal již dříve pro Vitalia.cz lékař Michal Vrablík, jenž patří k hlavním garantům pilotního screeningu.

Podle NSC tento pilot přinesl cenné podklady, nyní se ale čeká, jak dopadne ještě jedno zkušební testování. To začalo letos v lednu a familiární hypercholesterolémii odhaluje z kapky krve z prstu dětí od tři do sedmi let. Do pilotu je zapojeno sto praktiků a cílem je takto vyšetřit 10 tisíc dětí (více o něm čtěte zde).

Výsledky obou testů odborníci porovnají a rozhodnou, který typ odběru a vyšetření je účinnější a lépe proveditelný. Podle Karla Hejduka je proto zavedení univerzálního screeningu familiární hypercholesterolémie u dětí ve fázi přípravy a metodika odborné lékařské společnosti prochází připomínkováním.

Přečtěte si také:

Lékaři připravují plošné testování novorozenců kvůli dědičnému vysokému cholesterolu

Vyšetření aorty i u žen

Dalším adeptem na screening je vyšetření možné výdutě břišní aorty u některých žen. 

Lékaři pacienty s výdutí hledají od 1. ledna 2025. Screening se ale zatím týká jen mužů od 65 do 67 let. Lékaři ale na podzimní tiskové konferenci v pražském IKEM promluvili o tom, že se ukazuje, že stejně velké riziko výdutě mají také ženy-kuřačky po menopauze, proto si ještě v pilotní fázi screeningu pohrávají s myšlenkou, že Ministerstvu zdravotnictví navrhnout rozšíření programu. Jednorázově by měly být ultrazvukem vyšetřeny kuřačky ve věku 70 let, uvedl v říjnu pro Vitalia.cz Martin Köcher, předseda Komise screeningového programu výdutě břišní aorty.

Lékaři ale zatím ve screeningu nemají doloženu jednu ze základních podmínek efektivity, a totiž, že prevalence výdutě mezi testovanými je 2,5 procenta.

Pilotní fáze potrvá pět let a teprve poté dojde ke kompletnímu vyhodnocení efektivity screeningu a zároveň budou zvažována případná rozšíření o další věkovou kategorii či rizikovou skupinu žen, podotýká Karel Hejduk.

Přečtěte si také:

Screening aorty už zachránil nejméně deset životů. Lékaři jej chtějí i pro ženy

Screening plic i pro nekuřáky

V lednu 2022 v ČR začala plošná prevence rakoviny plic. Zaměřená je ale zatím jen na silné kuřáky nebo exkuřáky ve věku 55 až 74 let. Takové, kteří za sebou mají vykouřených dvacet tzv. balíčkoroků. 

Ukázalo se, že lékaři při screeningu často najdou i příznaky jiných plicních nemocí než rakoviny, takže se rozšířila i o záchyt chronické plicní obstrukční nemoci (CHOPN).

Diskutuje se také o tom, zda do ní nezařadit i jiné lidi v riziku, než jsou jen kuřáci. Podle NSC třeba pacientů s CHOPN, těžším astmatem, významnou rodinou onkologickou zátěží nebo ty, kteří prodělali jiný typ rakoviny.  Rozhodnuto o rozšíření ale zatím nebylo.

Přečtěte si také:

Screening rakoviny plic čeká změna. Nově budou lékaři hledat i CHOPN

Žloutenka C u těhotných

U preventivního vyšetřování těhotných žen na žloutenku C to v minulosti vypadalo, že už je na spadnutí. Stát ale pilot, který běží od ledna 2023, zaměřil na injekční uživatele drog.

Podle Karla Hejduka se potvrzuje, že cílený screening v komunitním prostředí je efektivní. Projekt se současně zaměřuje na slabá místa v tzv. kaskádě péče, tedy návaznost mezi testováním, diagnostikou a léčbou, uvádí Karel Hejduk. 

Z jeho odpovědí vyplývá, že rozšíření na těhotné ženy v budoucnu není vyloučeno, záležet bude na výsledcích pilotu. Budou klíčové pro úvahy o možných úpravách metodiky nebo budoucím rozšíření programu, a to i s ohledem na globální cíl Světové zdravotnické organizace eliminovat hepatitidu C do roku 2030, dodává vedoucí NSC.

Přečtěte si také:

Lékaři jsou připraveni povinně testovat těhotné na žloutenku C, čeká se na ministerstvo