Hlavní navigace

Které superpotraviny nejsou zase tak „super“?

18. 9. 2020

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com
Superpotravina – termín, který v posledních několika letech vyvolává velký zájem. Přitom není nijak legislativně ani nutričně definován. Ve výsledku takto označené potraviny vůbec nemusí být pro tělo „super“, mnohdy je tomu naopak.

Pro většinu takzvaných superpotravin nejsou definována výživová ani zdravotní tvrzení, a není tak zřejmé, podle jakých kritérií ten který výrobek mezi superpotraviny zařadit. Svým způsobem je tak možné mezi superpotraviny zahrnout cokoli, a mnohé takové produkty proto zas tak moc „super“ nejsou.

Kokosový tuk se špatnými tuky

O některých příkladech superpotravin, které nemají z pohledu výživy příznivý vliv, také informovala na letošní konferenci „Výživa a zdraví“ místopředsedkyně Společnosti pro výživu, profesorka Jana Dostálová. Jednou z údajných superpotravin je kokosový tuk. Ten obsahuje více než 90 % nasycených mastných kyselin z celkových mastných kyselin, jejichž příjem bychom měli vzhledem k negativnímu působení na hladiny krevních lipidů omezovat. Obsah polyenových mastných kyselin, z nichž kyselina linolová a linolenová jsou nezbytné, činí přitom jen 1–2 %. Antibakteriální působení bylo navíc prokázáno pouze „in vitro“, tedy „ve zkumavce“.

Jak je to se „super“ ovocem

U řady jiných superpotravin je pak podle Dostálové příznivý vliv na zdraví člověka nadhodnocován. Patří mezi ně i některé druhy ovoce s vyšším obsahem vitamínů. Zároveň totiž mají také poměrně vysoký obsah cukrů (fruktóza, glukóza), a proto jejich vysoká konzumace není vhodná.

„V případě ovoce, bohatého na vitamín C, jako je například rakytník řešetlákový, je možná menší konzumace,“ vysvětluje odbornice. „Tím ale zkonzumujeme i méně vlákniny a dalších prospěšných látek než z méně bohatých zdrojů vitamínu C, kterých sníme větší množství,“ uvedla ve své prezentaci profesorka Dostálová. 

Jak vnímáme superpotraviny

  • Vnímání superpotravin se také týkala anketa, která proběhla letos v rámci bakalářské práce studentky nutriční terapie na 3. interní klinice 1. LFF UK. 
  • Z ankety vyplynulo, že účastníci znají pojem superpotraviny, přičemž tyto produkty konzumují převážně proto, aby obohatili svůj jídelníček o další nutrienty, a protože vyhovují jejich chuťovým preferencím. 
  • Většina účastníků nepovažuje superpotraviny za rizikové. 
  • Spotřebitelé nejsou podle výsledků o těchto produktech dostatečně informováni. 
  • I když považují jejich cenu za neodpovídající jejich hodnotě, investují do nich kvůli deklarovaným zdravotním přínosům.

Amarant a quinoa nemají příliš bílkovin navíc

Také výživová hodnota pseudocereálií, jako je například amarant nebo quinoa, je nadhodnocována. 

„Mají vyšší obsah bílkovin a tuku než obiloviny, ale rozdíl není příliš velký,“ upozorňuje Jana Dostálová. „Obsah bílkovin v suchém zrnu je v obilovinách v průměru 10 %, u pseudocereálií 15–18 %. Tuku je v obilovinách do 5 %, v amarantu 5–13 %, v quinoi 7 %. Pohanka obsahuje rutin a fytosteroly, ale také přírodní toxickou látku fagopyrin,“ uvedla Dostálová. To samé se pak týká také rostlinných olejů z netradičních surovin (například pupalkový olej). O nich lze obecně říci, že se jedná o zdraví prospěšné potraviny s nízkým obsahem nasycených mastných kyselin a vysokým obsahem příznivých polyenových mastných kyselin. Podle Jany Dostálové ale rozhodně nejde o superpotraviny.

Přírodní. Včetně toxických látek

Pro spotřebitele navíc může představovat riziko i zvýšená konzumace přírodních toxických látek, které jsou obsaženy především v potravinách rostlinného původu. K nim patří většina superpotravin a také jedlé houby. Mezi potraviny se řadí i doplňky stravy a také jim jsou neoprávněně přisuzovány léčebné vlastnosti. Spotřebitele před jejich nákupem varuje na svých stránkách Státní ústav pro kontrolu léčiv.

Superpotraviny přitom obvykle pochází ze třetích zemí (země mimo EU), a právě u produktů z třetích zemí jsou podle zjištění Státní zemědělské potravinářské inspekce nálezy nevyhovujících potravin nejčetnější. V roce 2018 šlo o 25,1 % nevyhovujících vzorků, v loňském roce 25,6 % v případě třetích zemí. Podle Dostálové mají přitom skutečně potraviny označované jako superpotraviny ve většině případů vyšší obsah některých pro člověka pozitivních živin, ale jejich význam je nadhodnocován. 

„Konzumace superpotravin nemůže nahradit pestrou, vyváženou stravu. Mohou sloužit pouze k jejímu doplnění. Jejich zvýšená konzumace naopak přináší určitá rizika, zejména příjem některých nežádoucích látek,“ konstatuje ve své prezentaci Jana Dostálová.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Agrární analytik, novinář na volné noze se zaměřením na zemědělství, potravinářství a životní prostředí.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).