Hlavní navigace

Tři minuty v minus 130 stupních. Kryokomora by měla přinést úlevu kloubům

30. 1. 2023

Sdílet

Pobýt si několik minut v budce, kde teplota klesá až k minus 130 stupňům? Pro většinu lidí něco nepředstavitelného. Přesto se najdou tací, kteří tuhle proceduru absolvují pravidelně a s nadšením. Kryoterapie by měla prospívat kloubům, imunitě, kůži a v neposlední řadě i psychice. A vlastně není až tak moc nepříjemná. Vyzkoušela jsem si to také. A půjdu rozhodně zas.

Osobně jsem „zmrzlík“. Je mi zima, už když teploty klesnou k nule, ledové ruce mám tak od října do dubna a i těch pár minut čekání na tramvaj v zimě trávím poskakováním, aby mi nebylo chladno. I proto pro mě byla představa vstupu do kryokomory velká výzva. Teplota se tu totiž pohybuje až děsivě hluboko pod bodem mrazu: okolo minus 130, ale klidně až kolem minus 150 stupňů Celsia.

Co se dozvíte v článku
  1. Jak vypadá návštěva kryokomory 
  2. Dostanete ochranné pomůcky a můžete vkročit
  3. Tajemstvím je tekutý dusík
  4. Lepší nemluvit a nehýbat se
  5. Z komory rovnou cvičit
  6. Kryoterapie je vhodná zejména pro:
  7. Pro koho kryoterapie není vhodná:
Jste často nemocní? Možná za to může nedostatek zinku, stejně jako za potíže s trávením Přečtěte si také:

Jste často nemocní? Možná za to může nedostatek zinku, stejně jako za potíže s trávením

Jenže slibované blahodárné účinky kryoterapie neboli terapie chladem zněly více než lákavě. „Kryokomoru hojně navštěvují lékaři, zpěváci (včetně operních kvůli hlasivkám), sportovci i senioři, ale také ti, kteří touží po omlazení či zpevnění kůže a pleti. Její účinky dokážou regenerovat svaly, klouby a pohybový aparát celkově, proto se pak budete cítit volněji nejen po fyzické stránce, ale i po psychické. S tím souvisí podpora uvolňování endorfinů. Také se během této kúry vytváří kolagen, čímž se zpružňuje pokožka. Díky stimulaci bílých krvinek se zase zlepšuje obranyschopnost. A příjemným bonusem je urychlování metabolismu,“ popsal club manager Václav Rázl z fitcentra Gymstory v Obchodním centru Šestka, které kryokomoru provozuje už několik měsíců.

Teplota kůže klesne nad nulu

Teplota kůže klesne v komoře na 2 až 10 stupňů Celsia, rychle se utlumí kožní nervová zakončení a tím se zmírní vnímání bolesti. Teplota tělesného jádra se ale během těchto pár minut příliš nezmění. Stejně tak prokrvení vaziva, kůže a svalů dosahuje vícenásobku oproti normálnímu stavu.

Takový popis by nalákal snad každého. I já proto zapomínám na prvotní obavy a jdu na to.

Jak vypadá návštěva kryokomory 

Nejprve musím na recepci vyplnit jednoduchý dotazník o svém zdravotním stavu. Otázky se týkají toho, zda v danou chvíli řeším problémy s klouby, nebo nejsem nějak zraněná. A pak už jen odškrtáte řadu souhlasů, například že budu poslouchat pokyny obsluhy, a především, že nemám žádnou z kontraindikací pro chladovou terapii. „Existuje jich několik, obecně mezi ně patří problémy se srdcem a cévní soustavou či zhoubné nádory,“ vysvětlil Rázl.

Následně mě obsluha fitness centra posílá do šatny se převléknout. Do komory se chodí buď ve spodním prádle, nebo v bavlněném tričku a legínách. Oblečení by mělo být sportovní, protože po pobytu v komoře následuje cvičení v kardio zóně.

Dostanete ochranné pomůcky a můžete vkročit

Před samotnou komorou pak každý klient dostane balíček ochranných pomůcek – roušku, čelenku, ponožky, palčáky a také dřeváky.

Další pokyny jsou jednoduché:

  • Před vstupem do kryokomory je třeba mít suché a nenamazané tělo a je nutné odložit všechny šperky, hodinky i brýle.
  • Kontaktní čočky ani piercing nevadí.
  • Uvnitř je doporučováno nedotýkat se sami sebe, netřít se a podobně, aby nedošlo k podráždění kůže. Nesmí se také sahat na stěny komory.
  • Pokud se chcete uvnitř komory zahřát, můžete třeba poskakovat.
  • Před terapií mrazem je třeba se odlíčit (odstranit make-up)

Tajemstvím je tekutý dusík

Kryokomora se skládá ze dvou na pohled stejných částí. 

  • Nejprve vstoupíte do „předkomory“, kde si budete zvykat na mráz. Je v ní totiž „pouhých“ asi −70 stupňů Celsia a setrváte zde asi 30 vteřin. 
  • Poté vejdete do hlavní komory s teplotou kolem −130 stupňů Celsia. Zní to celé nepředstavitelně? Tajemstvím je vzduch v komoře ochlazovaný tekutým dusíkem. Ten je totiž tak suchý, že i v −110 °C je pro lidské tělo pocitově i fyzicky snesitelný.

Pokyn k „přestupu“ mezi komorami uděluje obsluha, kterou vidíte přes prosklené dveře. Ještě před vstupem si domlouváme signály – na zaťukání se máme přesunout, zdvižený palec znamená, že je všechno v pořádku.

V komoře nad dveřmi se nachází odpočítávadlo času nastavené na maximální možnou dobu strávenou uvnitř komory, tedy na dvě a půl minuty. Prostor však můžete opustit kdykoliv dříve přes zmíněnou „předkomoru“. Manipulace je snadná, nejtěžší je za sebou dveře pořádně zavřít.

Lepší nemluvit a nehýbat se

Jak se na kryokomoru dívá věda? 

Zabývala se jí například studie z roku 2014, která posuzovala zejména vliv na regeneraci po sportovních výkonech a dlouhotrvající námaze. Podle autorů odborné práce kryoterapie zlepšovala vnímání procesu zotavení u sledovaných osob. 

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) nicméně nedávno upozornil, že zatím neexistují důkazy, že by kryoterapie skutečně měla léčivé účinky

Menší polská studie nicméně naznačila, že kryokomora může pomoci pacientům s roztroušenou sklerózou. 

Jakmile se dveře otevřou, vyvalí se na vás oblak mlhy, jak se v mrazu sráží vlhkost. A my můžeme dovnitř. V „předkomoře“ mráz vlastně skoro nepociťuji. Ano, zima to je, ale nic tak strašného, jak jsem se bála

A kupodivu ani v hlavní komoře pocitově tak strašná zima není. Uši, ruce ani nohy nemrznou díky ochranným pomůckám. Není moc příjemné mluvit, takže toho s mým „parťákem“ v komoře brzy necháme. Ale rouška dýchací cesty poměrně dobře chrání.

Až asi po minutě cítím, že mi začíná být opravdu zima. Ale vlastně jen na holých částech těla, především na nohou. Husí kůži mám nakonec snad úplně všude, ale pořád je pobyt snesitelný. Čekat venku několik minut na tramvaj mi ve výsledku přijde mnohem horší. 

Snažím se v komoře moc nehýbat, protože pohyb by sice mohl tělo zahřát, ale zbytečně jakoby víří vzduch.

Z komory rovnou cvičit

Jakmile na hodinách doběhne čas, kývneme na sebe s obsluhou, že jdeme ven. Opět přes „předkomoru“. Nečeká mě žádná facka vedra, jako když v létě vyjdete z klimatizované kanceláře do parného odpoledne. Je mi prostě jen příjemně.

KL24

Rychle odevzdávám ochranné pomůcky a mířím do kardio zóny, kde mě čeká 15 až 20 minut na běžeckém pásu. Jiní návštěvníci kryokomory využívají rotopedy či veslovací trenažery. Následně odborníci doporučují důkladně protáhnout problematická či bolavá místa, čímž se urychlí jejich uzdravení. Cílem je prohřát organismus a nastartovat znovu krevní oběh.

Na pásu už si připadám, jako bych si prostě jen přišla zaběhat. Ano, mám pomalejší tep a trvá o chvilku déle, než se začnu potit, ale jinak se cítím normálně. Jen se až do večera nemůžu přestat smát. Ty endorfiny. 

Navštívili jste někdy kryokomoru?

Deset návštěv jednou ročně

Benefitem kryoterapie je i její časová náročnost, v tomto případě spíše nenáročnost. Jedná se o účinnou proceduru, která zabere zhruba 20 minut. Pro dlouhodobý efekt se doporučuje absolvovat kúru alespoň jednou ročně a v sérii nejméně 10 návštěv v co nejkratším období (do 30 dnů).

Kryoterapie je vhodná zejména pro:

Aktivní sportovce:

  • pro zvýšení tělesné kondice a odolnosti
  • pro rychlou regeneraci po zátěži
  • pro adaptaci na zvýšenou zátěž organizmu

Osoby s civilizačními onemocněními:

Pro koho kryoterapie není vhodná:

Pro osoby:

  • S akutním onemocněním srdce a oběhu (srdeční infarkt, angina pectoris, plicní embolie atd.) prodělaným v posledních 6 měsících.
  • Se závažnými chronickými i akutními chorobami (vždy je nutno otázat se svého lékaře).
  • Pod vlivem alkoholu nebo drog.
  • S těžkou anemií.
  • S alergií na chlad.
  • S onkologickými a záchvatovými onemocněními.
  • S bakteriální a virovou infekcí kůže.
  • S akutním onemocněním močového systému.
  • S akutním onemocněním dýchacího systému.
  • S periferními poruchami prokrvení.
  • Pro těhotné ženy od 4. měsíce.

Autor článku

Redaktorka serveru Vitalia.cz. Zaměřuje se především na zdravý životní styl, pohyb a zdraví dětí. Mimo novinařinu pracuje také jako lektorka pohybových kurzů pro děti a rodiče.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).