Hlavní navigace

Ketóza: co to je, jaký má vliv na hubnutí a kdy je nezdravá?

Sdílet

 Autor: Depositphotos
V posledních letech stoupá zájem o tzv. ketogenní dietu, při které se organismus dostává do stavu ketózy. Ta pomáhá k efektivnímu úbytku tělesné hmotnosti, existují i studie potvrzující i její kladný vliv na některá onemocnění. Jaké jsou její klady a zápory?

V případě ketogenní diety jde o nízkosacharidovou dietu, kdy je snížené množství sacharidů nahrazeno vyšší konzumací tuků. Tento způsob stravování podporuje vznik takzvaných ketolátek.

Co se dozvíte v článku
  1. Podstata ketózy
  2. Proč se při ketóze hubne
  3. Rozdíl mezi ketózou a ketoacidózou
  4. Ketóza může pomoci při epilepsii
  5. Možné další kladné účinky na zdraví
  6. Ne každý snáší ketózu stejně
  7. Ketogenní dieta by se neměla držet dlouhodobě

Podstata ketózy

Celý princip je založen na tom, že tělo musí získávat energii jinak než z přijímaných sacharidů, v tomto případě tedy zpracováním tuků. V důsledku toho dochází k jejich zvýšenému spalování a ketolátky, což jsou nestravitelné zbytky těchto tuků, jsou využívány jako energie pro tělo. Přitom dochází ke snižování hladin krevního cukru a nižší je také množství produkovaného inzulinu.

Ketóza je tak stav metabolizmu, při kterém tělo získává většinu energie z tuků a nikoli ze sacharidů. I když bývá nejčastěji spojována právě s ketogenní dietou, může se fyziologicky vyskytnout i v jiných situacích, kdy má tělo nedostatek glukózy, která je preferovaným zdrojem energie, což se může stát například v těhotenství anebo při hladovění.

Proč se při ketóze hubne

K tomu, aby se organismus dostal do ketózy, je třeba přijímat méně než 50 gramů sacharidů denně, u některých jedinců je dokonce třeba jít i níže, aby docházelo k odbourávání tuků. V takovém případě dochází ke snížení hladiny hormonu inzulinu v krvi a roste uvolňování mastných kyselin z tělesných tukových zásob.

Většina z nich je zpracována játry na ketolátky a ty pak pokrývají energetické potřeby organismu. Díky tomu lidé snáze hubnou.

Ketolátky také dokážou dodávat energii do mozku v případě nedostatku glukózy.

Rozdíl mezi ketózou a ketoacidózou

Je však třeba rozlišovat pojmy ketóza a ketoacidóza. Je mezi nimi, dá se říct, až životně důležitý rozdíl. Zatímco ketóza je víceméně normální součást metabolických procesů, ketoacidóza je nebezpečný stav, při kterém je krev zaplavována značným množstvím glukózy a ketolátek.

To vede k okyselení krve, které může vážně poškodit organismus. Ketoacidóza vzniká obvykle při neléčeném 1. typu diabetu, někdy však i u pacientů s diabetem 2. typu. Její rozvoj podporuje také nadměrný příjem alkoholu.

Ketóza může pomoci při epilepsii

Kromě výrazného účinku při snižování tělesné hmotnosti se ketogenní dietě připisují i některé pozitivní účinky na lidské zdraví, týká se to například epilepsie.

Toto neurologické onemocnění celosvětově postihuje až sedmdesát milionů lidí. Zatímco u většiny se daří získat nad onemocněním kontrolu za pomoci léků, zhruba u třiceti procent pacientů je léčba neúspěšná. Už ve druhé dekádě minulého století se ketogenní dieta uplatňovala jako doporučená léčebná metoda u těchto jedinců. I moderní klinické studie potvrzují tento přínos, a to zejména u dětí.

Možné další kladné účinky na zdraví

Ketóza, potažmo ketogenní dieta, může mít i další pozitivní účinky, jak ukazují současné výzkumy. Jedná se například o kardiovaskulární onemocnění, kdy přepnutí organismu do ketózy může pomoci snížit hladinu triglyceridů i celkového cholesterolu v krvi.

U některých diabetiků může zvýšit citlivost na inzulin, a to až o 75 %, a vést i ke snížení dávek léků na cukrovku.

Zmírňuje příznaky metabolického syndromu, pomáhá redukovat tuk okolo břicha a snižuje vysoký krevní tlak. Může mít také pozitivní vliv na pacienty s Alzheimerovou a Parkinsonovou chorobou.

Podle některých studií může pomáhat i při onkologických onemocněních Připisují se jí rovněž kladné účinky ke zmírnění projevů akné…

Ne každý snáší ketózu stejně

Přes všechny předpokládané i doložené kladné účinky na lidské zdraví má ketóza i svá negativa. Patří k nim například zácpa, únava, bolesti hlavy, zvýšení hladiny cholesterolu v krvi a zápach z úst, stejně jako nepříjemný tělesný odér. Většina z těchto nežádoucích projevů bývá obvykle dočasná a po několika dnech či týdnech dodržování diety vymizí.

Při ketogenní dietě by měli být opatrní také lidé s onemocněním ledvin, protože může dojít k negativnímu ovlivnění jejich činnosti, například ke vzniku ledvinových kamenů. V některých případech může dojít k rozvoji ketoacidózy.

Ketogenní dieta by se neměla držet dlouhodobě

Kromě lidí s onemocněním jater a ledvin by se měli mít na pozoru i osoby užívající léky na snížení hladiny cukru v krvi, a před zahájením diety se poradit s lékařem. To by však měli udělat i lidé bez zdravotních obtíží.

KL24

I když je ketodieta podle všeho bezpečná pro zdravé lidi, nemusí vyhovovat úplně všem. Zatímco někteří budou plní energie, jiní se budou cítit slabí a bez elánu, navíc u nich může dojít k výrazným projevům nežádoucích účinků. Některé studie z posledních let brzdí i nadšení, co se týká úbytku hmotnosti u některých skupin lidí, a dokonce se může projevit i zvýšením hladiny LDL (špatného) cholesterolu.

V každém případě, ani u zdravých lidí by neměla být ketogenní dieta dodržována dlouhodobě, ale vždy by se měla proložit obdobími, kdy se člověk vrátí k umírněnému příjmu sacharidů. Ketogenní dietu je tedy vhodné jen po omezený čas, protože lidský organismus potřebuje všechny složky stravy, a to včetně sacharidů. Pokud se i po ukončení ketogenní diety dodržují pravidla správného stravování a zdravého životního stylu včetně vyváženého jídelníčku, dostatku tělesného pohybu i odpočinku a spánku, pak není třeba obávat se drastického jojo efektu.

Autor článku

Novinářka na volné noze se zkušenostmi z tištěných i online titulů. V současné době pracuje pro vlastní portfolio klientů. K tematice zdraví a zdravého životního stylu má blízko díky původní profesi zdravotnického pracovníka.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).