Když se potíme kvůli psychice, je to hlavně na třech místech

Na to, aby se na našem těle objevily kapky potu, není nutný fyzický výkon, někdy stačí zvýšená míra psychické zátěže či stresu. Odkud pochází „emocionální“ pocení a do jaké míry je naše tělo podřízené psychice?

Pocení je přirozená tělesná funkce, která je součástí našeho každodenního života. Pořádně zapotit se však nemusíme jen ve fitku, při běhu nebo jiné fyzické aktivitě.

Proč a jak se potíme?

Je velký rozdíl mezi termoregulačním a emocionálním pocením. Úlohou toho prvního je ochránit tělo před přehřátím. Vyloučený pot vyvolá chladící efekt nejen na kůži, ale i na krevních zakončeních procházejících těsně pod ní. Díky tomu dojde k ochlazení krve a také orgánů, do kterých krev proudí.

Fakta o pocení:

  • Až jeden litr potu vytvoří naše tělo každý den – jeho množství závisí na klimatických podmínkách, fyzické námaze nebo vynaloženém stresu.
  • Pocení je přirozený proces zajištující termoregulaci, ale i vylučování toxických látek z těla.
  • Pot se skládá z 99 % z vody, zbytek jsou rozpuštěné pevné látky (chlorid sodný, močovina, kyselina močová atd.).
  • Nepříjemný pach vzniká až množením bakterií v místě vyloučení potu.

„Naopak k emocionálnímu pocení dochází v důsledku psychického tlaku, trémy, strachu, bolesti, ale i radosti. Na tyto podněty reaguje především oblast podpaží, dlaní a chodidel, kde se pot objeví ve zvýšené míře. Dále se při emocionálním pocení aktivují ve velké míře malé potní žlázy na čele, dekoltu a zádech,“ vysvětluje dermatoložka Lucie Jarešová.

Pocení vůlí neovlivníme

Vegetativní nervový systém reguluje životní funkce, které nepodléhají vůli člověka. Kromě dýchání, trávení nebo látkové přeměny ovlivňuje i pocení. Můžeme se snažit jakkoli, silou vůle pocení nezastavíme.

Při emocionálním pocení hrají důležitou roli dvě hlavní složky vegetativního systému – sympatikus a parasympatikus. Na to, abychom „unikli“ ze stresové situace, potřebujeme mít ve svalech více krve. Reakcí těla je proto zvýšená tepová frekvence a aktivace sympatika, se kterým začnou ve vyšší míře pracovat i potní žlázy.

Když vás například stresuje prezentace před větší skupinou lidí a orosíte se, kapičky potu jsou jen přirozenou reakcí na „nebezpečí“, ve kterém jste se ocitli.

Čeká vás prezentace či podobná „hrůza“, kterou jiní zvládají bez mrknutí oka? Bez třasu, pocení, koktání, prostě bez trémy? Najděte si svou formulku a naučte se tzv. „stop techniku“: 10 kroků pro zvládnutí trémy

Co když se potíme příliš

Podle statistik trpí zvýšenou mírou pocení pět procent světové populace. V případě, že vytvořený pot přesáhne míru potřebnou k udržení tělesné rovnováhy, mluvíme o onemocnění zvaném hyperhidróza.

Hyperhidróza může mít různé příčiny. Kromě zdravotních problémů jsou to právě emoce. Člověk se nejen nadměrně potí, ale často se i obává, že si jeho problému všimne okolí a dostává se tak do nepohodlného začarovaného kruhu. Když strach z nadměrného pocení člověka ovládne natolik, že se začne vyhýbat společenským aktivitám, je na čase vyhledat pomoc psychologa.

Naopak, jestliže za zvýšenou tvorbou potu není žádné onemocnění, samotné projevy pocení je možné zmírnit bez lékařské pomoci. Základem by mělo být dodržování hygienických zásad, výběr oblečení z prodyšných materiálů a použití vhodných antiperspirantů apod.

Téma – Proti pocení: Nejprodávanější jsou antiperspiranty i kamenec 

Zdroj: TZ Rexona