Hlavní navigace

Kdy jít hned na oční: riziko ztráty zraku je již v řádu týdnů

29. 10. 2020

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com
Jedna věc jsou pravidelné prohlídky preventivního charakteru, druhá neodkladné návštěvy lékaře. I v případě očí nastávají – vedle úrazů – situace, kdy je potřeba vyhledat pomoc co nejdříve: „K lékaři si zajděte ihned, pokud máte rozostřené vidění, zamlžený pohled či pozorujete vlnění rovných linií…“ říká primářka oční kliniky.

Nejprve si řekněme, jak často navštěvovat očního lékaře, pokud nemáme akutní problém. Odborníci doporučují nechat si vyšetřit oči přibližně jednou za dva roky, ve věku nad čtyřicet let i častěji. Preventivní kontrola totiž může odhalit nejen vady, které je možné vyřešit brýlemi, ale i počínající vážné oční onemocnění. „Pravidelná návštěva očního lékaře může odhalit krátkozrakost, dalekozrakost nebo astigmatismus. Často při ní ale lékař zjistí vážná onemocnění, u nichž závisí úspěšnost léčby na včasném zahájení. Příkladem takovéto nemoci mohou být věkem podmíněná makulární degenerace nebo zelený zákal,“ říká Věra Kalandrová, primářka oční kliniky Lexum v Brně.

Odborníci dále přibližují, co odhalí preventivní prohlídky, při jakých příznacích je vhodné navštívit očního lékaře, kdy vyšetření nepočká a proč s ním neotálet ani v době koronaviru.

Rozvlnění rovných linií nebo tmavé skvrny

Makulární degenerace je onemocnění, které představuje nejčastější příčinu ztráty zraku v Evropě. Jedná se o postižení tzv. žluté skvrny, tedy centrální oblasti sítnice. Prvními příznaky jsou našedlá a tmavá místa v zorném poli a rozvlnění linií, kvůli kterému není možné napsat text na řádek, číst nebo vyťukat číslo na telefonu.

„Následkem věkem podmíněné makulární degenerace je omezená nebo zcela vyloučená možnost čtení, řízení motorového vozidla, sledování televize a rozeznávání všech detailů, například tváří kolemjdoucích,“ uvádí primář oční kliniky Lexum Ivan Fišer.

Makulární degenerace v sobě zahrnuje dvě na první pohled rozdílné formy onemocnění. Zatímco v případě tzv. suché formy dochází ke ztrátě zraku postupně a jedinou možností je zpomalení podpůrnou léčbou, konkrétně kombinací vitamínu C, E, luteinu, zeaxanthinu, zinku a mědi, u vlhké formy znamená zanedbání prevence možnost ztráty zraku v řádu týdnů.

Své o tom ví i šedesátiletý muž z Prahy, u kterého došlo ke zhoršení zraku během jediného měsíce. „Nejprve jsem si všiml, že vidím věci deformované a rozmazané. Až zpětně jsem si uvědomil, že problém začal vznikat již dříve. Na kole jsem špatně viděl poté, co jsem vjel ze sluníčka do stínu, nemohl jsem navléci jehlu nebo jsem měl pocit, že nevidím vlastní ruku,“ popsal pacient. Naštěstí zatelefonoval své oční lékařce, která ho po popsání příznaků ihned objednala na kontrolu.

Po dvou měsících od prvních příznaků už viděl na levé oko rozmazaně a deformovaně a při čtení musel spoléhat jen na pravé oko. V tu dobu podstoupil první zákrok, při kterém mu lékaři aplikovali biologickou léčbu, jejímž cílem je další zhoršování zastavit, a dokonce subjektivně zlepšit. „Nová léčba představuje díky lepšímu průniku do sítnice možnost rychlejšího nástupu účinku, a tedy v některých případech subjektivní zlepšení vidění již po první dávce. Účinek léčby je také delší, proto je možné aplikovat ji po počáteční nasycovací fázi již pouze jednou za tři měsíce,“ říká primář Ivan Fišer.

Výhodou je, že zatímco dříve si museli biologickou léčbu platit pacienti, nyní je na vybraných očních klinikách a nemocnicích hrazena pojišťovnami.

Špatné vidění za šera i při intenzivním světle

Horší vidění nejen za šera, ale také při intenzivním osvětlení nebo potíže při činnostech vyžadujících zrakovou ostrost – to jsou signály šedého zákalu. „Nejhorší na šedém zákalu je, že člověk začne špatně vidět především za šera a v noci. Navíc se toto onemocnění oka rozvíjí postupně, a člověk ho tak dlouho nemusí vnímat, přestože například jsou jeho řidičské schopnosti výrazně narušeny,“ říká primářka Věra Kalandrová.

I tento stav je podle odborníků vhodné řešit co nejdříve, jedinou možnou léčbou je operace. K zákroku se přistupuje zpravidla v momentě, kdy se horší vidění stává pro člověka zdrojem významných každodenních obtíží. „Pacient je indikován k operaci ve chvíli, kdy mu šedý zákal začne vadit. To, kdy tato chvíle nastane, je individuální,“ přibližuje lékařka.

„Odkládat operaci ale není rozumné,“ říká a vysvětluje důvody, proč je vhodnější jít na operaci dříve: „S pokročilým šedým zákalem stoupá procento komplikací, a i pooperační rehabilitace bývá horší a delší. Nehledě na to, že s horším viděním bývá pacient ohrožen úrazem, nevnímá dobře barvy, neměl by řídit auto a celkově má horší kvalitu života. Operace pacienta nijak nezatíží, proto není důvod řešení šedého zákalu odkládat.“

V nejrozvinutějších zemích potká operace šedého zákalu každého čtvrtého člověka. Zkalená čočka je při ní nahrazena umělou, průhlednou.

„Pokud se šedý zákal rozvine, dochází již k výraznému zhoršení zraku. To už ovlivňuje kvalitu života pacienta. Operace, která šedý zákal odstraní, trvá asi patnáct minut a je nebolestivá,“ shrnuje primář kliniky Lexum Martin Fučík.

Prevence očních potíží

Každý člověk by si měl nechat vyšetřit oči přibližně jednou za dva roky, ve věku nad 40 let i častěji.

Kromě vyvážené stravy a dostatku pohybu odborníci doporučují univerzální pravidlo 20:20:2. Dívat se 20 sekund do dálky vždy, když je váš zrak zaměřen 20 minut do blízka – například při práci na počítači nebo telefonu. Denně bychom také měli strávit 2 hodiny venku, ideálně v přírodě.

Bolesti hlavy a únava

Lékaři však upozorňují i na další problémy související s naším zrakem, u kterých není vhodné dlouho odkládat jejich řešení.

Bolí vás hlava, jste unavení a pálí vás oči? Důvodem může být nesprávně korigovaná oční vada, tedy buď potřeba začít nosit brýle nebo kontaktní čočky, případně potřeba dioptrie upravit.

Tyto příznaky se přitom mohou objevit i v době, kdy si člověk zhoršení zraku ještě neuvědomuje. Řidičům může napovědět také orientační test zraku dle BESIPu: registrační značku vozu musí řidič rozpoznat a přečíst na vzdálenost pětadvaceti metrů!

poporodni_deprese

Zvýšený nitrooční tlak nebolí

Zelený zákal, odborně nazývaný glaukom, se zpočátku neprojevuje žádnými příznaky ani bolestí, proto může zhoršení zraku nebo jeho úplné ztrátě předejít jen pravidelná návštěva očního lékaře. Hlavní příčinou zeleného zákalu je zvýšený nitrooční tlak. Poté, co dojde k poškození očního nervu, přitom už není možné nerv vyléčit.

Základem léčby zeleného zákalu je snížení nitroočního tlaku, který je příčinou poškození očního nervu. Lékaři mají k dispozici různé metody. Pokud je to možné, užívají se ke snížení nitroočního tlaku oční kapky. Ty mohou zmenšovat tvorbu nitrooční tekutiny nebo urychlovat její odtok. V případě, kdy je nutné rychle snížit extrémně vysoký nitrooční tlak, přichází řada na tak zvané hyperosmotické látky. Oční kapky na snížení nitroočního tlaku ale stačit nemusí. Pak lékař doporučí operaci.

Odborná spolupráce:

MUDr. Ivan Fišer, Ph.D.

Primář Centra léčby sítnice a sklivce na oční klinice Lexum v Praze


MUDr. Martin Fučík

Primář operačních sálů a glaukomového centra na klinice Lexum v Praze


MUDr. Věra Kalandrová

Primářka oční kliniky Lexum v Brně

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).