Káva bez kofeinu je často dílem chemie

Přemýšleli jste někdy nad tím, jak vzniká káva bez kofeinu? Není to snadný proces a často ani nejde o proces čistě přírodní. Ale jde to i jinak, bez chemie.

Pokud pijete kávu ve větším množství a rozhodli jste se vysadit kofein, připravte se na častou změnu nálad. Potíže s vynecháním kávy mají zejména těhotné ženy a maminky malých dětí, které kojí. Kávu pak vynechávají zejména proto, že je v ní více kofeinu, než se pro těhotné doporučuje. Dle deníku The Daily Mail, který kávu v roce 2011 podrobil testování, v sobě mělo nejsilnější espresso tři sta dvacet dva miligramů kofeinu. Za limit pro ženy, jež čekají dítě, se přitom považuje jen dvě stě miligramů kofeinu denně, což podle deníku odpovídá asi čtyřem šálkům kávy po padesáti miligramech kofeinu. Takové kritérium splňovalo jediné z dvacítky zkoumaných espress.

Galerie: Nejnavštěvovanější kavárny roku 2016

Rozumným řešením je náhrada aspoň některého z vypitých šálků kávy kávou bezkofeinovou, takzvaným dekafem. Jenže, není dekaf jako dekaf – výrazně se liší nejen chutí, ale především bezpečností přípravy.

Benzen, dichlormethan a ethylacetát

„První bezkofeinová káva vznikla již na počátku 20. století, a to napařováním roztokem slané vody a proplachováním benzenem. Není překvapením, že tento postup byl následně opuštěn kvůli zdravotním rizikům, které s sebou nesl,“ vysvětluje Daniel Kolský z pražírny kávy mamacoffee. Dnes je situace lepší, ale ne vždy. Většina bezkofeinové kávy je připravena pomocí chemických látek, jako je dichlormethan nebo ethylacetát.

Bez kofeinu to jde i jinak

Za bezpečné se dnes považují tři metody dekofeinizace (tj. zbavení kávy kofeinu) – CO2 metoda, Sparkling Water Process a Swiss Water process (Švýcarská vodní cesta). Během CO2 metody je zelená káva napařena a za vysoké teploty vystavena proudu zahřátého oxidu uhličitého. Do oxidu uhličitého se vylouhuje pouze kofein, ostatní látky zůstávají uvnitř kávového zrna. Během procesu Sparkling Water se kromě CO2 používá také čistá voda, do které se kofein louhuje. Byť jsou obě metody přípravy velmi kvalitní, často pokulhává kvalita vstupních kávových zrnek. Takto připravený dekaf proto bývá chuťově plytký.

Za nejlepší metodu dekofeinizace se nyní považuje Švýcarská vodní cesta. „Během té se zelená káva ponoří na osm až deset hodin do čisté vody, do které se postupně louhuje kofein a další látky. Voda se následně filtruje přes uhlíkové filtry. Celý proces se opakuje tak dlouho, dokud v kávě nezůstane pouhá 0,1 % kofeinu,“ vysvětluje Daniel Kolský. Tento způsob je považován za nejšetrnější. Díky kombinaci s vysoce kvalitními kávovými zrny zůstává maximum kávové chuti.

Galerie: Jak a na čem umlít kávu?

Káva bez kofeinu vám nejede?

Pak si běžnou kávu připravujte sami, od mletí až po louhování. „Množství kofeinu v kávě lze ovlivnit i její přípravou a mletím. Obecně platí, že čím jemněji je káva namletá a čím déle se louhuje, tím více kofeinu se dostane do výsledného nápoje,“ doplňuje závěrem Daniel Kolský.

Zdroj: TZ mamacoffee