Hlavní navigace

Kašel a rýma u dětí letos přišly dříve, pediatři čelí náporu až trojnásobku pacientů

11. 10. 2021

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Aktualizováno: Doplňujeme vyjádření Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze (včera 19:44)
Počet malých dětí s akutní virózou stoupá strmě vzhůru, respirační infekce se letos objevily o dva týdny dříve a s nebývalou razancí. Ordinace pediatrů i pohotovosti od začátku září čelí nebývalému náporu. Například ve Fakultní nemocnici Brno jsou počty pacientů na pohotovosti trojnásobně vyšší než obvykle.

Rýma, kašel, škrábání v krku, zahleněné dýchací cesty, ale i bolesti uší. To jsou některé projevy akutních respiračních infekcí. Nápor nemocí letos zejména předškolní děti zastihl o dva týdny dříve, než bývalo běžné, a má neobvykle razantní nástup. Ukazují to data Státního zdravotního ústavu. A situaci pro server Vitalia.cz potvrzují také pediatři i pohotovosti v nemocnicích.

Nával u pediatrů

Dříve trvalo několik týdnů po nástupu dětí do školy, než se projevily respirační problémy, kulminovaly obvykle v druhé polovině října. Letos příval těchto pacientů ordinace evidují už od druhého týdne v září, kdy počty nemocných začaly rychle stoupat.

„Letos je nárůst infekcí prudký a počty malých pacientů jsou opravdu násobně větší,“ řekla pro server Vitalia.cz pediatrička Ilona Hülleová, která je předsedkyní Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR a má ordinaci v Bystřici pod Hostýnem. Denně v ní ošetří až 40 dětí, běžně to bývá ani ne polovina.

„Jsou to respirační virové infekce, záněty nosohltanu, rýmy, angíny, kašel, záněty horních cest dýchacích. Naštěstí nemáme nějaké zápaly plic nebo další přidružené komplikace,“ dodává dětská lékařka s tím, že nemocné jsou především malé děti ze školek a kojenci, kteří bacily chytnou od svých starších sourozenců. „V ordinaci máme především malé a předškolní děti, ale teď už nám začínají chodit i středoškoláci,“ popisuje Ilona Hülleová.

Dětské lékařce Haně Cabrnochové, místopředsedkyni sdružení pediatrů, se začala ordinace v Praze-Libuši více plnit druhý týden v září. Také ona mluví o tom, že malých pacientů je nezvykle mnoho a respirační infekce přišly dříve. „Třeba minulé pondělí (27.září, pozn. red.) jsme tady měli 56 dětí, týden předtím jsme měli asi 60 kontaktů denně,“ uvádí Hana Cabrnochová.

Ordinace nestíhají, malí pacienti míří do nemocnic

Vysoké počty pacientů se přelévají také do nemocničních pohotovostí. „V posledním měsíci pozorujeme obrovský nárůst dětských pacientů s respiračními onemocněními. Na našem urgentním příjmu a lékařské službě první pomoci jsme jen za sobotu a neděli (2. a 3. října, pozn. red.) ošetřili 280 dětí s horečkou, kašlem, průjmem, zvracením a dalšími obtížemi,“ vyjmenovává Jitka Dissou, primářka Oddělení urgentního příjmu a lékařské služby první pomoci (LSPP) dětí ve Fakultní nemocnici Motol.

„Kromě opravdu velmi nemocných pacientů narůstá i počet návštěv, které nejsou indikované a rozhodně je není třeba řešit o víkendu na LSPP – dva měsíce trvající kašel, tři týdny trvající závrať,“ popisuje zkušenost primářka Jitka Dissou.

Podle ní si část rodičů stěžuje na nefungující primární péči, tedy na ordinace pediatrů a ambulantních specialistů. To by znamenalo, že část dětských pacientů lékaři nestíhají ošetřit, a ti proto jedou na pohotovost do nemocnice.

Až trojnásobek dětí na pohotovosti

Mohu potvrdit, že všeobecná a příjmová ambulance naší Pediatrické kliniky je od září zahlcena velkým množstvím dětí s různými infekty dýchacích cest. Větší nástup těchto onemocnění přitom obecně vídáme až v listopadu nebo prosinci. Jedná se o celou škálu onemocnění od nejčastějších viróz pod obrazem akutního zánětu nosohltanu, přes akutní záněty hrtanu (akutních laryngitíd) a záněty průdušinek a průdušek u kojencú a batolat (akutní bronchitidy a bronchiolitidy), popisuje mluvčí pražské Fakultní Thomayerovy nemocnice Petr Sulek.

Příval pacientů zaznamenali také v Brně. „Trend vysoké nemocnosti dětí můžeme potvrdit. Návštěvy na LSPP jsou až trojnásobné oproti loňsku,“ říká pro server Vitalia.cz mluvčí Fakultní nemocnice Brno Veronika Plachá.

Zatímco v loňském roce přišlo během zářijového víkendu na dětskou pohotovost s podobnými problémy kolem stovky dětí, nyní hlásí FN Brno za jeden takový víkend až trojnásobek malých pacientů.

Počty ošetřených dětí na LSPP ve FN Brno

  • Září 2020 – denní průměr kolem 100 pacientů za víkend
  • Září 2021
    - 202 pacientů (3. až 5. září)

    - 272 pacientů (10. až 12. září)
    - 263 pacientů (17. až 19. září)
    - 336 pacientů (24. až 26. září)

Zdroj: FN Brno

Jak roste počet dětí ošetřených při LSPP, zvyšuje se také počet těch, které končí v nemocnici, kde si pobudou den i více.

Podle mluvčího Fakultní Thomayerovy nemocnice některé děti vyžadují intenzivní léčbu."Nejmenší děti s posledně s akutními záněty hrtanu, záněty průdušinek a průdušek nejednou vyžadují intenzivní terapii včetně podávání kyslíku. Jako příčina onemocnění se poměrně často ukazuje RS virus. Je zvláštní, že poslední zimu během vrcholu covidové epidemie byl výskyt dětí s akutní bronchiolitidou způsobenou RS virem ve srovnání s jinými lety velice nízký, popisuje Petr Sulek.

„Bohužel tato situace má nepříznivý dopad na děti, které mají vrozený nebo získaný defekt imunity, nebo jsou jinak chronicky nemocné nebo jsou umístěné v léčebnách dlouhodobě nemocných a u nich jsou tyto infekce nepříjemné v tom, že trvají relativně dlouho a z dlouhodobého hlediska obsazují intenzivní lůžka v nemocnici,“ popisuje primář Petr Dominikzástupce zdravotnického náměstka FN Brno. 

Kromě LSPP je zvýšená návštěvnosti i na dětské pohotovosti ORL. Naproti tomu ubylo mírně malých pacientů na chirurgické ambulanci, což může být podle FN Brno tím, že děti s nástupem do škol omezily venkovní aktivity.

„Je to další spojitost s aktuálními infekcemi. Zatímco na chirurgii je oproti létu úbytek pacientů, na ORL je nárůst problémů s horními i dolními dýchacími cestami nebo bolestí uší. Jde o podobné spektrum vyvolavatelů ať už bakteriálních, nebo virových infektů,“ doplňuje primář.

Často marodí nejmladší děti

Data Státního zdravotního ústavu (SZÚ) říkají, že v posledních zářijových dnech byla nejvyšší míra nemocnosti u nejmenších dětí a předškoláků. V týdnu od 24. do 30. září připadlo na 100 tisíc obyvatel 4328 nemocných dětí ve věku nula až pět let. U dětí ve věku šest až čtrnáct let to bylo 2022 nemocných na 100 tisíc obyvatel. Přičemž čísla hovoří jen o nemocných akutní respirační infekcí.

Vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ Jan Kynčl serveru Vitalia.cz potvrdil, že letos je dětská nemocnost vyšší, ale vzestup podle něj není natolik významný, aby dával důvod ke znepokojení. „Může to souviset i s obavami rodičů kvůli covidu, tedy lékaře jistě vyhledávají i s méně závažným onemocněním, pro jistotu. Kromě toho již začala sezona respiračních virů,“ vysvětluje nárůst počtů Jan Kynčl.

Počty nemocných akutní respirační infekcí

v týdnu od 24. do 30. září, přepočteno na 100 tisíc obyvatel

  • Věk 0 až 5 let – 4328 nemocných, tj. o 8,3 procenta více než před týdnem, komplikace z toho mělo 1,5 procenta nemocných
  • Věk 6 až 14 let 2022 nemocných, tj. o 7,5 procenta méně než týden předtím, komplikace mělo jedno procento nemocných
  • Věk 15 až 24 let – 1638 nemocných, tj. o 5,3 procenta méně než týden předtím, komplikace mělo půl procenta nemocných
  • Věk 25 až 64 let – 417 nemocných, tj. o 2,7 procenta více než týden předtím, komplikace mělo 0,8 procenta nemocných
  • Věk 65+ – 345 nemocných, tj. o 1,7 procenta méně než týden předtím, komplikace mělo 0,8 procenta nemocných
  • Celkem 1150 nemocných, tj. o 0,3 procenta více než týden předtím, komplikace mělo 0,9 procenta nemocných

Zdroj: SZÚ

Souvislosti s covidem

O větší opatrnosti rodičů hovoří také pediatři. „Rodiče tak nějak zapomněli, že děti marodí. Dříve byli zvyklí poslat je do školky či školy třebas nějakou lehkou virózou, tak teď s ní běží do ordinace,“ míní Ilona Hülleová s tím, že strach je vyvolán šířením nové nemoci covid-19. Její příznaky se totiž v mnohém shodují s akutními respiračními infekcemi. A stejně jako ony se šíří nejvíce kapénkami.

Oslovené lékařky se shodly na tom, že loni do průběhu infekcí zasáhla sociální izolace. Zavřely se školy, chvíli i školky, nebyl kroužky a děti byly více doma. A pokud už někam šly, musely mít respirátor nebo jinou ochranu úst a nosu. Letos se také již zase o něco více cestovalo, o prázdninách byly letní tábory či soustředění.

„Dostali jsme se do situace, kdy se děti s otevřením školek a škol všechny začaly navzájem promořovat, proto přišel nástup infekcí dřív, protože předtím rok nikam nechodily, zvlášť ty větší děti,“ uvádí dětská lékařka Jana Kulhánková, místopředsedkyně sdružení pediatrů, jež má ordinaci v Ústí nad Labem.

Děti se v posledním roce potkávaly poměrně málo a obecně byl pokles komunitních infekcí, tedy těch, které si děti předávají mezi sebou v rámci školy, kroužků a vzájemného potkávání se. Dopadem je snížená imunita v dětské populaci, zejména pokles funkce slizniční imunity, která brání průniku mikroorganismů přes slizniční bariéru dýchacích cest a zažívacího traktu,“ vysvětluje primář FN Brno Petr Dominik.

Úleva? S ochlazením nebo promořením

Otázkou je, jak moc se na současné nemocnosti dětí podílí počasí. Podle Ilony Hülleové vesměs slunečné září obvykle přináší pozvolný nárůst nemocnosti, letos to ale neplatí. Lékařka Hana Cabrnochová si ale myslím, že počasí se na virózách podepsalo, protože prázdniny, zejména srpen, byly chladnější než obvykle. Také ve FN Brno jsou přesvědčeni, že počasí má vliv na současnou nemocnost.

Podle lékařky Hülleové úleva nepřijde s podzimním ochlazením, ale přinese ji až promoření dětí respiračním virem. „Pokud jsou děti infekcím vystavované opakovaně, marodí méně. Mají třeba jen rýmu, ale už ne kašel. Bude ale asi ještě chvíli trvat, než se děti ve školkách a školách aklimatizují,“ domnívá se dětská lékařka.

Opačně ale hovoří lékaři ve FN Brno. „Vývoj aktuální situace je těžko předvídatelný, stejně jako vývoj počasí. Respirační onemocnění ale často končí až s příchodem chladného počasí, kdy je celá řada vyvolavatelů méně agresivní, uvádí nemocnice.

Rodiče mají vždy volat, pomohlo by i méně potvrzení

Kvůli vysokým počtům nemocných dětí lékaři více než jindy řeší, jak si práci zorganizovat, aby ji zvládli. „Kromě nemocných ošetřujeme i děti zdravé. Očkujeme, preventivní prohlídky běží pořád dál, ty jsme nikdy nepřerušili ani kvůli koronaviru,“ vyjmenovává pediatrička Jana Kulhánková.

Praktici se shodují, že by jim práci ulehčilo, kdyby se rodiče s dítětem vždy předem objednali, a pokud už mají termín návštěvy, aby jej nerušili.

„Je velmi nešťastné, když rodič ve chvíli, kdy zjistí, že dítě má teplotu a rýmu, okamžitě vyrazí k lékaři. Snažíme se mít zabezpečený provoz ordinace tak, aby se tady nepotkávali zdraví a nemocní. Aby se tu ani ti nemocní nekumulovali a nebylo v čekárně najednou deset,patnáct chrchlajících,“ popisuje Jana Kulhánková.

Lékaři také nejsou šťastní z přívalu žádostí o různá potvrzení. Například potvrzení o zdravotní způsobilosti dětí pro různé pobyty. „To ze zákona platí dva roky, přesto je školy požadují opakovaně mnohem častěji. Zdržuje nás to a z kapes rodičů to zbytečně tahá peníze, protože za vystavení potvrzení platí,“ kroutí hlavou Hana Cabrnochová. Rodiče dětí s rýmou se také často dožadují potvrzení, že dítě je zdravé a může do školky. „V takovém případě musíme vyloučit akutní covid-19 antigenním testováním. Proto, je-li to jen trochu možné, první postup by měl být vždy ten, že rodiče by neměli chtít potvrzení, ale měli by s dítětem, které má akutní onemocnění, zůstat doma, případně jeho stav konzultovat s pediatrem,“ podotýká dětská lékařka.

Pediatři čekají na svůj manuál

Praktičtí lékaři pro dospělé se před časem s ministerstvem i zdravotními pojišťovnami dohodli na písemném manuálu, jak mají letos na podzim postupovat. V něm mimo jiné stojí to, že pacient s podezřením na nákazu covidem po objednání může přijít do ordinace, kde by měl mít lékař k dispozici kvalitnější antigenní test.

U jednání o manuálu byli také pediatři. Jenže ti se identickými postupy jako praktici řídit nemohou. „V doporučovaném postupu se budeme lišit v tom, že ne každého s rýmou a kašlem budeme testovat. Na druhou stranu budeme vždy přihlížet ke klinické situaci v rodině, ve škole, jestli tam není opatření proti covidu a podobně,“ uvedla po jednání o manuálu Ilona Hülleová.

„Snažíme se domluvit na postupu, který by pediatrovi v případě rozhodování o antigenním testování nebo odesílání na PCR vyšetření dával možnost nejprve vyloučit možnost jiného závažného onemocnění. To znamená, že pokud budou volat rodiče dítěte, že má horečku, může jít třeba o infekci močových cest a celou řadu příznaků jiných chorob. Stejně tak když dítě bolí v krku. To může být angína, a pokud je tam jasný klinický obraz, není potřeba provádět PCR vyšetření na covid-19, popsala lékařka Hana Cabrnochová.

„Druhou věcí je, že by pediatr měl mít možnost vyhodnotit míru rizika rychlosti provedení testu. Pokud budeme vědět, že dítě je v kolektivu, tak tam se vyšetření na covid bude dělat asi rychleji než u kojence, který je doma s matkou a matka je očkovaná. Úplně jiná bude samozřejmě situace při kontaktu s pozitivními, kdy můžeme obvykle odesílat distančně žádanky na PCR vyšetření,“ dodává pediatrička Cabrnochová.

Koronavirová opatření zahnala chřipku i plané neštovice

Podle SZÚ je v Česku i Evropě nyní dominantní RS virus (respiratory syncytial virus). Jeho inkubační doba je obvykle čtyři až šest dní. Onemocnění se projevuje rýmou, ztrátou chuti k jídlu, později kašlem. „Infikovaní lidé bývají infekční po dobu tří až osmi dní. U školních dětí se infekce obvykle projevuje jako lehké onemocnění horních cest dýchacích a poměrně snadno se tak dále šíří. Virus se šíří podobně jako mnohé respirační viry kapénkami, které vznikají při kašlání a kýchání, a nakazit se lze i kontaktem s virem kontaminovanými předměty,“ popisuje mluvčí SZÚ Štěpánka Čechová.

Akutní respirační infekce mezi dětmi na přelomu září a října dominovala, počet například chřipkových onemocnění byl zanedbatelný. U předškolních dětí činil 25 nemocných na 100 tisíc obyvatel. Pro chřipku je to přirozené, její nástup totiž obvykle přichází v listopadu, jen loni byla situace kvůli koronavirovým opatřením odlišná.

Loni statistiky některých nemocí značně poznamenala koronavirová opatření. Tedy zavírání škol, omezení docházky do kanceláří, nošení respirátorů, větší naléhavost desinfikovat a umývat si ruce. To, že lidé měli méně vzájemných osobních kontaktů, některé nemoci výrazně potlačilo. Například zmiňovaná chřipka loni téměř nebyla zaznamenána. Také u spalniček loni SZÚ eviduje čtyři nemocné,v roce 2019 bylo přitom v Česku 590 nemocných a v roce 2018 činil počet nemocných 207. Mírný pokles nastal také u všech typů žloutenek a výrazně méně bylo i pacientů s infekční mononukleózou (v roce 2019 – 1833 případů, loni 969).

„Pokles nemocnosti byl zejména u nemocí přenášených vzdušnou cestou. Například planých neštovic byla cca polovina oproti obvyklému počtu. Vzhledem k méně striktním opatřením lze předpokládat postupný návrat do obvyklých hodnot nemocnosti a zřejmě i respiračních nemocí by mělo být o pět více,“ dodává Štěpánka Čechová.

Autor článku

Redaktorka serveru Vitalia.cz.

Vystudovala žurnalistiku a češtinu na Univerzitě Palackého v Olomouci, začínala jako redaktorka v Deníku, poté na webu TV Nova. Jedenáct let včetně rodičovské pauzy působila v týmu iDNES.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).