Bílý povlak na jazyku, zápach z úst nebo krvácení dásní mohou být prvními signály, že tělo není v rovnováze. Narušená ústní mikroflóra, chronické záněty nebo opakující se afty mohou souviset se stresem, špatným trávením, nedostatkem živin, ale i s hormonálními změnami nebo oslabenou imunitou. Ústní mikrobiom má blízko k tomu střevnímu. Pokud je ve střevech nerovnováha, může se to projevit i v ústech – opakovanými záněty, mykózami nebo afty.
Záněty, infekce nebo nerovnováha v ústech mohou přispívat k rozvoji vážnějších onemocnění. A naopak – systémové potíže se mohou projevit právě v dutině ústní, často dříve než jinde v těle. Například parodontitida může zvýšit riziko kardiovaskulárních chorob, cukrovky, chronických onemocnění ledvin i demence,
vysvětluje Pavla Horáková, vedoucí online poradny Lékárna.cz.
Parodontitida je chronické onemocnění závěsného aparátu zubu – tedy tkání, které drží zub v čelisti. Patří sem dásně, vazivo (parodontální ligamentum) a kost kolem zubu. Na začátku bývá zánět, pokud se neléčí, může přejít právě do parodontitidy, která už nepostihuje jen dásně, ale i kost. Hlavní příčina je zubní plak – měkký biofilm bakterií, který se hromadí kolem krčku zubu a pod dásní.
Bojíte se zubaře?
Zdraví dutiny ústní úzce souvisí se stavem celého organismu. Při zánětech dásní mohou bakterie pronikat do krevního oběhu a přispívat ke vzniku aterosklerózy nebo zvyšovat riziko infarktu.
Chronický zánět v ústech navíc může ztěžovat udržení stabilní hladiny cukru v krvi – lidé s neléčenými záněty často mívají vyšší glykemii, a jejich stav se zlepší, pokud se podaří zánět v ústech zvládnout. Opakované afty a infekce v ústech pak mohou být varovným signálem oslabené imunity nebo dokonce autoimunitního onemocnění, jako je například celiakie.
Zkušená lékárnice upozorňuje na důležitost sledování vlastního jazyka, dásní a dechu
Jazyk je skvělým diagnostickým nástrojem. Například bledý, hladký jazyk může znamenat nedostatek železa nebo vitaminu B12. Nažloutlý povlak může ukazovat na problémy s trávením, silný bílý povlak na oslabenou imunitu nebo kvasinkovou infekci,
popisuje Horáková.
Změny mohou být patrné i v dechu. Zápach z úst (halitóza) může být nejen známkou špatné hygieny, ale i signálem problémů se střevy, játry, ledvinami nebo hormonální nerovnováhou. Například acetonový zápach může signalizovat ketoacidózu u neléčeného diabetika, rybinový zápach zase poruchu metabolismu nebo jaterní onemocnění,
dodává lékárnice.
Klíčová je i výživa sliznic a imunitní rovnováha. Kromě klasických zubních past a ústních vod se vyplatí podpořit tělo i zevnitř. Horáková doporučuje zejména koenzym Q10, vitamín C, vitaminy skupiny B, rutin, selen nebo zinek. Pomoci podle ní může také šalvěj, řepík, heřmánek nebo propolis, případně podpora ústní mikroflóry – například pomocí orálních probiotik.
Zkušenosti z praxe ukazují, že se Češi v péči o zuby a dásně zlepšují, ale stále opakují základní chyby. Lidé často používají příliš tvrdé kartáčky, podceňují mezizubní hygienu a čistí si zuby hned po kyselém jídle. Kvalitní péče začíná u jednoduchých věcí – měkkého kartáčku, šetrné techniky čištění a pravidelných návštěv dentální hygieny,
shrnuje Horáková.
Tvrdý i středně tvrdý kartáček může postupně mechanicky opotřebovávat sklovinu, zvlášť u lidí, kteří ai čistí zuby příliš silným tlakem. Sklovina se neobnovuje – co se poškodí, už se nespraví. A nejen to, tvrdší kartáčky mohou poškozovat i dásně, přispět k jejich ustupování a odhalování zubních krčků. Výsledkem je citlivost na studené či sladké.
Naopak měkká vlákna jsou flexibilnější, lépe se dostanou do žlábků a mezizubních prostorů. Lidé mohou mít pocit, že tvrdým kartáčkem si zuby vyčistí lépe a důkladněji, ale není tomu tak. Tvrdý kartáček totiž většinou zvládne jen vrchní vrstvu a jemné zbytky plaku nechá tam, kde je nikdo nechce – hlavně u okraje dásní.
ČLÁNKY DO MAILU