Hlavní navigace

Úzkost je něco jiného než deprese. Čím mírnit příznaky, když nechcete léky

29. 4. 2023

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Obavy čas od času pociťuje asi každý, ale pokud rychle přejdou a neovlivňují kvalitu života, není potřeba je moc řešit. S úzkostnou poruchou je to jiné, ta už má dopad na to, jak člověk funguje. A nebo nefunguje. Trpí jí až deset procent lidí, často společně s problémy se spánkem.

Je normální, že lidé potřebují v životě pocit bezpečí a jistoty, finančního zabezpečení a v neposlední řadě kontakt s blízkými lidmi, ovšem několik let, v nichž se objevila covidová pandemie, válka na Ukrajině a ekonomická krize, dává těmto potřebám hodně zabrat. 

Ambulance jsou plné pacientů, kteří se předtím nijak psychiatricky neléčili, spousta dalších navíc nemůže odborníka sehnat. Potíže mají i ti, kteří sice překonali covid, ale odnesli si psychické následky – statistiky mluví až o každém pátém pacientovi. U mladších lidí jde spíše o úzkostné poruchy, u starších jde o poruchy paměti a pozornosti. Také se nám začali vracet do ordinací pacienti, kteří již byli stabilizovaní, a pandemie je ‚vrátila‘ zpátky do depresivních nebo úzkostných stavů. U pacientů s již existujícími poruchami pak častěji docházelo ke zhoršení stavu, popisuje psychiatrička Darina Hrabovská

Jaké jsou příznaky úzkosti

Úzkostná porucha o sobě dává vědět nejen potížemi psychického charakteru, ale velmi často i různými tělesnými projevy, jako je bušení srdce, svírání na hrudi, neschopnost nadechnout se, pocity na omdlení či bolesti. 

Právě tyto tělesné projevy jsou důvodem, který přivádí pacienty (zejména muže) primárně k obvodnímu lékaři, protože si myslí, že mají třeba něco se srdcem. Na úzkosti nepomyslí. 

Příznaky úzkostné poruchy 

  • Kardiovaskulární příznaky – bušení srdce, zrychlený puls, bolesti na hrudi
  • Respirační obtíže – dušnost (dechová tíseň), psychogenní astma 
  • Gastrointestinální příznaky – nechutenství, nauzea (nevolnost), zvracení, zácpy, průjmy 
  • Psychogenní bolesti – bolesti bez objektivního nálezu při vyšetření 
  • Neurologické symptomy – závratě, nestabilita, parestézie (brnění, pálení), svalové napětí, poruchy polykání, pocity „knedlíku v krku“ 
  • Další vegetativní příznaky – návaly horka, pocení 
  • Nevýkonnost, únava

Léčba úzkostí

Neléčená úzkost má významný dopad na kvalitu života, a pokud se neléčí, stav se časem většinou dále zhoršuje. V terapii úzkostných projevů se uplatňuje zejména psychoterapie, antidepresiva a anxiolytika, tedy léky na úzkost. Nejčastěji předepisovanými léky proti úzkosti jsou benzodiazepinová anxiolytika. U těch však hrozí vznik závislosti, a proto odborníci často doporučují jinou cestu – samozřejmě tam, kde to podle nich má smysl. 

Ve včasném stádiu, respektive při dostatečně rychlém podchycení problému, doporučuji nejdříve sáhnout po fytofarmaku, tedy léku na přírodní bázi. Rovněž tak u mladého člověka, který se doteď s pomocí benzodiazepinů neléčil, říká psychiatrička Hrabovská. Podle ní sami pacienti často preferují takové léky, které jsou nenávykové, dobře je snáší a nejsou po nich během dne ospalí, což po lécích na úzkost hrozí. 

Pacient by však v žádném případě neměl vysazovat léky na úzkost, pokud už je bere, bez konzultace s lékařem. 

Atypické projevy deprese? Bolesti, závratě, zažívací obtíže a problémy se zády Přečtěte si také:

Atypické projevy deprese? Bolesti, závratě, zažívací obtíže a problémy se zády

Přírodní léčba úzkosti

Lidé se pokouší zvládat úzkost s pomocí rostlin odedávna, nejrychleji působícím anxiolytikem je inhalačně užívaný nikotin, rychlý anxiolytický účinek jeví alkohol. To ovšem nejsou zrovna ideální látky, jak z hlediska dopadu na zdraví, tak již zmíněné závislosti.

Lepší volbou mohou být některá fytofarmaka, například ta, která obsahují esenciální olej z květů levandule či přípravky z chmele. Jen je třeba počítat s tím, že účinek nenaběhne tak rychle, ale například až po týdnu pravidelného užívání. 

Pokud máte úzkosti poprvé, zkoušíte na ně přírodní léčbu a ta ani po měsíci nezabírá, měli byste vyhledat odborníka.

Úzkost a deprese v číslech 

Dle Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ČR se v psychiatrických ambulancích v roce 2021 léčilo z celkového počtu pacientů přibližně 14 procent s depresivní epizodou a přibližně 37 procent s úzkostnými poruchami. 

Depresí i úzkostnými poruchami onemocní celosvětově dvakrát častěji ženy než muži, ale tato statistika může být zkreslená tím, že muži častěji nejdou s potížemi k lékaři a snaží se je tlumit například alkoholem. 

Úzkosti jako nemoc

Úzkost a strach jsou běžné emoce, které mají za normálních okolností ochranný význam. Úzkost začneme považovat za chorobnou, pokud trvá příliš dlouho, její příznaky jsou hodně intenzivní, objevuje se často a v situacích, kdy člověku nehrozí reálné nebezpečí. Příznaky úzkosti bývají tělesného (například třes, pocení, sucho v ústech, obtíže s dýcháním, rudnutí, bušení srdce, pocity mravenčení, bolesti žaludku, únava, nevolnost, závratě) i psychického rázu (např. nesoustředěnost, nespavost, snížení libida), popisuje lékařka Lenka Trdlová z Psychiatrické nemocnice v Bohnicích.

Lidé trpící chorobnou úzkostí ji často zaměňují za nějaké tělesné onemocnění a často si pro nerozpoznaný úzkostný stav volají rychlou záchrannou službu. Ta je odveze do nemocnice, kde ho podrobně tělesně vyšetří, aby mu sdělili, že mu není vůbec nic. Případně poznají, že šlo o panickou ataku, která se ve zprávě může skrývat i po označením neurocirkulační astenie – to je forma panické ataky projevující se obtížemi v oblasti srdce a krevního oběhu. Velmi častým důvodem pro výše uvedené konání je bolest na hrudi, která může být laikem zaměněna za srdeční infarkt, a na to navazující strach ze smrti.

Co patří mezi úzkostné poruchy?

Mezi úzkostné poruchy řadíme například fobie (strach z veřejných prostranství, z cestování veřejnými prostředky, strach být středem pozornosti, ze zubního ošetření, z přítomnosti krve, uzavřených prostor, pavouků atd.), panickou poruchu, generalizovanou úzkostnou poruchu a obsedantně-kompulzivní poruchu.

Generalizovaná úzkostná porucha (zkratka GAD) je charakterizována stálou volně plynoucí úzkostí. Člověk, který onemocněl GAD, se neustále zaobírá katastrofickými scénáři, např. že se někomu z rodiny něco stane, že on či příbuzní onemocněli vážnou chorobou, že v práci něco nestihl nebo udělal špatně. Pokud člověk tímto onemocněním trpí, do značné míry ztěžuje jeho fungování a výkonnost.

Deprese je jiná. Je to chorobný stav charakterizovaný patologicky pokleslou náladou po většinu dne, nezájmem o aktivity, které člověk rád provozuje, či nadměrnou unavitelností. Příznaky musí trvat alespoň 14 dní. Lidé s depresí se mohou vinit za věci, které neudělali, mohou si přestat věřit v situacích, které dříve zvládali, také se objevují potíže se spánkem, mění se chuť k jídlu, zhoršuje se soustředění. Tito lidé mohou mít pocit, že mají poruchy paměti (tzv. pseudodemence). Bývají přítomny myšlenky na sebevraždu, popisuje toto často zmiňované duševní onemocnění psychiatrička Trdlová. Může se stát, že člověk onemocní jak depresí, tak i některou z úzkostných poruch najednou.

Užívali jste už někdy antidepresiva?

Deprese se léčí psychoterapií a psychofarmaky. Lékem první volby jsou antidepresiva. U úzkostných poruch lze u akutního zhoršení přechodně užít i benzodiazepiny (například diazepam, alprazolam a podobně).

Benzodiazepiny patří mezi anxiolytika neboli „léky rozmělňující úzkost“. Nebezpečí, které hrozí při jejich dlouhodobém užívání, je riziko vzniku závislosti, u starší populace navíc hrozí při jejich užívání pády. K léčbě GAD u dospělých je také schválen lék s účinnou látkou pregabalin, kterým lze léčit i epilepsii a neuropatickou bolest.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jako redaktorka se specializací na zdravotnictví prošla deníky Lidové noviny a Mladá fronta DNES. Už několik let se věnuje on-line žurnalistice jako autorka i editorka, psala například o mýtech a dezinformacích pro Seznam Zprávy. 

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).