Hlavní navigace

Co radši nejíst, kolik toho vypít, jak přesně nastavit klimatizaci, abyste přežili vedra

24. 6. 2024

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Tropické počasí možná sice láká k vodě a evokuje dovolené a čas pohody, může ale také působit velké zdravotní potíže. Nejvíce ohroženi jsou senioři, malé děti, chronicky nemocní a také pacienti, kteří užívají některé léky. Státní zdravotní ústav proto přinesl rady, jak si chránit zdraví, aby žádné komplikace nenastaly.

Při vysoké teplotě se více potíme, trpíme dehydratací, snižuje se naše schopnost se soustředit, zvyšuje se hustota krve, což přináší větší nároky na krevní oběh, zhoršuje se prokrvení periferie a mozku. U starších lidí roste riziko infarktu myokardu či mozkové mrtvice. S celkovou „nepohodou“ je spojený stres a také snížení pracovní výkonnosti.

Vedra nejvíce ohrožují lidi nad 65 let věku, děti do 4 let, těhotné, kojící či zvláště drobné ženy, dlouhodobě nemocné (pacienti s nemocemi srdce, vysokým krevním tlakem či nadváhou) a lidi léčené některými léky (například na depresi nebo nespavost).

Nejen výše zmíněné by pak měl několikrát denně někdo kontrolovat, klidně i jen po telefonu, a zjistit, jestli jsou v pořádku.

Jak konkrétně se chovat v extrémních vedrech, abyste je v pořádku zvládli?

Jak se oblékat?

„Noste lehké, netěsné oděvy světlých barev a s převahou přírodních materiálů. Světlá barva méně absorbuje horko a přírodní materiály umožňují pokožce lépe dýchat, takže se v nich méně potíme,“ popisuje mluvčí Státního zdravotního ústavu Štěpánka Čechová.

S ohledem na ochranu kůže je lepší zakrýt větší části těla lehkým, světlým a prodyšným oděvem. Na místa, která nekryje látka, pak určitě aplikujte přípravky s ochranným faktorem alespoň SPF 15, lépe ale vyšším.

Důležitá je také pokrývka hlavy, ochrání před úžehem neboli přehřátím mozku. Použít můžeme i slunečník nebo deštník, cokoli, co poskytne hlavě stín před pálícím sluncem. Oči chraňme slunečními brýlemi.

„Nevystavujte se zbytečně slunci, hlavně ne přes poledne. Zejména starší osoby, osoby s chronickými onemocněními srdce a cév a malé děti by při teplotách překračujících 30 °C měly pobývat ve venkovním prostředí spíše jen v ranních a podvečerních hodinách,“ podotýká Čechová.

Jak a co pít?

Nejlepší je střídat čistou vodu s minerálkou, pro doplnění solí ztracených pocením. Dobře poslouží i chlazený slabý čaj, ať už černý, či bylinkový.

Nevhodné jsou ze zdravotního hlediska nápoje s vysokým obsahem cukru, nejen s ohledem na kalorie, ale i na fakt, že rychlý příjem vysoké dávky cukru organismus mění částečně na teplo, a to nám zvyšuje pocit horka.

Únava, bolest hlavy, křeče. Příznaky toho, že máte tekutin málo i moc, jsou stejné Přečtěte si také:

Únava, bolest hlavy, křeče. Příznaky toho, že máte tekutin málo i moc, jsou stejné

Vypijte nejméně 2–3 litry tekutin za den, při tělesné aktivitě pak 2–4 sklenice každou hodinu. SZÚ doporučuje nosit vodu stále s sebou a průběžně upíjet.„Nuťte pít zejména děti a staré lidi, často nemívají pocit žízně,“ apeluje.

Jakou volit stravu?

Ve vedrech jsou ideální lehká a snadno stravitelná jídla. Studené polévky, zeleninové saláty, chlazená zelenina a ovoce, jogurty nebo lehké pomazánky bez majonéz. Po vydatném a tučném jídle se cítíme často těžce a organismus ve vedrech nepotřebuje další takovou zátěž. Tučná a na bílkoviny bohatá jídla navíc opět zvyšují produkci tepla organismem.

Jezte raději po menších dávkách a častěji. Vyhýbejte se snadno se kazícím potravinám, jako jsou například majonézové saláty, měkké salámy a podobně. Snížíte tím riziko zažívacích obtíží, průjmů a případných dalších projevů střevních infekcí.

Zapomeňte v horku na ledové nápoje, vsaďte na chilli, ochladí vás mnohem lépe Přečtěte si také:

Zapomeňte v horku na ledové nápoje, vsaďte na chilli, ochladí vás mnohem lépe

Jak nastavit klimatizaci?

Ačkoliv při pobytu v klimatizovaném prostoru nemusíme mít takovou žízeň, je i tak potřeba hodně pít. Je v něm totiž suchý vzduch a při jeho dýchání opět ztrácíme tekutiny. SZÚ proto doporučuje pít podobně jako při sportu.

„Prostory bychom klimatizací neměli přechladit. Správné nastavení klimatizace by mělo být v létě o pět až sedm stupňů nižší než okolní teplota. Jestliže tedy máme venku 35 °C, pak by v klimatizovaném prostoru mělo být kolem 29 °C, ne méně,“ uvádí mluvčí Čechová.

Při větším rozdílu teplot se zvyšuje riziko vzniku teplotního šoku. V těle se spustí procesy, které mohou vést k větší náchylnosti onemocnění respiračními chorobami, bolestem v krku a také k nemocem močových cest.

Máte rádi klimatizaci?

Souvisí to s tím, že organismus kolísá mezi tepelnými extrémy a není v rovnováze. Zásadní věcí je tedy klimatizovat pomalu a neagresivně, takže klimatizaci vlastně na sobě ani moc necítíme. Jakmile v klimatizované místnosti pocítíte, že je vám zima a studené proudění vzduchu je vám nepříjemné, je to špatně. Znamená to, že místnost už je přechlazená.

„Důsledky působení studeného vzduchu ovšem často podceňujeme. Budeme-li tedy vycházet z agresivněji klimatizované místnosti, je také dobré se nejprve krátce aklimatizovat například na chodbě bez klimatizace a až poté vyjít do horka vně budovy,“ radí Čechová.

Nejde ale jen o klimatizované kanceláře, vše výše uvedené se týká například i aut. „Vychlazené auto je příjemné, ale při vystupování se tělo teplotnímu šoku s možnými následnými zdravotními problémy nevyhne,“ připomíná mluvčí.

Jakou roli hraje vlhkost vzduchu?

Ještě horší než extrémní horko je vedro v kombinaci s vysokou vlhkostí vzduchu. Právě takové počasí je pro lidi nejnebezpečnější. To znamená, že čím vyšší je vlhkost vzduchu, tím menší teplotu snese lidský organismus.

Jedna z vědeckých studií definovala, že pokud je vlhkost vzduchu na minimu a vzduch je suchý, dokáže lidské tělo přežít i teploty kolem padesáti stupňů Celsia. Ovšem v totálně vlhkém prostředí stačí, aby se teplota vzduchu vyšplhala k 31 °C a dochází k vážnému přehřátí organismu.

Co dělat při úpalu?  

Úpal je vlastně selhání regulace tělesné teploty. Mezi příznaky patří suchá horká červená pokožka, horečka bez pocení, rychlý silný puls a tepavá bolest hlavy, únava, zmatenost, závratě, nevolnost až zvracení, v krajním případě i bezvědomí.

Úpal vs. úžeh: úpal vznikne i bez slunce. Jak je poznat a co dělat? Přečtěte si také:

Úpal vs. úžeh: úpal vznikne i bez slunce. Jak je poznat a co dělat?

Při extrémním přehřátí, kdy se organismus může dostat až nad kritických 40 °C,  je potřeba postiženého člověka okamžitě přemístit do stínu a aktivně jej ochlazovat. Postiženého například otírejte houbou či ručníky namočenými ve studené vodě, zabalte ho do chladného vlhkého prostěradla, zapněte ventilátor, a pokud to snese, lze použít i chladnější sprchu. Sledujte tělesnou teplotu – pokračujte v postupném chlazení, dokud teplota neklesne na 38,5 °C. Postiženému nedávejte pít a zatímco ho chladíte, zajistěte, aby někdo jiný zavolal lékařskou pomoc. V případě, že se rychlá lékařská pomoc opozdí, zavolejte nemocniční pohotovost a řiďte se jejími pokyny.

Při mírnější formě, tedy je-li na počátku jen zvýšená teplota do 38 °C, postiženého ochlazujte. Pokud nespadá do rizikové skupiny a příznaky ustoupí do jedné hodiny, při dobrém celkovém stavu postiženého jen sledujte a podejte mu tekutiny. Lékaře volat nemusíte, ale buďte opatrní i v následujících dnech, neboť může dojít k opožděné reakci (vyčerpání z přehřátí).

Co když se objeví křeče z přehřátí? 

Křeče vznikají ze ztrát vody a iontů pocením, vyskytují se obvykle v oblasti břicha a končetin, mohou se objevit i v souvislosti s namáhavou činností.

Pokud cítíte křeče, přestaňte dělat, co děláte a zůstaňte v klidu na stinném chladném místě, pijte ovocné šťávy nebo iontové nápoje pro sportovce. Svaly pevně stlačte a uvolněte je jemným promasírováním. Jestliže křeče do jedné hodiny neustoupí, volejte lékaře.
Pokud křeče ustoupí, relaxujte a k předchozí činnosti se ještě několik hodin nevracejte, i když se jinak cítíte dobře – další námaha by mohla vést k úpalu či vyčerpání z přehřátí.

Jak poznáme vyčerpání z přehřátí?

Vyčerpání z přehřátí může vzniknout i několik dní poté, co jsme vystaveni vysoké teplotě. Jde o odpověď organismu na nadměrné ztráty vody a soli pocením. Projevuje se pocením, bledostí, únavou, slabostí, svalovými křečemi, závratěmi až mdlobou, nevolností či zvracením. Tělesná teplota může být normální, kůže studená a vlhká, pulz rychlý a slabý, dýchání rychlé a mělké.
Lékařská pomoc je nezbytná, pokud jsou příznaky závažné, anebo postižený trpí vysokým krevním tlakem či problémy se srdcem. Zvláštní pozornost zasluhují těhotné ženy.

Vyčerpání z přehřátí se projeví až po několika dnech Přečtěte si také:

Vyčerpání z přehřátí se projeví až po několika dnech

Člověku je potřeba pomoci s postupným ochlazováním a podáváním tekutiny po doušcích, v případě nevolnosti je ale nedávejte. Pokud příznaky trvají déle než hodinu, je nutné vždy kontaktovat lékaře. Dle jeho rady pak eventuálně podat solné (iontové) roztoky.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Redaktorka serveru Vitalia.cz. Zaměřuje se především na zdravý životní styl, pohyb a zdraví dětí. Mimo novinařinu pracuje také jako lektorka pohybových kurzů pro děti a rodiče.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).