Hlavní navigace

Jak moc si za civilizační nemoci můžeme sami

 Autor: Depositphotos.com
Civilizační onemocnění jsou nejčastější příčinou předčasného úmrtí. Jak jim předcházet?
Alena Teclová 9. 7. 2020
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Celková délka života se díky úrovni zdravotní péči výrazně prodloužila. Na druhou stranu přibývají závažná onemocnění, kvůli kterým začala převažovat kvantita nad kvalitou. Jedná se o tzv. civilizační choroby, které často vznikají v důsledku nezdravého životního stylu, a proto je možné jim částečně předcházet.

Metla lidstva

Na počátku 21. století způsobovaly civilizační nemoci průměrně 41 % všech úmrtí. Podle Světové zdravotnické organizace měl v následujících dvaceti letech nastat narůst až na 57 %. Současná čísla jsou ale ještě vyšší a nedávno přesáhla 70 %, tedy přibližně 41 milionů osob ročně. Z tohoto důvodu byly zařazeny na seznam největších hrozeb lidstva.

Postihují téměř celou populaci, protože se jedná o celou řadu onemocnění – kardiovaskulární choroby, které jsou nejčastější příčinou úmrtí, dále rakovinná a respirační onemocnění, vysoký cholesterol, cukrovku, metabolická onemocnění, aterosklerózu, deprese, únavový syndrom, Alzheimerovu a Parkinsonovu chorobu a mnoho dalších. Každoročně přibude do výčtu onemocnění alespoň jedno další.

Nejčastější příčiny

Vznik civilizačních onemocnění, někdy také označovaných jako chronické neinfekční nemoci, je podmíněn častým stresem, osobním životním stylem nebo znečištěným životním prostředím. Nemoc se obvykle rozvíjí několik let a na jejím vzniku se podílí jednak neovlivnitelné faktory, zejména genetika nebo životní prostředí, ale především faktory, které může ovlivnit každý. Mezi ty nejpodstatnější patří nedostatečný pohyb, nadměrná konzumace nezdravých potravin, nekvalitní spánek, stres a užívání návykových látek.

V rozhovoru s lékařem Janem Hnízdilem se objevila myšlenka, že civilizační nemoci pramení z nemocné civilizace. Nejen z nezdravého životního stylu, ale i z nekvalitních mezilidských vztahů, nedostatku sebelásky, z absence úcty k životu… Tím v žádném případě nikdo netvrdí, že optimismus a pokora vyléčí všechny nemoci. Ale rčení „ve zdravém těle zdravý duch“ v tomto případě určitě platí.

Strategie ministerstva zdravotnictví

Z důvodu stále častějšího výskytu sestavilo ministerstvo zdravotnictví Národní strategii ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí. Ta obsahuje jedenáct prioritních témat, mezi kterými nechybí dostatečná pohybová aktivita, vhodné stravovací návyky, péče o duševní zdraví, zajištění kvality a dostupnosti zdravotní péče, a to především s důrazem na prevenci. Jednotlivé body byly dále rozpracovány v akčních plánech, jejichž cílem je nejenom prodloužit život obyvatel, ale především prodloužit délku života prožitého ve zdraví.

Nicméně ministerstvo uvádí, že v České republice je stále nízká zdravotní gramotnost, péče o vlastní zdraví a zodpovědnost za něj. Vysoké množství populace stále podceňuje rizikové faktory a spoléhá na farmakoterapii. V současnosti jsou až tři čtvrtiny populace postižené nadváhou a obezitou. Délka života prožitého ve zdraví se v posledních letech vůbec neprodloužila. Například ve Švédsku je tomu jinak a průměrná délka vzrostla o devět let.

Prevence může výrazně snížit množství onemocnění

A protože civilizační nemoci svůj název nezískaly pro nic za nic, je možné jim částečně předcházet. Způsob je vlastně velmi snadný – zdravý životní styl. Jenže ono se to lehce řekne, ale obtížněji koná. Těch nezdravých lákadel je kolem nás přemíra. Na druhou stranu by postačilo dodržování rozumného životního stylu.

Galerie: Jsou morbidně obézní. Jídlo je zabíjí

Důležitý je pohyb, a to prakticky jakýkoliv. Jeho četnost a intenzita je velmi individuální. Někomu vyhovují dlouhé procházky, jinému pravidelný trénink v posilovně. Důležité je cítit se u toho dobře, protože je to jediná možná cesta, jak u nějaké aktivity setrvat.

Významnou roli hraje také zdravé stravování. Najdou se tací, kterým vstávají vlasy na hlavě, jen co procházejí kolem zdravé výživy, ale určitě ne kvůli ní samotné. Jistě má každý jiné chutě, ale v tomto případě je to spíše onou proklamovanou „povinností“ jíst zdravě. Zlatá střední cesta je v takovém případě na místě. Lékařka Věra Adámková doporučuje zařazovat tzv. funkční potraviny, které mají nějakou přidanou hodnotu. Patří sem probiotika, prebiotika, vitamíny, antioxidanty, proteiny, aminokyseliny, nenasycené mastné kyseliny a další. Kromě toho, že je vhodná strava účinnou prevencí onemocnění, slouží také jako prostředek podpůrné léčby.

Všudypřítomný stres hraje větší roli, než si možná kdokoliv z nás uvědomuje. Právě stres výrazně ovlivňuje průběh například roztroušené sklerózy, která je také zařazena na seznamu civilizačních chorob. Se stresem se často pojí i špatné stravování, nedostatek spánku, nechuť k pohybu…

KL20

Geny nejsou vše

Jistě jsou tu genetické predispozice, a to především k cukrovce, rakovinným onemocněním, částečně i k autoimunitním onemocněním, jako je právě roztroušená skleróza. To ale neznamená, že je nemoc daná (přečtěte si rozhovor Nejsme obětí vlastních genů).

Dodržováním rozumného zdravého stylu, a hlavně posloucháním potřeb svého těla lze riziko výskytu onemocnění výrazně snížit, a tím si zachovat kvalitu života o mnoho let déle.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).