Komplexní medicína

Ve Švédsku kdysi provedli studii, ve které zjišťovali, co u pacientů s bolestí zad rozhoduje o tom, jak dlouho budou stonat. Ukázalo se, že rozhodující nebyla závažnost objektivního nálezu při prvním vyšetření, nýbrž verdikt lékaře, jak dlouho pacient bude stonat.

Na medicínu Martin Zahradník jít vůbec nechtěl, ale když ji vystudoval, stala se mu koníčkem. Dnes bývalý primář ortopedie a úrazovky v Příbrami tráví důchodový věk jako ambulantní specialista v Sedlčanech. Zkušenost, že choroba se má léčit dřív, než nastane, se mu nakonec propojila s čínskou a fyziologickou regulační medicínou.

Je tradiční čínská medicína obor zdravotnictví, nebo se jedná o léčitelství, které nemá s medicínou nic společného? Nejen to chce řešit nový zákon, který se bude týkat různých směrů tzv. alternativní léčby a pravidel jejich provozování. Zjišťovali jsme záměry zákonodárců.

Janě je devět let a do března letošního roku byla zdravá. Pak ji začala sužovat únava, slabost, časté močení, žízeň. Pečlivý pediatr udělal odběry a vyslovil podezření na cukrovku.

Neexistuje onemocnění bez příčiny. Píštěl spustila kolotoč permanentního trápení. Co ale spustilo píštěl? Zjistěte příčinu a vytvořte podmínky pro uzdravení, tělo si pomůže.

Pořád dokola opakuji: nemoc je informace o tom, že člověk dělá v životě nějakou chybu. Výjimka potvrzuje pravidlo. Karel přišel ke své nemoci jako slepý k houslím.

Člověk není nic než vyspělé zvíře. Z pradávných dob má zakódované automatické mechanizmy stresové reakce, které jej mají zachránit v život ohrožujících situacích. Jedním z nich je i ztráta srsti. Proto paní Hana ztratila vlasy.

Objev penicilínu sirem Alexandrem Flemingem se stal symbolem téměř neomezených možností medicínské vědy. V nadšení z jejich účinků se desítky let předepisují skoro všem a skoro na všechno. Teď nastává vystřízlivění.

Konvenční medicína se točí v četných bludných kruzích. Jen málokdo dokáže vidět jejich jádro tak pronikavě jako biolog a filosof Stanislav Komárek, jenž v péči o své zdraví udělal od medicínsko-průmyslového komplexu krok stranou.

„Jsme nemocní, protože svět je nemocný,“ řekl tibetský dalajláma. Příběh pana Petra je přesvědčivým důkazem toho, že člověk se mnohem lépe uzdravuje, pokud přestane myslet jen na sebe, na honbu za penězi, za štěstím.

Když moderní medicína označí nějakou nemoc za idiopatickou, znamená to, že nezná příčinu, neví, jak ji léčit, a nechce to přiznat.

Příběh desetileté Aničky, převyprávěný maminkou Evou, doplněný glosami mravenčího doktora a básničkou Josefa Kožíška.

Příběh paní Marty by se dal nazvat Jak udělat z komára velblouda aneb Kam se poděl selský rozum. Místo desítek vyšetření, odběrů a léků stačilo postrčit ji k uzdravení. Není to žádná magie.

Veronika Kotková se snaží vracet zpět do normálního života lidi, kteří podcenili varovné příznaky svého těla. „Záda nás nebolí jen kvůli sedavé práci,“ říká primářka Psychiatrické nemocnice Kosmonosy.

Jana hodně pomáhá ostatním a hodně stůně. Jestli se chce uzdravit, musí přijmout skutečnost, že tím nejbližším trpícím člověkem, který naléhavě potřebuje její pomoc, je ona sama.

Fytoterapeut je vlastně moderní bylinkář, který posuzuje zdravotní stav člověka komplexně. Aby mohl tabletky nahrazovat přírodou, musí znát pacientův fyzický, ale i duševní stav.

Když dlouhodobě nebo opakovaně stůně dítě, je to v první řadě informace rodičům. S nočním pomočováním si moderní medicína neví rady. Přitom to může být vzkaz dítěte, které nemá jiné řešení.

Strach, starosti, stres. Jsou neviditelné a neuchopitelné. Přesto mají zásadní vliv na naše zdraví.

Autoimunitní nemoci jsou pokynem, aby člověk negativní emoce zpracoval způsobem, který ho nebude poškozovat. Pokud to udělá včas, může se uzdravit i bez léků.

Hormonální antikoncepce je úžasný vědecký objev. Daň, kterou za ni platíme, je a bude hodně vysoká.

ROZHOVOR – Lékařka-homeopatka RENÁTA SIKYTOVÁ si uvědomuje, že homeopatii ne každý vnímá příznivě. Ví ale z praxe, že když dáte správné homeopatikum na správnou věc, tak funguje.

Tam, kde psychosomatik vidí auto, běžný lékař vnímá jen kolo či brzdu. Místo člověka s duší zajímá ortopeda jen noha a chirurga slepé střevo. Psychosomatika bere člověka jako celek.

Žádejte zavedení psychosomatické medicíny do výuky, vyzývá Jan Hnízdil pacienty, kteří marně hledají lékaře, jenž nebude léčit jen to, co zrovna bolí, ale bude pátrat i po příčinách.

Co bylo dřív slepice, nebo vejce? Tato prastará otázka se nevyhne ani moderní medicíně: Kde se v pacientovi vzala nemoc? Vzniká nejprve na těle, nebo na duši? Nebo je to všechno jinak?

„Tělo nemá jinou možnost, než nás napomenout bolestí,“ říká MUDr. Jan Hnízdil. „Pokud si jen vezmete prášek a informaci nepochopíte, pouze vypnete varovný signál."