Hlavní navigace

Jak jíst dobře a levně? Odborníci učí nakupovat a vařit lidi v nouzi

30. 9. 2021

Sdílet

 Autor: Zdravá 5 / Nadační fond Albert
Paradoxně lidé, kteří mají finanční problémy, mají větší sklony k obezitě, týká se to bohužel již i jejich dětí. Příčinou je někdy neznalost, neochota vařit, ale i složitá životní situace či finanční a další potíže. Zdravé jídlo přitom nemusí být dražší, ujišťují odborníci z projektu Zdravá 5. A v praxi to dokazovali obyvatelům pražského azylového domu.

Jedna kuchyně pro patnáct rodin. Nádobí vlastní, několik sporáků, přidělené police ve společných lednicích. Nic, co by šlo ulomit, žádná výzdoba, jen nerezové plochy, které jediné ledacos vydrží, místní údržbáři by mohli vyprávět… Všichni se tu musí nějak porovnat a dohodnout. Někdy se to nedaří. V zádech nedostatek financí, exekuce, nezaměstnanost či nezaměstnatelnost, násilí v rodině nebo „jen“ neschopnost či neochota samostatně fungovat v nastoleném řádu. S jídlem na pokoj, který je jídelnou, ložnicí, obývákem i dětským pokojem dohromady. Tak nějak se stravují obyvatelé azylového domu v Horních Počernicích.

Zřizovatelem Střediska křesťanské pomoci Horní Počernice je Evangelická církev metodistická. V bývalém zámečku, pozdějším sirotčinci, pomáhá lidem s dětmi v nouzi již více než dvacet let. Budovy, které byly v žalostném stavu, postupně rekonstruuje podle toho, jak to finance dovolí. Na rozdíl od některých jiných zařízení přijímá nejen samotné matky s dětmi, ale i celé rodiny a kapacita pro ně bývá trvale zaplněna. „Je samozřejmě složitější pracovat s celou rodinou, ale považujeme to za důležité,“ říká pracovnice azylového domu Gabriela Selinger. To, že jsou zde celé rodiny, se odráží v mnohém, a také na skladbě jídelníčků; muži přeci jen chtějí více masa a „pořádné porce“.

Nejenom pro muže ale byly novinkou některé suroviny, z nichž se tu nedávno vařilo. V sále hlavní budovy připravil Nadační fond Albert a jeho vzdělávací program Zdravá 5 akci, kde se připravovala – a také samozřejmě jedla – jídla kvalitní, a přitom levná.

Chudí a obézní

Maminkám s dětmi je v Počernicích vyhrazena jednopatrová budova, rodiny mají útočiště v podlouhlém stavení. K areálu patří také venkovní hřiště, ohrady se zvířaty, klec s papoušky a vzácnými veverkami, ale také ohniště nebo obyčejné lavičky a sušáky na prádlo. Vše potřebné, ale žádný luxus tu nečekejte. Pro mnohé obyvatele je luxus už jen to, že mají kde složit hlavu. A ohřát si jídlo.

Kuchyň je vždy pro celou budovu společná. Jak v domě pro maminky s dětmi, kde jsou momentálně obsazeny jen tři pokoje z deseti, ale také ve zcela zaplněném domě pro rodiny, což je zhruba patnáct rodin v jednotlivých pokojích podél dlouhé chodby. Znamená to mít vlastní nádobí v přidělené plechové skříňce, potraviny označené v přidělené polici v jedné z několika lednic. Jíst se dá u jediného stolu v kuchyni nebo u stolu na pokoji. Péče a úklid o společné prostory je v rukou obyvatel, což není vždy zrovna jednoduché. Nicméně podle Gabriely Selinger místní obyvatelé celkem vaří, i když rozhodně ne podle zásad zdravé výživy. „S tím jsou na štíru, vaří a stravují se tak, jak se to naučili ve svých rodinách. A na některých je to i dost vidět.“

Děti přijímají hodně jednoduchých cukrů, ztužených tuků i soli. Velký nedostatek mají v přijímání zeleniny, luštěnin, ale také bílkovin, například formou mléčných výrobků. Nevhodné stravování vede k nadváze a následně obezitě, která už má velmi vážný dopad na celkové zdraví (cukrovka, vysoký krevní tlak, onemocnění pohybového aparátu…). To je ostatně všeobecně rozšířený problém u dětí v české populaci. „Nadváha a obezita jsou tiché, nebolí. Ale v tichosti se tak zadělává na pozdější velké problémy,“ komentuje Alena Paldusová, manažerka programu Zdravá 5 Nadačního fondu Albert. V rámci vzdělávání zdravé výživy na školách i v dětských domovech se jeho lektorky setkávají s řadou dětí. „A bohužel nevídáme pouze nadváhu, ale také obezitu, a to ve všech stupních. Čím dál častěji se setkáváme i s obezitou 3. stupně, tedy s tou nejtěžší. K tomu se pojí potíže, jako je vysoký tlak či cukrovka, a není výjimkou, že jimi trpí osmi- či devítileté děti.“

To dokládají data velké mezinárodní studie (HBSC studie, do které se zapojila i ČR a u jejíhož představení před dvěma lety byl i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch; vybraná data je možné si projít na webu Zdravá generace), podle které v České republice na 100 tisíc dětí trpí nadváhou, z toho 30 tisíc už přímo obezitou. Nadváha se týká 17,7 % chlapců a 11,5 % dívek, obezita pak 8,9 % chlapců a 3,3 % dívek.

Protože uvedená studie sledovala i socioekonomické faktory, vyplynula z ní i další zjištění. Mj. děti, které se narodí do hůře situované rodiny, čelí téměř trojnásobně vyššímu riziku, že budou trpět obezitou, než ty z bohatších poměrů, a dvakrát většímu riziku ve srovnání s dětmi ze střední třídy.

Zdravé nerovná se drahé

Neznalost spolu v kombinaci s těžkou životní situací vedou k tomu, že se lidé a celé rodiny stravují nevhodně, nezdravě, tento model se dále předává po generacích – spolu s dalšími, ne zrovna ideálními životními návyky. Vede to pak k onemocněním v rodině, které se zdánlivě „dědí“, ale jde často o zděděné zlozvyky, nikoli choroby jako takové. Jak ostatně vysvětluje genetička Taťána Maříková v rozhovoru pro server Vitalia.cz: „Nejsme obětí vlastních genů. Každý je sám sobě zodpovědný za své zdraví,“ říká autorka publikace Genetika v širších souvislostech.

Představit možnosti, jak se stravovat zdravě a ovlivnit tak své zdraví, je i jedním z cílů Zdravé 5. „Chceme motivovat rodiny k vaření a také ke společnému vaření s dětmi. Bohužel velmi často nemají maminky v azylovém domě na vaření čas nebo o něj nemají velký zájem, třeba z důvodu těžké životní situace, případně se často obávají zapojit do přípravy a vaření děti,“ říká Alena Paldusová.

Lidé podle ní mají navíc zakořeněnou představu, že zdravé rovná se drahé. „Takže zčásti na to jdeme přes zdravé stravování a zčásti přes finance, protože na to lidé v těžší situaci hodně slyší. Když jim ukážete recept, kde suroviny vyjdou na sto padesát korun a nají se z toho pětičlenná rodina, je to pro ně teprve zajímavé.“ 

Jak jíst zdravě, dobře a ušetřit

TIPY Zdravé 5

  • Nakupovat chodíme najedení, s připraveným seznamem a nenecháme se strhnout širokou nabídkou (případně reklamou a hezkým obalem) potravin, které nepotřebujeme.
  • Nakupujeme čerstvé, sezónní potraviny v akcích.
  • Neplýtváme s potravinami – naučme se v kuchyni improvizovat a využít veškeré potraviny (pomůže znalost několika málo osvědčených receptů „co dům dal“).
  • Nakupujeme základní, nezpracované a neochucené potraviny (např. u mléčných výrobků je velký rozdíl ve složení i ceně u bílé vs. ochucené verze).
  • Nekupujeme polotovary a předvařená jídla nebo fast food (mají velmi nízké výživové hodnoty, nevhodné energetické složení – rychle máme opět hlad, a především vysoký obsah cukru, soli, ztužených tuků, barviv, emulgátorů, dochucovadel atd.). Nahradíme je domácími pokrmy (za stejnou cenu, často i výrazně nižší, připravíme jídlo pro celou rodinu s mnohonásobně lepším výživovým složením).
  • Můžeme využít i akce na potraviny, které se blíží k datu minimální trvanlivosti (např. 30% sleva v obchodech Albert, potraviny jsou označeny samolepkou „30%“).

Prezentace v azylovém domě se tak v něčem liší od akcí pořádaných Zdravou 5 ve školách či dětských domovech: „Je to trochu specifická skupina, musíte vědět, jak na účastníky jít. Nutná je spolupráce s pracovníkem azylového domu, skupiny se mění a je dobré o nich něco vědět předem,“ popisuje manažerka Zdravé 5.

Zkušené lektorky dbají i na to, aby se trefily do chuti. Vědí, že sebezdravější recept neuspěje, když nebude chutnat. A že pokud jsou navíc lidé zvyklí na chutě fast foodů a polotovarů, hodně slané a sladké, tak vám salát jen tak nesní…

Ten salát z řepy udělám…

Před časem vyvolala kritiku Úsporná kuchařka, publikace z dílny Ministerstva práce a sociálních věcí, která měla poradit lidem ve finanční nouzi, jak si levně uvařit. Byla však plná konzerv a polotovarů a odborníci ji strhali. Jídla nebyla zdravá, navíc mnohdy ani nijak levná.

Lektorky Zdravé 5, které ostatně v azylovém domě nebyly poprvé a věří, že ani naposledy, na to jdou jinak. Pro zdejší obyvatele vytipovaly recepty, které nejsou složité ani finančně nákladné, ale zároveň jsou zdravé a nutričně vyvážené. Koncem léta si tak v Horních Počernicích společně připravili řepovou a hráškovou pomazánku, caprese špízy, duhové špízy z ovoce, quinoový salát a chia puding do skleničky.

Účastníci se shodují, že reakce byly skvělé. Všechno se snědlo, všechno chutnalo. „Bylo vidět, že jsou to pro naše klienty nová jídla a suroviny. A že jim to chutná. Jen je nenapadne něco takového připravit; pokud jim to nikdo neukáže, sami si to nenajdou,“ komentuje Gabriela Selinger. Lektorky předvedly postup a pomohly s vařením, navíc nechaly ve středisku potřebné suroviny, aby si zájemci mohli vyzkoušet, zda jídla zvládnou připravit i sami, nebo ideálně i s dětmi.

Se surovinami azylovému domu pomáhá také Potravinová banka. „Dvakrát do měsíce nebo podle potřeby jezdíme pro zásoby, ty pak obyvatelům poskytujeme z našeho skladu zdarma,“ popisuje Gabriela Selinger. Podílejí se také na potravinových sbírkách v supermarketech, za tyto formy pomoci jsou velmi vděční. „Je to někdy až dojemné, když nám lidé chtějí pomoci,“ říká pracovnice střediska s tím, že mají výbornou spolupráci i s místní počernickou pekárnou.

„Maminky se hned po akci ptaly, jestli další vaření bude za týden,“ směje se Gabriela Selinger. To bohužel v silách Zdravé 5 a Nadačního fondu Albert není a nikdo další se zřejmě podobným aktivitám nevěnuje. „Bylo by určitě dobré dělat podobné akce častěji. Klienti se u nás obměňují, umím si představit, že by to bylo jednou za měsíc. Je i na nás, abychom se o něco podobného pokusili,“ uvažuje pracovnice střediska pomoci. Potěšilo ji, že za pár dnů jedna maminka hlásila, že tu řepovou pomazánku udělá…

I malá změna je dobrá

Délka pobytu v azylovém domě je zákonem omezena jedním rokem; poskytují zde cenově dostupné ubytování a další zázemí a sociální služby. Pak se musí jít jinam, bohužel často do dalšího sociálního zařízení. A tak stále dál… Bydlení je zásadní problém u většiny zdejších obyvatel, někdy se přidávají další – alkohol, drogy, domácí násilí, exekuce, zanedbání péče. Rodiny v těchto situacích čelí nejrůznějším obtížím, i když podle Gabriely Selinger se ve většině případů nejedná o pomoc v okamžité krizi, ale spíše dlouhodobé stavy. Každopádně pozornost věnovaná stravě není velká. Může se to zdát jako zanedbatelný problém, ale není.

Jde tu přece o lidi s dětmi. I ony vyrůstají po azylových domech, nepoznají jiný model ani života, ani stravování. „Nemají jiné vzorce chování,“ potvrzuje pracovnice střediska. A tak je každé zaseté semínko ke změně dobré. I kdyby šlo jen o pomazánku z řepy.

„Neděláme si iluze, že rodiče nebo děti rázem změníme, není reálné za jedno školení nebo workshop zcela předělat zažité návyky. Ale snažíme se je namotivovat, zaujmout, přivést k tomu, aby o jídle přemýšleli,“ říká Alena Paldusová. I jen to, pokud si dítě osvojí, že má mít snídani a svačinu, mu může do života hodně pomoci. „Náš hlavní cíl je ukázat, že vaření nemusí být složité ani finančně náročné. Naopak, za pár korun můžeme uvařit pro celou rodinu. A může to být i skvělá aktivita a zároveň podpora dětí pro jejich vzdělání, dovednosti, obratnost, manuální zručnost,“ uzavírá manažerka Zdravé 5.

Odborná spolupráce:

Gabriela Selinger

Pracuje ve Středisku křesťanské pomoci Horní Počernice, který je určen pro rodiny a matky s dětmi (www.skphopo.cz).


Alena Paldusová

Manažerka programu Zdravá 5 Nadačního fondu Albert. V rámci projektu pomáhá dětem, ale i dospělým se zdravým jídlem a životním stylem.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).