Představte si, že jste lékař na venkově v 18. století. Nemáte k dispozici laboratorní testy a musíte se spolehnout jen na vaše zkušenosti, pozorování a intuici. Zvládnete u imaginárního pacienta diagnostikovat, co mu je?
Jednoho odpoledne k vám přivedou muže středního věku - silného a statného rolníka. Muž měl před měsícem velkou horečku a bolela ho hlava, to vše ale před týdnem odeznělo. Na noze má velkou tržnou, ale zahojenou ránu. V jejím okolí ho brnělo a pálilo.
Jakmile dolehne na lůžko, začnete si všímat znepokojivých příznaků:
Je extrémně neklidný, agresivní, střídá záchvaty zuřivosti s okamžiky jasného vědomí.
Už při pohledu na sklenici vody se začne třást a odmítá pít, přestože je zřejmě žíznivý.
Reaguje přehnaně na světlo, hluk i lehký průvan – každý z těchto podnětů vyvolá křeče.
Velmi obtížně polyká.
Co se mu přihodilo předtím?
Pacient vám při chvilce klidu sdělí, že ho před měsícem napadl a pokousal pes. Zvíře se chovalo podivně – vrhalo se na lidi i zvířata bez příčiny a bylo nápadně agresivní.
Poté se pacient opět propadne do neklidného stavu a odmítá komunikovat.
Jaká je vaše diagnóza?
Zkuste se na chvíli vžít do role lékaře té doby. Máte před sebou pacienta, který:
Byl před měsícem pokousán pravděpodobně nemocným psem.
Trpěl horečkou a bolestmi hlavy. Nyní je agresivní a má záchvaty křečí.
Má patologickou hrůzu z vody (hydrofobii) a přecitlivělost na vnější podněty.
Správná odpověď je: vzteklina (rabies)
Vzteklina je smrtelné virové onemocnění, které napadá nervový systém. Přenáší se slinami nakažených zvířat nejčastěji prostřednictvím kousnutí. Zákeřná je především svou inkubační dobou – od kousnutí do prvních příznaků může uplynout několik týdnů i měsíců, takže původní incident bývá dávno zapomenut.
GALERIE: Projděte si, jak ilustrovali kreslíři v minulosti vzteklinu
Jakmile se příznaky plně rozvinou, je nemoc prakticky vždy smrtelná. V 19. století neexistovala žádná léčba a diagnóza znamenala rozsudek smrti.
Průlom přišel v roce 1885, kdy francouzský vědec Louis Pasteur úspěšně použil svou vakcínu na devítiletého chlapce Josepha Meistera, pokousaného zuřivým psem. Šlo o první případ očkování proti vzteklině u člověka a zároveň jeden z největších milníků v historii medicíny.
Dnes je vzteklina v zemích se zavedným veterinárním programem vzácností. Bez zahájení léčby bezprostředně po kousnutí – tzv. postexpoziční profylaxe – však zůstává jednou z mála nemocí s téměř stoprocentní smrtností.