Hlavní navigace

Zelené vymývání mozků: kouzlo slova „přírodní“ v kosmetice

 Autor: Depositphotos.com
Ať už chceme, nebo ne, přírodní kosmetika je trendy. Ve snaze o návrat k tomu, co je nám nejpřirozenější, ale musíme překonávat určité nástrahy, o kterých je dobré vědět. Jedině tak se můžeme vyhnout nepoctivým obchodníkům a radovat se z účinků opravdové přírody.
Pavlína Klaudová 10. 6. 2020
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Čím dál více se začíná mluvit o nárůstu kožních onemocnění v souvislosti s používáním kosmetiky. I když se jedná hlavně o prostředky pro úpravu vlasů, tekutá mýdla, desinfekční prostředky rukou nebo sprchové gely, lze do problematické skupiny zařadit třeba také pleťové výrobky. Strmě rostou i nepříznivé reakce na deodoranty. Hlavním problémem konvenční kosmetiky jsou agresivní pěnidla, emulgátory nebo parfemace. Uměle vyráběné vůně, produkty petrochemického průmyslu, jsou uváděny jako páté nejvíce alergenní složky v krášlicích prostředcích. I proto nás tak láká přírodní kosmetika…

Kosmetika skutečně přírodní?

Kosmetické firmy rády lákají zákazníky na slovo přírodní. Je to kouzelná formule, která zaujme ve spojení s pěknou reklamou ty, kteří chtějí hodně muziky za málo peněz. Bohužel ale kupují něco, co kolem přírody mnohdy ani neprošlo.

Firmy používají k získání důvěry klienta uměle vyvolanou představu o přírodnosti svého produktu; této taktice se v marketingovém prostředí říká „greenwashing“. Znamená to v praxi, že se firma prezentuje jako zodpovědná vůči životnímu prostředí. Může do určité míry používat recyklované obaly potištěné rostlinnými barvami nebo se zapojovat do některých projektů (výsadba lesů), ale její výrobky nemusí složením úplně odpovídat tomu, co prezentuje.

Pro běžného spotřebitele, který se neorientuje v marketingových strategiích, je velmi těžké tyto praktiky odhalit. Pokud se veřejně prokáže, že firma používala k získání zákazníků prostředků greenwashingu, může ji to stát nejen reputaci na trhu, ale také vést k jejímu úplnému zániku. Přesto se mu nedaří ani v dnešní době zcela zabránit a je stále hojně používán. Jak se vyhnout greenwashingu a poznat, že není něco v pořádku?

Greenwashing: zelené vymývání mozku

Je potřeba dát si pozor na slovní vyjadřování, kterým firma útočí na spotřebitele. To znamená, že se například zaklíná slovy bez jasného významu, jako „ekologický“ či „zelený“. Klade důraz na srovnávání své obchodní a výrobní strategie v porovnání s neekologickým chováním celkové společnosti. Používá sugestivní grafiku, která vytváří neopodstatněný „zelený“ dojem, jako jsou květy vykvétající z výfukového potrubí a podobně. Zaklíná se irelevantními tvrzeními, zdůrazňuje jeden drobný ekologický atribut, přičemž další její činnost klidně může být proti přírodě. Velmi častým slovním spojením je také tvrzení o tom, že je firma „nejlepší ve své třídě“, „nejlepší na trhu“. Srovnávání firmy s dalšími, na které ukazuje jako na nedůvěryhodné.

Další červenou kontrolkou pro spotřebitele jsou označení používaná v reklamních prostředcích firmy, která si vzájemně odporují a jsou nedůvěryhodná; jedná se například o ekologizaci produktu, který je obecně vnímán jako škodlivý (třeba cigarety šetrné k životnímu prostředí). Jako prostředek greenwashingu se často používá také žargon a informace, které může rozeznat jako nepravdivé pouze odborná veřejnost. Na laika působí velmi dobře a efektně. Firma si mnohdy vytváří také falešné recenze, které vypadají jako pravé a přesvědčivé. V nejhorších případech může být celá marketingová strategie úplně lživá.

Typickým modelovým příkladem greenwashingu na poli kosmetiky může být například tvrzení o krému na ruce, který se prezentuje jako „z nitra přírody“. Má sice ve složení výtažek z borůvek, ale kromě něj obsahuje také syntetickou parfemaci a parafín, který ucpává póry a pochází z petrochemického průmyslu. Navíc je problematický kvůli tomu, že zabraňuje přirozenému dýchání pokožky, a tím podporuje vznik kožních zánětů.

Galerie: Nebezpečná kosmetika

Certifikáty pomohou v orientaci

I když si stále mnoho lidí myslí, že certifikáty nejsou potřeba, opak je bohužel pravdou. Pokud chce mít spotřebitel jistotu, že nepodlehl nekalým praktikám greenwashingu, jsou prakticky jeho jedinou ochranou.

Poskytují záruku transparentnosti firmy a ukazují na čistotu používaných surovin. Zaručují, že byliny, které jsou součástí kosmetických prostředků, byly pěstovány bez použití GMO hnojiv nebo dalších pesticidů a herbicidů, které mohou působit nepříznivě na lidský organismus. Pokud jsou z takového rostlinného materiálu destilované esenciální oleje, budou zaručeně obsahovat jejich stopy. Tyto látky totiž nejsou odstranitelné žádným z procesů výroby aromaterapeutických prostředků.

V rámci konkurenceschopnosti se firmy snaží mít své výrobky bio certifikované aspoň lokálními certifikáty, protože tak zvyšují zákaznickou důvěru. Případným dobrým řešením je také Evropský bio certifikát. I když získání certifikace není zrovna levné, jedná se o dlouhodobou investici do firemního rozvoje. Proto se nově vznikající kosmetické společnosti již snaží stavět na takových základech, aby nemusely složitě předělávat výrobní strategii při přechodu na bio produkci. Pořízení certifikace výrobků je garancí spotřebiteli, že mu výrobce nic nezatajuje a je pod přísnou kontrolou orgánu udělujícího certifikát.

Pravidelná kontrola certifikačním orgánem

Pokud výrobce certifikát získá, zavazuje se dodržovat veškeré stanovy toho, kdo certifikát udělil. A to včetně zakázaného používání umělých parfemací a jiných látek, které nejsou v souladu s cílem certifikačního orgánu. Tento bod najdeme u všech dostupných bio certifikátů. Je u nich nepřípustné používání minerálních olejů a dalších výrobků z petrochemického průmyslu. Výrobce musí vést obsáhlou dokumentaci, která mapuje pěstování, anebo jiné získávání surovin, nutných pro proces výroby.

KL20

Certifikační orgán provádí kontroly povětšinou jednou ročně, v případě podezření na nekalé praktiky může nařídit více kontrol. Nemusí prodloužit možnost používání certifikačního loga, pokud přijde na nesrovnalosti v kvalitě výrobků nebo v dokumentech. Každý zásah do složení výrobku musí producent hlásit a na dobu, než se upraví zastoupení ingrediencí, je mu pozastavena možnost používat udělený certifikát.

Některé bio certifikáty nemůžete získat, pokud jste v minulosti byli trestně stíhaní nebo nemáte dobrou pověst na trhu, ani mezi vzájemně spolupracujícími firmami z bio odvětví. Všechna tato opatření vedou v konečném důsledku jak k ochraně výrobce, tak i spotřebitele. A slouží jako dobrá ochrana proti zneužití zaklínadla ve formě slova „přírodní“.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).