Dítě s ADHD je „zlobivé“, ale ne nevychované

Naše představy o tom, kdo je dítě s diagnózou ADHD a s jakými potížemi se potýká, jsou mnohdy zkreslené. Markéta Švamberk Šauerová se dlouhodobě věnuje pedagogicko-psychologické diagnostice u dětí s ADHD a jejich vhodným aktivitám, motivaci ke vzdělávání a komunikaci v rodině. Vysvětluje, co může hyperaktivním dětem ve škole i mimo ni pomoci, ale současně upozorňuje: „Diagnóza ADHD neznamená, že dítěti vše dovolíme.“ 

Kdy je dítě „jen“ nepozorné a kdy se jedná o ADHD?

Zdravé dítě nebývá nepozorné, respektive ne trvale. Nepozornost se může projevit v důsledku přetížení nebo v emocionálně vypjatých situacích. Pokud je ale stav setrvalý a dítě se nemůže soustředit na činnost dlouhodobě, má obtíže plnit „úkoly“, zapomíná nebo se mu nedaří dokončit práci, pak lze uvažovat o projevech ADHD a je vhodné se poradit s odborníkem.

Kolik dětí v ČR má diagnózu ADHD? Jak se tato čísla vyvíjejí u nás, případně ve světě?

Podle Asociace dětské a dorostové psychiatrie trpí syndromem ADHD čtyři až šest procent dětské populace. Podle statistik ministerstva školství bylo vedeno za rok 2016 0,9 procenta žáků s ADHD, před deseti lety jich bylo evidováno jen čtvrt procenta ze všech žáků ZŠ. Jak je z tohoto statistického přehledu vidět, počet dětí s touto diagnózou narůstá.

Zahraniční autoři uvádějí i vyšší výskyt – např. Train ve svých publikacích uvádí až devatenáct procent. Goetz s odvoláním na výsledky statistik v ostatních evropských zemích udává počet kolem osmi procent.

Je situace u nás něčím specifická?

Ano, a to působením dvou základních vlivů. Jedním je velmi precizní psychologická poradenská péče a snaha „nevydávat diagnózy jako na běžicím pásu“. Novým trendem je i posílení pravomocí školy při péči o děti se slabými projevy obtíží. Dalším specifikem je určitý typ chování českých rodičů. Český rodič chce přesné údaje – zkuste se maminek zeptat, jak jejich dítě voní, mnohé dotaz zaskočí. Ale na otázku, kolik už umí slov, vám odpoví bez zaváhání.

Objevují se názory, že některé děti s nálepkou ADHD jsou spíše zlobivé, neposedné… Jaké jsou vaše zkušenosti? 

Spíše se objevují názory, že jsou nevychované. Dítě s ADHD totiž je neposedné a je i „zlobivé“… Často právě v důsledku únavy narůstá vyšší aktivnost dítěte, horší koordinace, zhoršuje se koncentrace pozornosti, takže dítě hůře vnímá výchovné požadavky. Na druhou stranu tato diagnóza neznamená, že dítěti vše „dovolíme“.

Máme před sebou nový školní rok. Potřebují děti s ADHD speciální přístup?

Do jisté míry ano. Nezbytná je častější spolupráce se školou, konzultace s lékaři, psychologem a přiměřené množství aktivit. Jinak stačí dodržovat správný režim dítěte jako u běžné populace a doporučení vázaná na specifické problémy konkrétního dítěte.

Jaké potíže děti s ADHD ve škole mají? Lze to takto zobecňovat, nebo jsou spíše individuální?

Je to opravdu hodně individuální. Obecně ale platí, že tyto děti se dostávají častěji do konfliktu s dospělými kvůli svým obtížím. Mívají i častější konflikty v kolektivu (kvůli své živosti). Kvůli poruchám v koncentraci pozornosti se u nich vyskytují často i poruchy učení.

Problémy podle nedávného výzkumu souvisejí často s nevyhovujícím prostředím. V čem spočívá a jaký má vliv na děti, případně na vyučující?

Je pravda, že kvalita prostředí, zejména kvalita ovzduší ve třídách, má zásadní vliv na míru projevů problémů souvisejících s ADHD. Jde zejména o rychlejší nástup únavy a výraznější projevy hyperaktivity. Zvýšená koncentrace CO₂ (oxidu uhličitého, který vzniká při vydechování) má negativní vliv také na ostatní žáky bez ADHD i na vyučující. Čím vyšší je koncentrace, tím hůře mozek pracuje. Hůře se soustředíme, cítíme se unavení, bolí nás hlava. Přitom práce ve škole je pro žáky i pro učitele velmi náročná. Je tedy velmi důležité, aby se ve školách na kvalitu ovzduší kladl důraz. Projekty související s měřením kvality ovzduší lze považovat za jedny z důležitých forem prevence působení stresu během vyučování.

Jaká opatření pomohou coby prevence nepozornosti dětí, jejich únavy ve škole?

Jako prevence působí dobré prostředí. Jednou částí vlivů jsou vysloveně hygienické podmínky prostředí, jako je kvalita osvětlení nebo ovzduší, v němž děti tráví celý den. V tomto kontextu je vhodné upozornit na zajímavý projekt O2 Zdravá škola, který byl zaměřený na měření kvality ovzduší ve třídách, neboť právě vyšší koncentrace CO₂ velmi výrazně působí na psychickou pohodu žáků i učitelů. A zejména u dětí s ADHD je vliv nárůstu CO₂ na změny chování výrazně zřetelný. Dochází u nich ještě rychleji k únavě a k výraznějším projevům symptomů ADHD než u „zdravých“ dětí.

Doc. PhDr. Markéta Švamberk Šauerová, Ph.D.

Vystudovala obor pedagogika-psychologie a jednooborová psychologie na Filozofické fakultě UK v Praze, habilitační řízení úspěšně absolvovala na Trnavské univerzitě v Trnavě (obor pedagogika). V rámci profesního rozvoje absolvovala řadu kurzů zaměřených na práci s dětmi s ADHD a na arteterapeutické a muzikoterapeutické techniky. Při studiu v zahraničí na Freie Universität Berlin se hlouběji věnovala oblasti rozvoje komunikačních dovedností.

Od roku 2006 působí na VŠTVS Palestra. Jejím odborným zájmem je problematika pedagogicko-psychologické diagnostiky u vybraných skupin klientů a možnosti intervence – problematika volby vhodných aktivit u dětí s ADHD, motivace ke vzdělávání, podpora komunikace v rodinné výchově apod. Rovněž se zabývá tvorbou volnočasových aktivit pro vybrané cílové skupiny. Od roku 2014 je garantem vysokoškolského poradenského centra a působí jako prorektorka pro studijní záležitosti. Spolupracuje úzce i s dalšími vysokými školami u nás i v zahraničí.