Hlavní navigace

Chcete čerstvé zboží přímo od farmáře? Zapojte se do bedýnkování

14. 10. 2009

Sdílet

ROZHOVOR - Štve vás mizerná nabídka ovoce a zeleniny v obchodech? Chybí vám domácí produkce? Chcete mít jistotu čerstvé dodávky? Pak jste ideální kandidát do zařazení do bedýnkového systému. Díky němu můžete nakupovat přímo od zemědělců. Se systémem bedýnkování vás seznámí ředitel PRO-BIO ligy Jan Valeška.

V Česku se rozbíhá nový způsob nákupu zeleniny a ovoce. Trendem je nakupovat přímo od farmářů a mít tak jistotu čerstvosti a kvality. Tzv. bedýnky, v rámci kterých vozí zemědělci svoji produkci blízko spotřebitelům, jsou stále populárnější. Na jejich vzniku se podílí také PRO-BIO liga, s jejímž výkonným ředitelem Janem Valeškou vám nabízíme rozhovor.

Co to jsou bio bedýnky?  

Pod názvem bedýnky či bio bedýnky se v kontextu nákupu potravinářských produktů skrývá celá řada nejrůznějších způsobů jak získávat potraviny „bez chemie“ přímo od prvovýrobce, tedy bez dalších rozsáhlých distribučních řetězců. Název bedýnky se vžil vzhledem k tomu, že produkty jsou většinou dodávány v krabicích či bednách, jejichž obsah je v režii prodávajícího.

Škála systémů takovéhoto prodeje sahá od čistě komerčního prodeje bedýnek biozeleniny prostředníkem (např. bioobchodem, kavárnou, atd. – např. www.freshbedynky.cz, www.bio-zahrada.cz) např. s dovozem až do domu pro méně zapálené „biospotřebitele“, až po systémy, kdy se skupina uvědomělých spotřebitelů snaží podporovat existenci a fungování farmy v okolí.

Čtěte téma: Bio: Podvod nebo spása?

Jak mohu jako spotřebitel podpořit svého zemědělce skrze bedýnky? 

Jan Valeška

V zahraničí fungují systémy, které jsou založeny na vzájemné podpoře mezi zemědělci a spotřebiteli. Jedná se partnerství mezi zemědělcem a spotřebitelem, kde obě strany sdílejí rizika a přínosy zemědělské produkce. To znamená, že spotřebitelé přejímají část rizika, které farmář z povahy zemědělské produkce nese (neúroda, živelná katastrofa, atd.), a to především z toho důvodu, aby pomohli udržet lokální malé producenty potravin bez chemie, aby tito, např. z důvodů nízkých výkupních cen zemědělských surovin, nezanikali a neprodávali svá hospodářství velkým zemědělským korporacím. Samozřejmě, že nejde o čirý altruismus, cílem spotřebitelů je, aby se udrželi farmáři, kteří jim budou dodávat ekologické produkty za rozumné ceny.

Jak takový systém funguje?

Prakticky to znamená, že skupina spotřebitelů si u farmáře před sezónou předplatí určitou část jeho produkce, domluví se na tom, co farmář bude produkovat a následně dostávají na určené odběrové místo ve městě pravidelně to, co se zrovna urodí. Farmář má tak prostředky na nákup osiv, atd., jistotu odběru, a nemá práci navíc s vyřizováním objednávek.

Spotřebitel získá kvalitní produkty za rozumné ceny, navíc má možnost získat nejrůznější netradiční plodiny, které se jinak v obchodní síti nedostanou, a také se nemusí starat o objednávky.

Reportáž: Bio kuřecí: Cesta masa od kuřátka po pečínku

Jak rozšířený je systém bedýnek v zahraničí a jak u nás?  

V západní Evropě je systém relativně hojně rozšířen, například ve Francii funguje více než 1000 družstev. Pravděpodobně největší tradici a rozšíření mají systémy „bedýnkového“ prodeje v německy mluvících zemích, kde tradičně fungují rodinné statky, které jsou pro jakýkoliv přímý faremní prodej nezbytné.

V ČR rozšířenost systémů přímého prodeje tedy včetně „bedýnkového“ systému koreluje s obnovením fungování malých hospodářství a rodinných statků a rozšiřováním systému ekologického zemědělství po roce 1989. Ale až v posledních letech se nákup přímo od farmáře či bedýnkové systémy stávají známějším způsobem nákupu potravin i pro širší spotřebitelskou veřejnost, a to zejména díky aktivitě jednotlivých zemědělců (nejčastěji ekologických), kteří začínají dodávat svou produkci do větších měst a environmentálních NNO (např. Hnutí Duha, Hnutí Brontosaurus, Nadace Partnerství, PRO-BIO LIGA, ad.), které často fungují jako iniciátor vzniku spotřebitelských skupin a družstev.

V současné době dochází zejména v Praze a v Brně ke vzniku celé řady odběrových skupin navázaných na některé farmáře z okolí. Důvodem je jednak rozšíření počtu ekologických farem v dosahu velkých měst a aktivita farmářů, kteří již neprodávají pouze ze dvora, ale jsou ochotni i schopni produkci do města zavážet, což byla v dřívější době největší překážka přímého odbytu. Základem je také zájem a znalost spotřebitelů tohoto způsobu prodeje. Ta se díky pokrytí této oblasti médii v poslední době výrazně zvyšuje. Zároveň také evidentně roste počet spotřebitelů, kteří hledají alternativu buď k průmyslovým „umělým“ potravinám nebo „předraženým“ biopotravinám v maloobchodě. 

Je bedýnkový systém nějak omezen? Kdo se do něj může zapojit?

Zapojit se může kdokoliv. Každý, kdo hledá produkty vyrobené s ohledem na půdu, vodu, okolní život i lidské zdraví, produkty vyrobené v místě, člověkem, kterého v ideálním případě zná. Kdokoliv, kdo je ochoten přijmout fakt, že zelenina u nás dozrává jenom v určitou roční dobu, a tedy právě jen v tu dobu ji bude mít na talíři, že zelenina roste v zemi, takže na ní někdy zůstane trochu hlíny, že někdy se nemusí urodit, tak toho dostane trochu méně, a že místo do supermarketu zajede pro svůj nákup do odběrného místa, případně na farmu.  

Proč bych si měla objednat bedýnku, když se zelenina běžně prodává v obchodech?  

Protože budete vědět, kdo zeleninu vypěstoval, kde a jak. Svým nákupem podpoříte přímo zemědělce, jehož produkty konzumujete, podpoříte tak existenci drobných hospodářů, jejichž práce má ve velké většině pozitivní vliv na okolní přírodu a krajinu.

Navíc nákup přímo od zemědělce je výhodný z několika dalších důvodů. Produkt přímo z farmy je nejčerstvější možnou potravinou, vyrobenou (sklizenou) těsně před nákupem. Nehrozí tedy nedozrálost, nebo naopak přezrálost ovoce zeleniny.

U produktů ekologického zemědělství je zaručeno, že neobsahují žádné cizorodé chemické látky a zbytky pesticidů, které by do nich byly záměrně vnášeny (např. při zemědělské prvovýrobě – postřiky pesticidy a dalšími látkami na ochranu rostlin či při zpracování – využitím chemických látek usnadňujících zpracování či látek, díky nimž vypadají potraviny „lépe“).

Napsali jsme: Proč jsou biopotraviny drahé?

Jakou mám záruku, že je obsah bedýnky skutečně bio?  

Cílem je, aby spotřebitel zemědělce, od kterého nakupuje, znal a znal místo a způsob, jak pracuje, a jeden druhému důvěřoval. V takovém případě je záruka založena na vzájemné důvěře. Nicméně pokud zemědělec své produkty deklaruje jako bio, měl by bez problémů být schopen doložit tuto skutečnost certifikátem o původu biopotraviny vydaný příslušnou kontrolní organizací ekologického zemědělství, která kontroluje, že daný farmář skutečně hospodaří v souladu s pravidly ekozemědělství. Pokud jde o bedýnky zprostředkované třetí osobou, záruku vám může poskytnout pouze výše uvedený certifikát.  

Co mám udělat, když bych chtěla dostávat vlastní bedýnku?  

Můžete se buď zkusit zapojit do některého z existujících systémů ve vašem okolí, nebo si založit vlastní skupinu.

Co když v okolí není žádný bedýnkový systém? Můžu ho sama založit?  

Na bedýnkování je zajímavá jejich neformálnost a „partyzánský“ přístup, takže založit si odběrové místo může každý. Vlastně budete nakupovat „přímo na farmě“ s tím, že dopravu si zajistíte sami, nebo se domluvíte na přepravě s farmářem.

K založení vlastního odběrného místa jsou třeba 4 základní věci

  • Zemědělec, který je ochoten dodávat
  • Skupinu osob, která je ochotna odebírat
  • Prostor kde je možné zásilky přebírat
  • Osobu iniciátora, který vše rozjede

Co bedýnky obvykle obsahují? Liší se jejich obsah?  

To velmi záleží na tom, o jaký druh bedýnky se jedná. Pokud bedýnky vytváří nějaký prostředník, většinou vybírá od několika dodavatelů nejrozmanitější druhy ovoce a zeleniny a bedýnka pak může být pokaždé jiná, čemuž také odpovídá vyšší cena (práce zprostředkovatele, sestavovatele bedýnky).

Pokud se jedná o systém podpory jednoho farmáře, bývá bedýnka méně rozmanitá (spotřebitel dostává to, co v dané oblasti právě dozrává), i když samozřejmě záleží na tom, jak rozmanitou má daný zemědělec produkci, a také na tom, jak se spotřebitelé se zemědělcem před zahájením sezony domluví.

Z naší zkušenosti jednoho bedýnkového systému vyplývá, že většinou bývá obsahem základ (brambory, cibule, mrkev, petržel) a nadstavba (tzn. dle období – brokolice, saláty, rajčata, papriky, kedlubny, meruňky, švestky, jablka, hrušky, třešně, mangold, cukety, dýně, atd.). Ale velmi záleží na okolnostech, například našemu zemědělci se letos nadměrně urodilo zelí, takže máme každý doma mnoho sklenic sterilovaného zelí, a každý den zelnou polévku se zelnými karbanátky. Je to vždy trochu dobrodružství, co v bedýnce bude. Člověk nemusí vymýšlet, co bude večer vařit, obsah bedýnky mu to většinou předurčí, což samozřejmě někomu vyhovovat nemusí, jinému může. 

Jan Valeška (29) vystudoval obor Sociální a kulturní ekologie na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze. Nyní pracuje jako ředitel kanceláře nevládní organizace PRO-BIO liga, která se věnuje vzdělání, výchovou a osvětou v oblasti udržitelné spotřeby. Sám o sobě říká, že je idealista, který doufá, že šetrným individuálním jednáním lze změnit svět nebo jej alespoň nezničit.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autorka je už od dětství velmi zvědavá a neustále se ptá, proč něco tak je nebo není. Miluje vaření a výpravy za chutěmi a vůněmi.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).