Brixton Balls: bistro, co má koule. Masové koule

Co mají společného „Depešáci“ a Zdeněk Pohlreich s masovými koulemi? Víc, než si jen můžete představit. Zakousněte se do příběhu Luďka a Tima, kteří si navzdory rozdílným profesím i jazyku založili bistro s masovými koulemi, o kterých mluví celá Praha.

Hned první večer, kdy se poznali, se domluvili na tom, že spolu otevřou bistro. Co na tom, že každý se pohyboval v jiných pracovních sférách a bydlel v jiné zemi, co na tom, že mluvili jiným jazykem. Když se něco má stát, tak se to prostě stane. Luděk a Tim jsou toho důkazem. Před necelými dvěma lety se tak začal psát příběh dnes vyhlášených masových koulí s luxusními omáčkami a skvěle vyladěnou přílohou dle libosti. Začal se psát vinohradský příběh Brixton Balls Luďka Netušila a Tima Simenona.

Neznali se, poznali se

Ještě před dvěma lety Luděk Netušil pracoval v Divinisu, italské restauraci Zdeňka Pohlreicha, a nevedlo se mu vůbec zle. Tim Simenon se živil jako hudební producent takových hudebních es, jako jsou Depeche Mode, Sinéad O'Connor či nedávno zesnulý David Bowie. Tim žil ve Vídni a Luděk v Praze, přesto se jednoho krásného večera před rokem a půl potkali v našem hlavním městě, které Tim znal a obdivoval už od dob, kdy tu byl prvně s Depeche Mode. „Skoro třicet let jsem byl hudebním producentem, hodně času jsem trávil ve studiu u počítače, byl to skvělý byznys, báječná práce, ale jednoho dne jsem pocítil, že potřebuji změnu. Když jsem se seznámil Luďkem, začali jsme se bavit o jídle a zjistili jsme, že po té profesní změně toužíme oba. Ještě ten večer jsme se domluvili, že si otevřeme společný podnik,“ popisuje osudové setkání Tim.

Protože oba milují jídlo, bylo jasné, že volba padne na nějaký podnik s kvalitním a čerstvým jídlem, které se bude něčím vymykat. Nechtěli zapadnout do šedi ostatních restaurací či bister. „Chtěli jsme něco speciálního, ne pizzu nebo hamburgery. Nakonec jsme vybrali masové koule, které jsem znal z Brixtonu, odkud pocházím,“ vypráví Tim.

Všechny dodavatele osobně známe, říká Luděk

Když Luděk s Timem našli ten správný prostor, kterým je Korunní ulice kousek od náměstí Míru v Praze, plni odhodlání začali s přípravami. „Půl roku před otevřením jsme si všechno nacvičovali, měsíc a půl předem jsme tu vařili každý den, testovali jsme všechny postupy, ladili přípravu a chuť, aby bylo vše stoprocentní,“ vypráví Luděk. S přípravou ale nesouvisela jen práce v kuchyni, ale i hledání těch správných dodavatelů. „Všechny jsme ještě před otevřením bistra osobně navštívili, ať už jde o řezníka, dodavatele zeleniny, nebo výrobce piva z malého pivovaru. Základem pro nás byly a stále zůstávají kvalitní a čerstvé suroviny,“ říká zcela nekompromisně Luděk.

Maso z Milovic od pana Fialy chodí do Brixton Balls už namleté přesně podle požadavků. Maso mele jen jeden člověk, který přesně ví, kolik procent tuku musí výsledný produkt obsahovat. „Nemůžete mít v koulích jen libové maso, byly by suché. Je třeba, aby obsahovaly kolem čtyřiceti procent tuku, jen tak budou koule šťavnaté,“ vysvětluje Luděk a dodává: „Dodržujeme stále stejné postupy i přípravu, aby jídlo, které si u nás lidé dají, chutnalo každý den stejně dobře.“

Základem jsou koule, zbytek si dolaďte podle chuti

Začínali s hovězími koulemi a hovězími s čedarem, postupem času ale došlo k rozšíření i některým změnám v nabídce. Teď jsou navíc k mání ještě hovězí pikantní, hovězí slaninové a vegetariánské koule, do kterých kluci využívají čočku, quinou, slunečnicová semínka, ricottu i kukuřičnou mouku. Zakrátko budou k mání i koule kuřecí. Maso bude pocházet od anglického řezníka Tima Robertsona.

Pokud jste konzervativní, klidně si sestavte vlastní jídlo dle svých preferencí. Vybírejte z pěti druhů masových koulí, k nim si dejte rajčatovou nebo kari omáčku a doplňte přílohou. V nabídce je každý všední den kaše s přepuštěným máslem, rýže, pita nebo těstoviny. Jaké jídlo si nakombinujete, takové ho budete mít. „Málokdy se stane, že by nám něco zbylo, v 99 % všechno jídlo prodáme. Na začátku, když jsme nevěděli, kolik lidí přijde, se nám stalo, že jsme už ve dvě hodiny odpoledne neměli co prodávat. To už se nestane, ale může se stát, že dojte nějaká příloha. Třeba včera v šest večer jsme doprodali kaši, tak jsme ke koulím nabízeli jen rýži,“ říká Luděk. A lidé se nezlobí, už vědí, že je možné, že se něco vyprodá, ale to, co tu je, že je vždy čerstvé.

Hovězí s čedarem je hit

A jestli toužíte po zdejším majstrštyku, objednejte si hovězí koule s čedarem doplněné třeba rýží. Tohle jídlo tu sbírá body už od otevření v loňském roce. Hodně oblíbené jsou i koule zabalené do pity nebo specialita pinsa s masovými koulemi. Jde vlastně o jakousi menší nadýchanější pizzu s koulemi, kterou si nakrájíte na šest dílků a jíte rukou. 

Jídlo si můžete dát buď přímo na místě, kde je několik málo míst tzv. na stojáka, nebo si ho vezmete s sebou do krabičky z cukrové třtiny. Budete-li jíst na Korunní, nečekejte servírování na talíř a příbor jako v restauraci, tady se jí z pevných papírových misek a dřevěným příborem. Proč to tak je? „Mají krásný design a je příjemné z nich jíst,“ říká Luděk, v tu chvíli se k nám ale nakloní Tim a se smíchem zašeptá: „Prostě se nám nechtělo mýt nádobí…“

Prodávat masové koule není stereotypní

Říkáte si, že prodávat masové koule je bláznivý nápad, že tohle prostě nemohlo vyjít? Omyl. Koule, ať už jsou z hovězího, nebo z čočky, mají neskutečnou variabilitu, a pokud si s nimi umíte hrát, dokážete vykouzlit vždy něco nového. Dokazuje to nesmírná obliba tzv. tematických dnů, které v Brixton Balls čas od času probíhají.

 

Luděk s Timem totiž hodně spolupracují s dalšími šéfkuchaři, kteří přinášejí do podniku nový svěží pohled a netradiční chutě. „Na podzim tu například tři dny hostovala švédská kuchařka, v lednu v Brixton Balls čtyři dny vařil kuchař ze zámeckého hotelu Chateau Mcely a v březnu tu proběhly japonské dny s Yamato restaurant. Měli jsme na tyto akce skvělé ohlasy,“ vypráví Luděk a Tim dodává: „Máme rádi Yamato a jejich pokrmy a oni jsou zas fandové našeho jídla, my chodíme k nim a oni chodí k nám. Jsme všichni kamarádi,“ říká Tim. O žádné rivalitě tedy nemůže být řeč.

Timovo srdce tluče jen pro Brixton Balls

Každý den tu prodají asi dvě stě padesát masových koulí, přičemž jedna porce čítá obvykle tři masové koule o váze padesáti gramů. Masové koule dodávají i dvakrát týdně do jídelny pro více jak tisíc lidí, v plánu mají i dodávky do kanceláří v blízkém okolí, hodně lidí si ale pro masové koule dojde osobně. Otevřeno je tu ve všední den od dvanácti do dvaceti hodin. Nově se tu koule koulí i o víkendu, přijít můžete mezi desátou a šestnáctou hodinou. „Někdy jsme samozřejmě unavení, ale stále nás to baví. Lidé otevřou dveře a nás to nabije skvělou energií. Na víkend tu teď navíc máme pomocníky, kteří připravují Brunch balls a víkendové menu,“ popisuje aktuální dění na Korunní Luděk.

A co Tim, nestýská se mu po hudbě, nemá snad zaječí úmysly? „Miluji to tu, tohle je teď moje radost. Nedávno jsem dělal dýdžeje na setkání fanoušků Depeche Mode, ale to byla ojedinělá akce. Byla to legrace, relax. Čas od času se někdo i po dvou letech, co jsem z hudební branže odešel, ozve, ale takové nabídky už nepřijímám, vím, že bych je už nemohl plnit na sto procent. Ta doba je pryč. Ale pokud někdo přijde a chce podepsat desku, to je pro mě obrovský kompliment a moc mě to těší.“