Hlavní navigace

Bolestí hlavy v souvislosti s covidem přibylo. Můžeme si za to i sami

9. 9. 2021

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Bolest hlavy patří k jednomu z nejčastějších symptomů onemocnění covid-19. V ordinaci neuroložky Ingrid Niedermayerové přibývají i pacienti, kteří nemoc neprodělali, a přesto je během pandemie rozbolela hlava. Co to způsobilo?

Pacienti mezi sebou hojně sdílejí zkušenosti s bolestmi hlavy při onemocnění covid-19 nebo i po vyléčení. Stěžují si na bolest, která několik dní neustupuje. Někdy je v oblasti čela, jindy na spáncích. „Tohle jsem nikdy nezažila. Nemůžu nic dělat, nemůžu ani spát. Jsem zoufalá, a hlavně to nekončí,“ svěřila se jedna z nich v internetové diskusi, kde jí ostatní uklidňují a radí, jaké léky by si měla vzít.

Migréna, nebo symptom covidu? Příznaky jsou podobné

U migreniků, tedy lidí, kteří na migrény trpí, případně se s nimi již léčí, se dalo těžko rozpoznat, zda je bolest hlavy spojená s covidem. Ukázal to až průběh následujících dnů a následná diagnostika.

Bolest hlavy se totiž může v průběhu nemoci covid-19 zpočátku zdát jako nástup migrény. Pacient běžně cítí pulzující až svíravou bolest se střední až silnou intenzitou. Při fyzické aktivitě nebo pohybu se bolest zhoršuje stejně jako u migrény.

Doprovodnými příznaky jsou především ztráta čichu, chuti, slabost a bolest svalů a kloubů. Tyto projevy mohou být často zaměnitelné za jiné nemoci, proto je potřeba svůj stav konzultovat s lékaři.

Úlevu od bolesti hlavy přinesou léky i chlad

Neuroložka Ingrid Niedermayerová z ambulance v Brně potvrzuje, že pacientů s bolestmi hlavy přibývá:

„Setkávám se s pacienty, kteří dříve na migrény netrpěli, potíže se jim rozjely až s covidem. Zde jsou ale ještě častěji další doprovodné příznaky, které u těchto pacientů přetrvávají. Nejen tedy bolesti hlavy, často zůstávají i poruchy čichu. Protože víme, že i čichový nerv prochází v oblasti sliznice dutiny nosní, která je spojena s trojklanným nervem, také toto souvisí s rozvojem bolesti hlavy.“

Úlevu by měla přinést běžná volně prodejná analgetika. Krátkodobě je lze užívat až v třídenních dávkách. Dobře hlavě dělá i chlad, tedy studený obklad, a samozřejmě přísun čerstvého vzduchu.

„Někteří pacienti zmiňují bolesti hlavy v souvislosti s nedostatkem kyslíku kvůli nošení roušek. Výzkumy to ale nepotvrdily,“ dodává lékařka. Podle ní to bude způsobené spíš špatně padnoucí rouškou, která může tlačit jak za ušima, ale i na nose, tedy v oblasti trojklanného nervu, což může vést k rozvoji bolesti hlavy. Tématu jsme se věnovali v článku Bolesti hlavy z roušky?

Nejen covid je vinen

Počet lidí s bolestmi hlavy v minulých měsících vzrostl také v nepřímé souvislosti s onemocněním covid-19. Ve srovnání s obdobím před pandemií zažívají lidé více migrén i tenzních bolestí hlavy. Dle studie publikované v The Journal of Headache and Pain se frekvence záchvatů migrény u respondentů zvýšila až o 59 %. Těžší průběh migrén uvádí dokonce šest z deseti účastníků studie.

Důvodů je hned několik: stres, změna režimu a domácí prostředí, které ergonomicky nevyhovuje pracovním podmínkám. Zejména v minulém roce se také lidé báli navštěvovat lékaře, což stav u některých značně zhoršilo.

Lze tedy říct, že jde o celospolečenský problém, zdaleka se také netýká jen dospělých. S častějšími bolestmi hlavy se potýkají i některé děti.

Časté příčiny bolestí hlavy: migréna, tenzní bolest hlavy i covid

Aktuálně se lidé setkávají nejčastěji s migrénou, tenzními bolestmi hlavy nebo s těmi, které jsou spojené s koronavirem:

  • Tenzní bolesti hlavy se projevují tupým tlakem na obou stranách hlavy, jsou spíše nižší intenzity a často je vyřeší volně prodejné léky.
  • U migrény je to jednostranná pulzující bolest středně silné až silné intenzity a je doprovázena citlivostí na světlo, zvuky, nevolností či zvracením.

Oba tyto typy bolesti hlavy mohou být spuštěny vlivem okolí nebo změnou v denním režimu. Lidé mohou své obtíže konzultovat také online. Na stránkách linkaomigrene.cz lékaři zdarma poradí a zodpoví dotazy pacienta do 48 hodin, případně doporučí osobní návštěvu odborníka nebo specializovaného centra v blízkosti bydliště.  

Problém jménem home office: domov není kancelář

Zatímco v kanceláři mívají lidé vhodné podmínky, jako například kancelářské židle, druhý monitor, externí klávesnici i myš, v domácím prostředí jim toto často chybí:

„Den ze dne začali lidé pracovat na počítačích v kuchyni u stolu nebo v obýváku na gauči. Byty nejsou vybavené jako kanceláře. Dalším problémem bylo, že lidé trávili mnohem více času u obrazovek,“ popisuje Ingrid Niedermayerová.

Nejen běžná agenda, ale i schůzky, které by se konaly v zasedacích místnostech, se přesunuly na obrazovku monitoru. Mnozí si také zvykli na nakupování po internetu, což opět prodlužuje čas před monitorem, který mj. vyzařuje modré světlo.

Galerie: Udělají z nás technologie zrůdičky?

Světlo jako nepřítel

Některé údaje uvádějí, že se čas před obrazovkami zvýšil během pandemie o 60 procent a někteří před nimi nyní tráví až třináct hodin denně, což u těchto lidí může vést také k rozvoji migrén.

„Modré světlo má specifické působení na centrální nervový systém. Působí velice aktivačně a nejvyšší problém nastává, pokud se na obrazovky díváme večer. Třináct hodin před monitory denně, to je opravdu blízké pravdě, že může vést v konečném důsledku k narušení spánku, což je významným provokačním faktorem jak migrény, ale i tenzní bolesti hlavy,“ vysvětluje neuroložka.  

Pro někoho, kdo již na migrény trpěl dříve, je jakákoli světelná expozice problém, zmíněné modré světlo nevyjímaje. Snad i to byl jeden z důvodů, proč přibylo tolik migrén u stávajících pacientů.

„Při záchvatech migrény je světlo mým největším nepřítelem. V tu chvíli nepomohou ani zatažené rolety, musím si schovat hlavu pod polštář a čekat půl hodiny, než se bolest zmírní. Kromě nevolnosti mi také tuhne šíje, často nemohu otáčet hlavou a připadám si jako robot. Člověk má pocit, že to nikdy neskončí. Zvládat moje migrény mi pomohli ve specializovaném centru,“ popisuje Miroslav K. z Brna, jenž se s migrénami potýká již přes dvacet let. 

Co je možné zlepšit?

  • Jednoznačně pořízení kvalitní kancelářské židle.
  • Dopřát si krátké pravidelné přestávky od práce.
  • Práci prokládat pohybem, ideálně se jít na chvilku projít na čerstvý vzduch.
  • Pravidelná pestrá strava.
  • Pokud to jde, omezit sezení před monitory.
  • Dostatek spánku.

Návrat do normálního života je spojený se stresem

Podle Ingrid Niedermayerové není pro mnohé lehký ani návrat do normálního života, ke kterému v poslední době pomalu dochází – třebaže nelze říct, na jak dlouho. Nikdo neví, jaký bude podzim, a pro některé lidi jsou časté změny psychicky velmi náročné.

„Pacienti s bolestmi hlavy jsou velmi senzitivní. Teď, když už si zvykli na home office, musejí opět vstávat o hodinu dřív. Cesta do práce, vypravení děti do školy… zkrátka návrat do normálního života je také stresující. Pandemie už trvá velmi dlouho a pro všechny je to extrémně stresující období. Lidé nejsou trénovaní na to, že je na měsíc i déle zavřete doma, a pak se mají hned zase vrátit do běžného fungování – a takto pořád dokola,“ říká neuroložka.

Odborná spolupráce:

MUDr. Ingrid Niedermayerová

Neuroložka. Specializuje se na léčbu bolesti hlavy, je členka Výboru Czech Headache Society. Tématem bolesti hlavy se zabývá i při své publikační činnosti a na častých přednáškách pro odbornou veřejnost. Od roku 2019 též působí v Centru pro bolesti hlavy ve FN Brno.

Autor článku

Své profesní působení v médiích zahájila v týdeníku Reflex. Pracovala v kreativním týmu TV NOVA a vedla sekci Sport a relax serveru Vitalia.cz vydavatelství Internet Info. Podílela se také na jeho dalším projektu, serveru 120na80.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).