Amalgám se ve stomatologii využívá déle než 150 let. K jeho největším výhodám patří, že je levný, trvanlivý, a pokud je výplň zubu dobře vytvořená, snese i velkou zátěž. Kromě toho má díky obsahu stříbra i protikazový potenciál.
Co se dozvíte v článku
Amalgámová plomba
- Amalgám je kovová slitina, která vzniká rozpouštěním kovového prášku ve rtuti.
- Tento prášek obsahuje nejčastěji stříbro, cín, měď a zinek.
- Stříbro urychluje tuhnutí a společně s mědí zvyšuje pevnost amalgámové plomby. Cín naopak rychlost tuhnutí a tvrdost snižuje.
Více v článku Jakou zvolit plombu: bílou, nebo amalgám?
Rtuť v amalgámu a její vliv na zdraví
Každý, kdo prožil dětství před nástupem digitálních teploměrů, si možná vzpomene na malý stres při měření teploty. Teploměry byly tenkrát výhradně skleněné a uvnitř byla rtuť. Když teploměr spadl na zem, což se někdy prostě (nejen) nemocnému dítěti stalo, rozkutálely se po podlaze malé stříbrné kuličky rtuti. Dítě to fascinovalo, ale dospělý se zděsil. Rtuťové výpary jsou přece jedovaté. Nemocné dítě muselo ihned vyskočit z postele a začalo se důkladně uklízet, i když dostat malou kuličku rtuti nejlépe na lžičku nebylo vůbec snadné a dětem se moc líbilo, když se podařilo ulovit dvě, které se hned spojily v jednu větší.
Je to právě rtuť, která téměř z poloviny tvoří amalgámové výplně. Konkrétně mluvíme o studené slitině rtuti s několika dalšími kovy, zejména se stříbrem, mědí, zinkem a hliníkem. Jak to, že můžeme mít něco tak jedovatého v ústech, a ještě tvrdit, že nám to neublíží?
„Z čistě vědeckého, medicínského hlediska není důvod domnívat se, že jsou amalgámové výplně něčím škodlivým. Nemáme ani jednu vědeckou studii, která by prokázala jakýkoli negativní vliv amalgámu na celkové zdraví pacienta. Naopak existuje dlouhodobá studie, která ukazuje, že pacientky s více zubními výplněmi z amalgámu jsou po 30 letech sledování zdravější než ty, jež je nemají, nebo jich mají velmi málo,“ říká profesor René Foltán, přednosta Stomatologické kliniky 1. LF UK a VFN. Jak dodává, výše uvedené potvrzuje, že amalgám nemá na celkové zdraví z dlouhodobého hlediska vliv.
Amalgám v ústech končí, ale ne ze zdravotních důvodů
V posledních letech je použití amalgámu omezováno legislativně – Evropská unie ho od července 2018 zakázala u dětí do 15 let, těhotných a kojících žen a do roku 2030 by se měl amalgám přestat používat úplně.
Důvodem je právě obsah toxické rtuti. „Zde je nutno bohužel konstatovat, že vědecká komunita zklamala. Amalgám je nyní kvůli přijaté legislativě veřejností automaticky považován za něco velmi škodlivého,“ říká profesor Foltán. Důvody k tomu, proč by se amalgám neměl používat, nejsou přitom zdravotní.
„Amalgám je tzv. slitina za studena, která je v ústech stabilní. To byste museli pít litr octa denně, aby se začala narušovat vrstva amalgámu a začala se z výplně uvolňovat rtuť,“ popisuje Pavel Chrz, emeritní prezident České stomatologické komory. Respektive k částečnému uvolňování rtuti docházet může, ale jde o množství zcela zanedbatelné oproti tomu, jaké množství rtuti přijímáme potravou.
Pacientům amalgám neškodí, zákaz je kvůli ekologii
Stomatolog Chrz připouští, že amalgám, respektive rtuť, která je v něm přítomná, může mít dopad environmentální. K úniku rtuti dochází třeba v krematoriích při spalování nebožtíků, kteří mají tento typ zubní výplně.
Tím úplně nejzásadnějším je, že se zbytky amalgámu dostávají do vodárenských kalů a vozí se dále na pole. Vlivem kyselých dešťů se rozkládají a jedovatá rtuť se dále naváže na organické sloučeniny. „To znamená, že nejde o otázku, zda škodí pacientovi, ale o otázku, zda může rtuť v určitých případech poškozovat životní prostředí,“ dodává lékař.
Výhody a nevýhody amalgámových výplní
- Jsou odolné i při ne zcela kvalitním zhotovení.
- Jsou tolerantnější ke špatné zubní hygieně pacienta.
- Jejich zhotovení je jednodušší.
- Jsou levnější.
- Jsou neestetické.
- Rtuť představuje hlavně ekologický problém.
- Při jejich zhotovení musí často lékař kvůli retenci (držení výplně v zubu) odstranit i zdravou zubní tkáň.
- Způsobují praskliny zubů, které mohou být takového rozsahu, že je někdy nutné zub vytrhnout.
Více v článku Jakou zvolit plombu: bílou, nebo amalgám?
Rtuť v plombách je riziko pro zubaře
K uvolňování rtuti dochází zejména v zubních ordinacích při výměně amalgámové výplně. Během odvrtávání vznikají totiž mikročástice, které může zubní lékař vdechovat. Aby k tomu nedocházelo, existují různé čističky vzduchu, které si s tím dokážou poradit.
„Při dodržení zásad: vhodné nástroje, otáčky, odsávání, a hlavně vodní chlazení, je možné rizika eliminovat. Pacienta to neohrožuje. Expozice je nárazová a krátkodobá a ohrozit by mohla snad jen lékaře. Každý zubní lékař by však měl vědět, jak amalgám bezpečně odstranit,“ doplňuje k míře rizika stomatolog Antonín Tichý.
ČLÁNKY DO MAILU