historie

Šneky mají rádi a starají se jim o dobré podmínky. Ostatně pasou je i venku, ve speciálně upraveném výběhu. Rodinná šnečí farma je producentem masa z hlemýžďů i již hotových delikates.

Jogurty Danone začal v roce 1919 vyrábět lékař Isaac Carasso, aby pomohl dětem zbídačeným válkou. Prodávaly se jako lék v lékárně a měly silnou podporu vědců a lékařů. Jak s historií Danone zamíchala 2. světová válka a proč Američané nejdříve jogurty odmítali?

Na rozdíl od mnoha jiných vynálezů nepřišla žvýkačka jako taková na svět ve Spojených státech, jak by se mohlo zdát z vyprávění pamětníků. Vzpomínají na osvobozování západních Čech po druhé světové válce, kdy jim američtí vojáci rozdávali věc u nás dosud nevídanou – žvýkací gumu.

Protože opět začala škola a po letním lenošení a užívání dovolené se nám všem rozjíždí nový pracovní kolotoč, je třeba myslet i na patřičnou tělesnou kompenzaci. A to v podobě vhodného tělesného cvičení.

Léčbu sluncem, pískem a mořskou vodou využívali již naši předci a praprapředci… Například léčebná kúra v písku se využívala už od starověku. Jak se lidé kdysi koupali a opalovali?

ROZHOVOR – Alena Kábrtová před lety spoluzakládala Centrum Paraple pro pomoc paraplegikům a tetraplegikům – lidem na vozíku s poškozením míchy. Těch let uběhlo již 25 a – jak říká i motto Paraplete – byla to jízda.

Stačí při nemoci opravdu věřit v uzdravení a v moc konkrétního léku? Na jakém principu je založena magická medicína, která se praktikovala po tisíciletí?

Pohřeb žehem byl ještě na počátku 20. století označován za „zlozvyk prokletý a zavrženíhodný“. Biblické rčení „prach jsi a v prach se obrátíš“ přitom vystihuje žeh daleko přesněji než tlení v rakvi.

Pilo se, pije a pít bude. Nad příčinami i důsledky alkoholového opojení celého národa se již zamýšleli mnozí. Třeba i lékař Jan Šimsa, který píše, že v republice Československé se před více než 80 lety ročně propilo 10 miliard Kč. Jak jsme na tom dnes?

Dávno se již ví, že slavný výrok filmové divy neplatí. Je paradoxem, že kokain se svého času používal dokonce coby lék proti závislosti na opiátech. Dnes jsou jeho rizika známá, přesto spotřeba kokainu stále roste.

I naši předkové se ládovali mnohými léky. V řadě případů šlo o návykové drogy, kterým se dnes člověk raději obloukem vyhne. Rozmohla se přírodní léčba, která skvěle fungovala i ve spolupráci s klasickou medicínou. Ale už tehdy se do popředí tlačily kritiky stran vědecky orientovaných lékařů stavících se proti šarlatánům. A že těch podvodníků nebylo zrovna málo…

Zajímá vás, jak vypadala kosmetika našich předků? Jaká líčidla ženy používaly a z čeho se vyráběly kosmetické přípravky? Základem krémů bylo sádlo, pudry se připravovaly z mouky a oči se líčily dřevěným uhlem.

Děsí vás představa, že byste se mohli koupat jenom jednou týdně, a to ještě ve veřejných lázních, anebo doma v neckách v dlouhé košili? Rozhodně se dá říci, že i tohle byl svého času velký pokrok.

Tiché psí srdce propojili dráty s miniaturním zařízením – a to potom začalo bít. Wilson Greatbatch si do deníku poznamenal: „Pochybuji, že ještě někdy zažiji takovou euforii, jako tehdy, když přede mnou bilo srdce, napojené na pěticentimetrový strojek mé výroby.“

Hospodyně 19. století si musely poradit bez mnoha dnešních vymožeností, vodovodu, pračky, lednice… Ovšem i chudé rodiny běžně mívaly služku. Hlavní snahou žen pak měla být spokojenost a prospěch manžela.

Nádražní restaurace za Rakouska i První republiky byly spíše podniky vyšší cenové skupiny a odpovídající kvality. Secesní restaurace pražských nádraží dokonce dosahovaly úrovně nejvyhlášenějších podniků své doby v Praze. K proměně stylu nádražek došlo většinou po roce 1948.

Citronová šťáva na nevolnost, kořalka na strie a vlčí kůže proti porodním bolestem… I takové byly „zbraně“, kterými se ženy snažily ulehčit těhotenství a porod. Není ani divu, že úmrtnost matek a dětí byla obrovská. Historie také ukazuje, že porodní báby a lékaři se dohadují od nepaměti.

Víte, jak se kdysi konzervovaly potraviny? Podobně jako dnes. Když se ale Frederic Tudor pokusil převézt na lodi velké množství ledu za účelem výnosnějšího obchodu s potravinami, napoprvé příliš neuspěl. On to však nevzdal…

Horečku sice znali již starověcí lékaři, na vznik funkčního teploměru si ale museli počkat dlouhá staletí. Přesto se i pak našli tací, kdo přístroj k měření teploty považovali za zbytečnost. Vědci se také dlouho nebyli schopni dohodnout na jednotné stupnici a každý teploměr si měřil podle svého. I Celsiova stupnice byla původně obrácená – 0 stupňů Celsia značilo bod varu.

Družstvo Detecha vyrábí rtěnky již od padesátých let minulého století. V tehdejším Československu bylo až do vzniku Dermacolu jediným výrobcem. První modely opalovali nad kahanem a formy čistili jelenicí.

Na Jelení lůj spoléhaly už naše babičky, známá značka u zákazníků boduje i dnes. Proč se tradiční balzám na rty jmenuje Jelení lůj a z čeho se vyrábí?

„Připomíná mužský úd…“ „V každé mrtvole ženy, kterou jsme pitvali, jsme ho nalezli…“ Řeč je o klitorisu.

Čínským dívkám už od malička pevně zavazovali nožky, aby byly krásné a líbily se mužům. Znetvořená chodidla tak zajistila mužům obdivovaný fetiš a ženám doživotní domácí vězení – nemohly totiž vůbec chodit.

Mýt nádobí bez vody v kuchyni a bez saponátu, jde to vůbec? Musí, dříve si hospodyňky musely vystačit jen se džberem, sodou a pískem. A když si nevěděly rady, začetly se do rad Oldřišky Zemanové, autorky knihy Moderní domácnost z roku 1929.

Cukrařina ze začátku dvacátého století byla jednoduchá, strohá, a přesto voňavá. Základní heslo znělo: „Vezmi součástky jen nejlepší jakosti.“ A pak se dílo podařilo… tedy pokud jste se vyhnuli natronu, který silně leptal veškeré tkáně.

Tohle pořekadlo prý platí. Tvrdili to už starověcí lékaři, kteří spojovali mužské pohlavní orgány s nosem či ústy. Zkrátka a dobře – jak nahoře, tak i dole.

Ženská vynalézavost napříč dějinami nezná mezí, ostatně v dobách tvrdého patriarchátu slabšímu pohlaví kolikrát ani nic jiného nezbývalo. Možná by vás mohlo zajímat, jakým způsobem ženy pečovaly o svou vagínu nebo jak se snažily ošálit muže, aby uvěřil v jejich neposkvrněnost.

Milí masožrouti, připravte se na pořádnou nakládačku. O vegetariánství se totiž píše už od dob antiky. Takovým prvním řádným odpůrcem konzumace masa byl již Pythagoras. Jíst, či nejíst maso? Tuto otázku si od pradávna pokládá řada filozofů a lékařů.

8. listopad se stal Mezinárodním dnem radiologie a připomínkou objevu rentgenových paprsků. Vědec, jehož jméno nesou, by byl zřejmě překvapen, že rentgen sloužil svého času i ke zvýšení prodeje obuvi.

V souvislosti s celosvětovou migrací obyvatel naší planety dochází k oživení zájmu o některé již zapomenuté choroby, které byly v minulosti postrachem lidstva. Patří k nim také kurděje neboli skorbut.