Kopřivka

Kopřivka je jedno z nejčastějších kožních onemocnění, alespoň jednou za život se s ní setká více než čtvrtina lidské populace, bývá součástí alergické reakce našeho těla na určitou látku.

Autor: Dreamstime

Alergie je neadekvátní reakcí imunitního systému napadeného člověka na podnět z vnějšího prostředí, který je pro jiného jedince (nealergika) naprosto neškodný. Kopřivka bývá nejčastější u po­travinových alergií – zejména při nesnášenlivosti na ořechy, korýše, jahody , hrozny, lesní plody, rajčata či vejce; dále potom při hmyzím bodnutí , kdy je většinou provázena otokem, při reakcích na léky – penicilin, acylpyrin, při alergii na zvířecí srst a citlivosti na slunce. Stres kopřivku zhoršuje, ovšem dosud nebylo prokázáno, že ji může způsobit.

Kopřivka je velmi svědivá červenavá vyrážka s pupeny o průměru půl až pět centimetrů, postižený může mít pocit pálení v místě vyrážky.

Svědivou vyrážku často provází otok, ten se vytvoří pod postiženým místem v hlubších vrstvách pokožky. V tomto případě je kůže zarudlá, oteklá a na dotek velmi citlivá, nemocný cítí tlak či bolest, svědění v případě otoku nebývá typické.

Rozlišujeme kopřivku akutní a chronickou – v případě akutní kopřivky se jedná o jednorázový problém, který může mít delšího trvání – až šest týdnů, ovšem po zahájení léčby odezní.

Při chronické kopřivce se jedná o opakovaný problém – vyrážka buď trvá stále a nedaří se jí zbavit, aneb se objeví vždy s kontaktem s alergenní látkou.

Nejčastější bývá u lidí ve věku od 5 do 25 let.

Léčba kopřivky spočívá v podávání antihistaminik, léků, které regulují autoimunitní reakci organismu při kontaktu s alergenem. Důležitá je prevence látek, které kopřivku vyvolávají, bohužel v případě chronické kopřivky je její původce nejasný ve více než polovině případů.

Při výskytu kopřivky je třeba omezit faktory, které ji zhoršují – vysoké teploty, stres, alkohol, těsné oblečení z umělých materiálů. Další postup je nutné konzultovat s lékařem – dermatologem.