Hepatitida typu A je zákeřná svou dlouhou inkubační dobou (až 50 dnů), tím, že u řady nemocných se neprojeví, takže ti ji nevědomky mohou roznášet dál, i léčbou. Ani dnes se totiž neobejde bez pobytu v nemocnici, tříměsíčního vysazení fyzické námahy a sportu nebo kontrolách po dobu měsíců (více o léčbě jsme psali zde).
Stačí kontakt s nakaženým
Zatímco člověk s prokázanou nákazou končí v izolaci, lidem, kteří s ním byli v kontaktu a nejsou očkovaní proti hepatitidě A (očkování není povinné), hygienici nařizují takzvaný lékařský dohled.
Lékařský dohled znamená, že člověk je po maximální inkubační dobu, tedy téměř dva měsíce, sledovaný a vyšetřovaný lékařem. Znamená také stopku
pro řadu aktivit.
„Lidem v kontaktu jsou v rámci něj zakázány určité činnosti, např. návštěva bazénu, saun a u dětí také účast na hromadně organizovaných akcích, jako jsou letní tábory a různá soustředění. Z naší praxe víme o mnohých smutných příbězích, kdy jsme nemohli pustit děti na tábory, protože v jejich třídě se vyskytla žloutenka,“ varuje před zhatěním plánů na prázdniny a dovolené Martina Marešová, ředitelka protiepidemického odboru Hygienické stanice hlavního města Prahy.
Pokud od posledního kontaktu s nemocným neuplyne doba delší než 14 dní, nabízí hygienici také očkování, které ještě může onemocnění zabránit nebo zmírnit jeho průběh.
Jak na prevenci
S ohledem na skokové šíření nemoci hygienici apelují, aby lidé důsledně dbali prevence. Tou je hlavně mytí rukou. Od věci není také používání dezinfekčních gelů, protože virus ulpívá na předmětech včetně klik a madel v dopravních prostředních. Žádoucí je také obezřetnost na dovolené.
„Zejména u cestovatelů je doporučeno vyvarovat se konzumace syrových salátů a zeleniny, ovoce, které si sami neoloupete, zmrzliny, mořských plodů v syrovém nebo polosyrovém stavu a nebezpečné jsou obzvláště ústřice. Všeobecně je dobré se vyhýbat pokrmům nedostatečně tepelně upraveným a nepoužívat led do nápojů,“ připomíná Kateřina Fabiánová, zástupkyně vedoucího Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu.
V zemích s nižším hygienickým standardem se nedoporučuje používat vodu z kohoutku, a to ani k čištění zubů. Je dobré řídit se základním pravidlem Světové zdravotnické organizace pro přípravu potravy v exotických zemích: převařit, upéct, oloupat, nebo nechat být,
dodává Fabiánová.
Měli jste někdy v životě infekční žloutenku?
Možností je očkování
K dispozici je také očkování, a to jak pro děti, tak pro dospělé. Není ovšem, až na výjimky nařízené hygieniky, hrazené. Ï s aplikací se může vyšplhat k necelým dvěma tisícům za jednu dávku.
Základní ochrany je dosaženo po jedné injekčně podané dávce. K získání dlouhodobé ochrany je nutné přeočkování druhou dávkou, které se provádí za šest až osmnáct měsíců po podání první dávky.
Pokud je dítě nebo dospělý očkovaný, lékařský dohled se u něj nenařizuje a neplatí pro ně žádná omezení, a to ani ty pro letní aktivity v dětských kolektivech. Proto doporučujeme za současné epidemiologické situace, před nástupem dovolených a prázdnin, se nechat naočkovat,
dodává Martina Marešová.
Hygienici proto také dodává, že aktuálně se diskutuje o hrazení vakcín proti žloutence A. Nejde jen o šíření nákazy, ale o jiný princip úhrad, který ministerstvo nastolilo. Ten říká, že každá vakcína vstupující na trh by měla projít tzv. HTA analýzou. Pokud prokáže medicínské, sociální, ekonomické a etické dopady, bude vybraným skupinám či všem hrazená. Od loňska proto zdravotní pojišťovny proplácí mnohem širší škálu vakcín proti pneumokokům u seniorů a malých dětí (více jsem o tom psali zde).
Stovky nakažených, šest úmrtí
Hygienici o hepatitidě A opakovaně mluví kvůli počtům prokázaných nákaz. Jen za první čtyři měsíce letošního roku se nakazilo bezmála tři čtvrtě lidí z celkového počtu nákaz za celý loňský rok.
Konkrétně loni, kdy už rostl výskyt hepatitidy A, bylo prokázaných 636 nákaz, letos od ledna do dubna už je to 450 nakažených a skutečné počty nemocných jsou zcela jistě vyšší. Loni zemřeli na komplikace spojené se žloutenkou dva lidé, letos už je jich šest.
U většiny nemocných je průběh v dospělosti závažnější než v dětském věku, kdy obvykle je hepatitida A bez příznaků, a proto se snadno šíří. Asi u deseti procent pacientů ale dochází ke komplikovaným průběhům; onemocnění i rekonvalescence pak trvají i několik měsíců. Zcela výjimečně může dojít k velmi prudkému průběhu infekce, která následně vede k jaternímu selhání a smrti.
Na žloutenku zpravidla umírá 0,1–0,3 procenta nakažených. Na 1,8 procenta se tento podíl zvyšuje u dospělých nad 50 let nebo lidí s chronickými nemocemi jater.
ČLÁNKY DO MAILU