Ačkoliv zdravotníci mají už řadu let očkování proti chřipce bezplatné, protože jim jej hradí pojišťovny, míra proočkovanosti u nich není nijak valná.
Jak vyplývá ze statistiky poskytnuté Vitalii ústavem zdravotnických informací, v současné sezóně respiračních nákaz (od 1. září 2024 do 17. února 2025) tvoří očkovaní mezi všemi zdravotníky 11,2 procenta. Celkem se dosud proti chřipce naočkovalo 23 442 z nich.
I tak je to ale o něco vyšší podíl než u zbytku národa, kde podíl proočkovaných dosahuje 6,6 procenta. Naočkovat proti chřipce se nechalo celkem 723 272 zájemců.
Senioři nad 65 let a někteří pacienti mají vakcínu bezplatnou, ostatní mohou zpětně čerpat příspěvek od své zdravotní pojišťovny.
Zakazování návštěv jako alibismus?
Právě nízká míra proočkovanosti zdravotníků se stala terčem kritiky z řad lékařů samotných. Poukazují totiž na to, že zatímco kvůli chřipce nemocnice omezují či zcela zakazují návštěvy, otázku, jak vysokou míru ohrožení pro nemocné představují sami neočkovaní zdravotníci, už ovšem příliš neřeší.
„Zdravotníci mají vyšší riziko získání infekce. Zároveň představují riziko pro vysoce zranitelné pacienty, například imunokompromitované, těhotné nebo chronicky nemocné, ochrana vlastní osoby, své rodiny i pacientů by proto u nich měla být samozřejmostí,“ říká Daniel Dražan, člen výboru České vakcinologické společnosti.
„Nízká proočkovanost personálu zdravotnických i sociálních zařízení se v době chřipkové epidemie může negativně projevit na kvalitě poskytované péče. Je trochu alibistické zakazovat návštěvy, když ani sami zdravotníci nejsou dostatečně chráněni,“ dodává Petr Smejkal, hlavní epidemiolog Institutu klinické a experimentální medicíny.
Co vy a očkování proti chřipce?
Prevence jako ukazatel kvality
Lékaři vychází z předpokladu, že očkování dokáže zmírnit míru šíření nákazy. A méně nakažených znamená i méně šiřitelů viru.
Podle Smejkala nízké procento naočkovaných zdravotníků zvyšuje riziko, že se chřipka bude šířit, a to nejen mezi pacienty, které může významně ohrozit, ale i mezi personálem, což následně může vést k omezením v provozu nemocnic. „Pokud by zdravotníci měli vyšší proočkovanost, pomohlo by to nejen chránit samotné pacienty, ale i personál, který se pak v případě nákazy stává neschopným vykonávat své povinnosti,“ dodává lékař.
Je přesvědčený, že rodiny pacientů by se měly aktivněji zajímat o to, jakou úroveň ochrany proti chřipce a dalším respiračním virům ze strany personálu nemocnice poskytuje, protože proočkovanost zdravotníků a např. nošení ochrany dýchacích cest mohou být považovány za ukazatele kvality péče.
Data o konkrétních zdravotnících nedostanete
Situaci rodin ztěžuje to, že nemocnice a další instituce nesmí poskytovat údaje o tom, zda jsou konkrétní lékař, sociální pracovník či zdravotní sestra naočkováni. Pokud tedy někoho zajímá přímo tato otázka, musí se zdravotníka zeptat přímo a nemá jak si informaci od něj ověřit ani ji vymoci, protože jde o citlivý údaj o zdravotním stavu.
Nic ale zdravotnickým a sociálním zařízením nebrání v tom, aby poskytla alespoň informaci o celkové proočkovanosti zaměstnanců. Takový údaj by teoreticky k dispozici mít mohla a měla.
Že na viry nejsou potřeba antibiotika a že spousta nakažlivých chorob se šíří skrz neumyté ruce, to nejspíše víte. Ale tušíte, která nemoc způsobená bakteriemi je na světě vůbec nejčastější, co jsou to adenoidy a jak se říká růstovému hormonu?
Chřipce podlehlo 67 lidí
Podle posledního hlášení ze Státního zdravotního ústavu je chřipková epidemie stále v plné síle. Zatímco počty nemocných s respirační nákazou včetně chřipky především u dětí už druhý týden klesají, u dospělých ve věkové kategorii 25 až 64 let nemocnost nadále stoupá.
Jak také ústav dodává, do 14. února bylo hlášeno celkem 272 závažných případů chřipkové infekce vyžadující hospitalizaci na jednotkách intenzivní péče. 67 těchto pacientů nakonec na chřipku zemřelo.
ČLÁNKY DO MAILU