Víte, jaká vejce kupujete?

Navíc vejce jsou v České republice velice oblíbenou potravinou – průměrný Čech každoročně zkonzumuje asi 250 vajec. Naše spotřeba je vyšší, než vyprodukujeme, a tak se k nám vejce dováží z okolních zemí. A to i přesto, že u nás žije asi 10 milionů nosnic.

Více než polovina vajec, které se u nás spotřebují, pochází z klecových velkochovů. Zbytek připadá na drobnochovy. Jen tři procenta slepic žijí ve snesitelnějších podmínkách velkochovů na podestýlce. Spokojené bio slepice na biofarmách jsou v celkovém počtu nosnic prakticky neznatelné.

Řekněte klecím ne!

I když vám libovolný ekologický aktivista bude popisovat nevýhody klecového chovu velmi drasticky, má pravdu. Chov slepic v extrémně stísněných a opravdu hrozných podmínkách je trvale neudržitelný, i když tak žije většina českých těchto jinak velmi inteligentních a společenských zvířat. Evropská unie se to rozhodla změnit a chce od roku 2012 klecový chov slepic zcela zakázat. Nahradit by je měla prostornější a komfortnější varianta s hnízdem, bidýlkem a materiálem k popelení.

V klecích, ve kterých stráví slepice celý svůj život, tedy asi 13 až 14 měsíců, připadá na jedno zvíře prostor o velikosti papíru A4. V kleci si slepice nemohou vyhrabávat potravu, hřadovat, popelit se, ani snášet vejce do hnízda, i když je k tomu instinkt silně vybízí. Rozměry klece slepici ani neumožní protáhnout si křídla, drátěná kovová podlaha má na svědomí bolestivé otlaky a přerostlé pařáty. Z nedostatku pohybu trpí ptáci osteoporózou, jejich kosti jsou velmi křehké a často se lámou. Z prašného tmavého prostředí se nikdy nedostanou ven na přirozené světlo.

Otřesné podmínky, za kterých žijí slepice, se rozhodlo změnit několik organizací. Česká Společnost pro zvířata se zapojila do kampaně Mezinárodní organizace na ochranu hospodářských zvířat CIWF a její Evropské koalice pro hospodářská zvířata (ECFA) s názvem „Chickens Out“. Cílem této následné kampaně „Chickens Out“ a v ČR s názvem „Slepice ven“, je udržet zákaz chovu slepic v neobohacených klecích, rozšířit zákaz i na klece tzv. obohacené, přispět k rychlému rozvoji neklecových chovů a prodeji vajec z těchto chovů.

Součástí kampaně byl také happening Zkuste si klec, který pořádala Společnost pro zvířata, na pražském Václavském náměstí ve čtvrtek 26. března. Sama jsem se rozhodla, že si klec zkusím, a tak jsem se na pár momentů nechala zavřít spolu se dvěma lidskými „opeřenci“. I když celý můj zážitek nerval déle než několik málo vteřin, okamžitě na mě padla úzkost. Tedy rozhodně nic příjemného.

Kampaň podpořily i slavné osobnosti, kterým není osud slepic lhostejný, mezi nimi je zpěvačka Anna K., herci Josef Dvořák a Václav Vydra nebo herečky Květa Fialová a Jana Boušková. Chtělo by se vám žít se čtyřmi dalšími lidmi v pokoji velkém pět metrů čtverečních? Mně ne. Pokud vám také ne, nekupujte klecová vajíčka, zabezpečíte slepicím alespoň trochu slušné životní podmínky, vysvětluje důvody své podpory herec a moderátor Marek Eben.

Rozhoduje zákazník

Podle Společnosti pro zvířata mohou životní podmínky slepic ovlivnit sami spotřebitelé. Změna k lepšímu je možná a v rukou ji má každý jednotlivý zákazník, který nakupuje vejce v obchodě. Tím, jaká vejce při nákupu zvolí, vytváří poptávku a určuje tak, jaká vejce budou „produkována“ a za jakých podmínek, vysvětluje Dita Michaličková, organizátorka slepičího happeningu. Je přesvědčená o tom, že pokud zákazníci začnou dávat přednost vajíčkům z volného výběhu nebo z ekologických farem, změní svůj přístup producenti slepičích vajec.

Český spotřebitel si může v současnosti vybrat mezi vajíčky z klecového chovu, chovu na podestýlce, domácími a bio vajíčky. Rozdíly mezi nimi jsou výrazné. „Klecová“ vajíčka jsou cenově nejdostupnější, avšak jejich produkce znamená největší stres pro samotné slepice. Ty musí přežívat v miniaturních klecích namačkány na sobě. Mají dokonce tak málo místa, že nemohou ani roztáhnout křídla. Chov na podestýlce umožňuje slepicím volnější pohyb v halách, v některých chovech je možný i venkovní výběh. 

Záhadné značení?

Nejlépe se slepice mají na bio farmách, kde mají k dispozici nejen venkovní výběh na zatravněnou plochu, kde mohou přirozeně hrabat a popelit se. Pokud máte k dispozici vajíčka od babičky, která se o své opeřence láskyplně stará, pravděpodobně mají její slepice srovnatelné podmínky k životu jako na eko farmě.

Při nákupu vajíček si dobře zkontrolujete datum jejich spotřeby a snažte se kupovat co možná nejčerstvější. Pokud už vajíčka máte doma a nejste si jistí jejich čerstvostí, udělejte jednoduchý test. Čerstvá vajíčka se po ponoření do vody ani nehnou, starší naopak kvůli vzduchové bublině vyplavou na povrch. Odradit by vás také měl už jen náznak zápachu nebo prasklá skořápka.

Domácí vajíčka bohužel nejsou pod žádnou veterinární kontrolou, a tak mohou být potenciálně nebezpečná. Navíc nemáte jistotu v tom, jak byly slepice krmeny, nemluvě o znečištění skořápek. Bio vajíčka pochází ze šetrného a veterinárně hlídaného chovu. Navíc nosnice jsou krmeny bio krmivy. V obchodě je najdete označená zelenobílou biozebrou, která znamená, že výrobek pochází z certifikované bio produkce a je přísně kontrolován od svého vzniku až po cestu na váš stůl. 

Samotná vajíčka mají na sobě vyražená čísla a písmena, která označují, z jakého chovu pochází. Písmeny S až XL se označuje hmotností třída vajíček, tedy jak jsou velká. Následuje číslo 0 až 3 vysvětlující způsob chovu. Při nákupu vajec se nenechte zmást zavádějícím a klamavým obrázkem idylického chovu na obale, ale zaměřte se na číselný kód přímo na vejci. 0 – ekologický chov zcela respektující přirozené potřeby nosnic, 1 – výběhový chov – v hale s podestýlkou a možností výběhu, 2 – podestýlkový chov – v hale s podestýlkou bez přístupu ven, 3 – klecový chov s otřesnými a nepřirozenými podmínkami.

Foto: Ivana Dvorská 3×, Společnost pro zvířata 1×