Velikonoce jako svátky tvořivosti

Velikonoční svátky jsou spolu s dobou předvelikonoční skvělou příležitostí k tvořivému zabavení ratolestí. Výroba kraslic, barvení vajíček, vystřihování zajíčků a další výroba podobných věcí navíc dokáže sblížit vaše vztahy.

Pravděpodobně první věcí, která se nám vybaví s pojmem „Velikonoce“, jsou malované kraslice a barvená vajíčka. Jejich historie sahá do doby před pěti tisíci lety, kdy se vejci obdarovávali Peršané a později také Galové, Keltové a Římané. Byla jim přisuzována nadpřirozená moc, jež se zvyšovala jejich obarvením nebo připojením kresby a měla zprostředkovat styk s předky a tajemnými přírodními silami. Vejce pro ně bylo znakem života, plodnosti a zrození, především pak na červeno obarvené.

Později tuto tradici převzalo křesťanství, pro které se vajíčko stalo symbolem vzkříšení. Červené pak symbolizuje Kristovu prolitou krev. V období renesance byla na královských dvorech vejce slepičí nahrazena vejci zlatými. Vejce se zdobila drahými kameny, ornamenty nebo malbami slavných umělců. Že by počátek malování kraslic?

Barvení a malování

velikonoce-kraslice2

Stejně jako před mnoha staletími, kdy lidé k barvení používali nejrůznějších odvarů z květů nebo kořenů, ani my nemusíme být odkázáni na barvivo OVO, ale můžeme si obarvit vajíčka pěkně přírodně. K tomu nám poslouží pár provázků, hadřík a matka příroda.

Snad nejznámějším druhem barvení vajec je cibulový odvar. K tomu budete potřebovat několik menších lístků z různých rostlin, několik slupek z cibule, hadřík – ideální je kus silonky, a provázek na ovázání. Na vajíčko se podle vaší fantazie přiloží listy a následně se zabalí do hadříku. Vajíčko vaříme spolu se slupkami tak dlouho, dokud nechytne požadovaný odstín. Poté látku i listy z vajíčka sejmeme. Výsledkem jsou obtisknuté tvary listů na vajíčku. Příroda je zkrátka skvělou malířkou.

Další přírodní alternativou k barvení jsou slupky z červené cibule, které barví do červena. Stejně tak i červené zelí nebo šťávy z červené řepy barví vejce na červeno a šťáva z borůvek na fialovo. Odvarem z dubové kůry docílíme obarvení do hněda a šťávou ze špenátu získáme vejce tmavě zelené.

Malé děti v sobě mohou nalézt budoucího malíře u jiné techniky – u vzorování vajec pomocí octa. K tomu je naopak potřeba vejce již obarvené a suché, špejle a trocha octa. Špejle se namočí do octa a na vajíčku si s ní hrajete tak dlouho, až se z něj setře barva. Vzniknout tak mohou nejen vajíčka různě kropenatá, ale také vajíčka s nejrůznějšími ornamenty.

A opomenout nesmím ani zvyk ze druhé poloviny 19. století – malování kraslic. Použít k tomu můžeme jak vejce vařená, tak vejce vyfouknutá, neboli výdumek. Dalšími potřebnými věcmi jsou bezesporu voskové pastelky nebo zbytky svíček, lžíce nebo malá nádobka, svíčka,tužka a špendlík. Na lžíci nebo v malé nádobce si nad svíčkou necháme rozehřát vosk. Ideální je použít pro to zavařovací láhev s víčkem. Do víčka si vyřízneme otvor, ve kterém bude lžíce pevně držet. Do tužky upevníme špendlík a zdobení může začít. Inspiraci se meze nekladou.

A čistě pro zajímavost, v roce 1959 se v Praze uskutečnila celostátní soutěž „O nejkrásnější kraslici“.

Pokud se vám letos vajíčka barvit nechtějí, vyzkoušejte metodu koláže, ke které postačí pár výstřižků z časopisů nebo barevného papíru. Techniku si pro její snadnost jistě oblíbí i ti nejmenší. Papír se buď nastříhá nebo natrhá na menší kousky, které se následně lepí na vajíčko. Vzorcům ani barvám se meze nekladou a kdo ví, třeba právě vy doma objevíte budoucího umělce.

Velikonoční dekorace

Pokud zdobení vajec vašim ratolestem zdaleka nestačilo a ještě by rádo naplňovalo své umělecké vlohy, sáhněte po papíru, nůžkách, lepidlu a špejli. Ano, dekorace do květináčů je opět aktuální. Tvar zajíčka, kuřete nebo slepičky nikdy nezklamou. Vystřihnou se ve dvou kusech, které se k sobě přilepí. A nezapomeňte na špejli, která se mezi papíry přilepí. Podobný je také postup s vyfoukanými kraslicemi a stužkou. Vajíčkem se protáhne stuha a dá se na špejli. Báječně se bude vyjímat například v květináči s pažitkou.

velikonoce-dekorace

Oblíbená je také výroba pohárků na vajíčko. Jistě znáte jeho papírovou variantu, ke které stačí barevné papíry, vyfouknuté vajíčko, fix a lepidlo. Z papírů si vystřihneme zobáček oči a hřebínek pro slepičku nebo kuřátko. To nalepíme na připravené vajíčko. Z pruhu papíru vyrobíme stojánek, do kterého vajíčko přilepíme. Přidat můžeme i různé kytičky z papíru a podobné věci. Vaše děti jistě přijdou na spoustu zajímavých obměn.

A u květin zůstaneme. Vždyť ty k velikonočnímu období také patří. My si můžeme vyrobit květiny z látky, špejle a tvrdého papíru. Na tvrdý papír, nejlépe na kartonový, si nakreslíme květy a listy. Ty následně vystřihneme. Stejné tvary vystřihneme i z barevných látek, kterou poté na papír nalepíme. Špejli olepíme zelenou látkou, aby nám vytvořila stonek. Na jeden konec špejle nalepíme květ a na druhý lístky. Jak vidíte, dekorativní květina je snadná a rychlá. Hravě ji zvládnou i děti, které jistě inspirují nejrůznější ilustrované knihy. Možná vám budou chtít vyrobit plný truhlík látkových květin.

Velikonoční veselí

Protože jsou velikonoce svátky pohyblivými a připadají na neděli po prvním jarním úplňku, tedy období v březnu či dubnu, oslavuje se při nich i příchod jara. Ostatně tak to bylo i u pohanů, kteří jaro slavili po jarní rovnodennosti. Pro křesťany jsou velikonoce svátky oslavou smrti a vzkříšení Krista. Židé, jejichž svátek Pesach je také pohyblivý, si tímto svátkem připomínají odchod Izraelců z egyptského otroctví. Během něj mají zvláštní předpisy a zvyky, jako například zákaz konzumace kvašených potravin, jako je chleba.

serial_prilohy

Velikonoční zvyky se mohou na různých místech měnit. Zkrátka co kraj, to jiný zvyk. Pár věcí je ale stejných. Mazance, velikonoční nádivky a, to nejdůležitější z celých svátků, pomlázka. A samozřejmě se zdobí vajíčka a vyrábí dekorace. Svátky jara a živých barev mohou začít. Doufám, že si je vy i vaše děti příjemně vychutnáte.

Anketa

Na Velikonce pečeme jedině...

Foto: Agentura SXC