Hlavní navigace

Věk pro umělé oplodnění se má prodloužit. A zmrazení vajíček budou mít některé ženy zdarma

23. 9. 2021

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Sněmovna schválila prodloužení úhrady umělého oplodnění o rok, tedy až do 40. narozenin ženy. Nově také zdravotní pojišťovny začnou platit zmrazení vajíček (oocytů) onkologickým pacientkám, aby mohly mít po ukončení léčby vlastní děti.

V oblasti umělého oplodnění dojde ke dvěma změnám; úhrada zmrazení vajíček se týká výhradně onkologických pacientek, prodloužení limitu pro placené pokusy o IVF pak žen do čtyřiceti let.

Problémů s početím přibývá

Potíže s početím má v tuzemsku přibližně čtvrtina párů. Zhruba ve 40 % případů je problém na straně ženy, ve 40 % muže, z 20 % mají potíže oba partneři.

Jedna z příčin bývá ve vyšším věku, matky v ČR včetně prvorodiček stárnou, jak ukazují statistiky. Přitom přes veškeré pokroky reprodukční medicíny se nic nemění na tom, že z biologického hlediska i rizika vývojových vad je ideální věk pro první těhotenství již kolem dvaceti let. Tomu ale příliš neodpovídá současný životní styl ani představy budoucích rodičů.

V České republice přijde ročně na svět „ze zkumavky“ přibližně 5 % dětí. Pojišťovny hradí čtyři pokusy o umělé oplodnění.

Někdy mají ženy potíže s otěhotněním z důvodu jiné léčby, například onkologické. Tuto situaci nyní řeší nová úprava podmínek.

Pojišťovny zaplatí zmrazení vajíček onkologickým pacientkám

Doposud si pacientky musely úkon platit ze svého nebo vydávat mrazení vajíček za léčbu IVF, což byla jediná možnost, jak získat příspěvek od zdravotní pojišťovny. K tomu byl nutný souhlas partnera. Pokud partnera nesehnaly, musely si na mrazení svých oocytů připravit až 60 000 korun. Pro srovnání – cena za mrazení spermií mužů, které čeká onkologická léčba, se pohybuje kolem 2000 korun.

„Tato změna se dotkne mladých pacientek se solidními nádory a dobrou prognózou, které ještě nemají děti. Největší část z nich jsou ženy s nádory prsu, ale týkat se to může i žen s melanomy, kolorektálním karcinomem, nádory zažívacího traktu, nádory vaječníků a řadou dalších onemocnění, u nichž pacientky prochází zajišťovací léčbou. Chemoterapie, ale i další druhy léčby, například imunoterapeutická, mohou ovlivnit kvalitu oocytů a plodnost ženy. Proto je třeba, abychom na to pamatovali a své pacientky, kterých by se toto mohlo týkat, o možnostech uchovat si vlastní vajíčka do budoucna, informovali,“ říká Katarína Petráková, zástupce přednosty pro Léčebně preventivní péči Kliniky komplexní onkologické péče Masarykova onkologického ústavu.

Změny jsou zásadní také pro obor asistované reprodukce. „V prvé řadě mizí mnohdy nedůstojný stav, kdy si mladá žena poté, co si vyslechla onkologickou diagnózu, musela shánět partnera, aby si před nástupem na léčbu mohla nechat odebrat vajíčka a nestálo jí to desítky tisíc korun,“ vysvětluje Pavel Otevřel, vědecký sekretář výboru Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP. Podle něj si na kliniku přicházejí nechat zmrazit vajíčka i pacientky s leukémií.

„Z procedury se tak nyní stává standardní lékařský výkon a ženám, jichž se to týká, se obrovsky uleví. Bohužel se totiž setkáváme i s tím, že partner nezvládne těžké období a diagnózu partnerky a opustí ji,“ doplňuje lékař. Podle odhadu specialistů přichází na reprodukční kliniky a specializovaná oddělení přibližně 150–200 onkologických pacientek ročně, změna a osvěta s ní související by však mohly k podobnému výkonu přimět až 500 žen v plodném věku, které si chtějí uchránit svá vajíčka před tím, než nastoupí na léčbu. „Počet cyklů, při nichž je možné oocyty odebrat, není omezený, pojišťovny hradí také uchování po dobu deseti let,“ doplňuje Jonáš Vokřál, ředitel největší kliniky umělého oplodnění v ČR – Reprofit.

Po dokončení onkologické léčby pak může žena využít svých zmrazených vajíček a podstoupit umělé oplodnění. Zde je v současné době věkový limit 39 let pro úhradu zdravotní pojišťovnou. I to se pravděpodobně změní.

Umělé oplodnění na pojišťovnu až do 40. narozenin

Poslaneckou sněmovnou prošla úprava, která dává všem ženám, jež se pokoušejí počít dítě a nedaří se jim to přirozeně, rok navíc. Návrh nyní čeká na podpis prezidenta. Posun úhrady umělého oplodnění zdravotními pojišťovnami až do 40. narozenin ženy má začít platit od 1. 1. 2022.

Průměrný věk žen, které si přijdou pro pomoc na některou z klinik umělého oplodnění, se neustále zvyšuje. „U nás v současné době činí 37 let. S pokrokem medicíny jsme schopni pomoci více ženám i v pozdějším věku, ale platí, že největší úspěchy slavíme u těch, jejichž věk nepřesahuje 37 let. Později se úspěšnost oplodnění už nijak nezvyšuje,“ říká Jonáš Vokřál z kliniky Reprofit.

Podle Štěpána Machače z IVF Clinic Olomouc je žena kolem čtyřicátého roku na vrcholu života. Zpravidla ví, co chce, a je na dítě připravená jak emočně, tak materiálně. Nicméně z biologického pohledu je již poněkud pozdě, připomínají mnozí odborníci. „Navštěvují nás ženy, kterým je mezi 39 a 40 lety a pokoušejí se otěhotnět. U žen starších 40 let ale vidíme znatelný pokles úspěšnosti, i když biologické stáří bývá u žen různé. Hranici bych proto dále neposouval. Jeden rok navíc ale řadě žen bezpochyby pomůže,“ říká lékař. Biologický limit mateřství je podle něj mezi 45. a 46. rokem.

V Česku může žena podstoupit IVF nejpozději ve 49 letech.

Autor článku

Šéfredaktorka serveru Vitalia.cz

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).