V době koronaviru: Jak pracovat z domova a nezbláznit se z toho?

Práce z domova teď není benefit

Pokud zaměstnavatel povoluje zaměstnancům home office jako benefit, obvykle je to spojené s velkou důvěrou v jejich kompetence. Nynější zadávání práce z domova je spíš bezpečnostní opatření, snižování rizika v době strachu z koronaviru. Práci z domova tak leckdo zažije třeba poprvé. To, co někomu mohl závidět, ho může i nemile překvapit a zaskočit.

„Výchozím předpokladem pro zvládání práce z domova je několik věcí, třeba naše vlastní širší souvislosti. Jinak ji bude zvládat někdo, kdo žije sám a je mu třeba dvacet, a jinak ten, kdo je doma běžně obklopený širokou rodinu,“ říká Vilém Urban. 

Plnit úkoly, nebo tvořit?

Jak mi práce z domova půjde, je z velké míry závislé i na motivaci. 

„Lépe jsou na tom ti, kdo mají přesně zadaný úkol – třeba připravit padesát faktur denně,“ udává konkrétní příklad psycholog. „Jestliže pracuji tak, že jsem součástí nějakého na sebe navazujícího řetězce úkolů, je to určitě jednodušší. Ti, kdo pracují tvůrčím způsobem, něco vymýšlejí nebo třeba oslovují potenciální zákazníky, to teď mají v mnohém o dost obtížnější.“

Nepracuje se nám lehce

Vnitřní motivaci má většina z nás jednu společnou: pracujeme především kvůli výplatám. To ale k plnohodnotnému výkonu vždycky nestačí. Navíc spousta druhů práce teď naráží na odpor nebo nezájem: koronavirus se promítá do mnoha našich úvah, nemáme jednoduše ani chuť se třeba bavit s pojišťovacím agentem o změně pojistky. A spoustě lidí právě tohle velmi komplikuje práci, z domova pak o to více. Motivace může mizet. A jsme na ni v obýváku sami, bez kolegů, bez sdílení, bez rady.

„Současná situace je také o jakémsi pomyslném lámání chleba ve smyslu – jak dlouho si kdo udržíme pozitivní myšlení,“ shrnuje Vilém Urban. „Když se během práce začtu do dalších informací o počtu nakažených koronavirem a jiných špatných zpráv, rozptyluji často pozornost a udržet pozitivní myšlení je velmi těžké.“

Držet se zaběhnutého režimu

Jak si udržet chladnou hlavu a zvládat své úkoly z domova? Vilém Urban považuje za základ jednu věc: ponechat si návyky a režim, na který jsme zvyklí. Může být těžké přinutit se vstát, když zvoní budík a vy víte, že nemusíte stihnout autobus a být někde v osm hodin. Především pro ty, kdo v systému home office nikdy nepracovali.

„Je samozřejmě velké pokušení vyspat se déle a pracovat v županu,“ dodává psycholog. Ale zároveň poukazuje na to, že ideální pro úspěšnou práci z domova je co nejvíce se chovat tak, jako bychom byli v kanceláři. 

Rituály si ponechte

„V jakékoliv neobvyklé situaci – a ta, která všeobecně nastala, se k nim určitě řadí – nás drží v pohodě také rituály,“ říká dále Vilém Urban. Zkuste si tak uvědomit, co je váš pracovní rituál během běžných dní. Nikdo z nás nevydrží pracovat v kuse bez přestávky. Jak ji trávíte, když překonáváte momentální únavu? Jdete na chvíli za kolegou vedle do kanceláře? Nebo si odskočíte pro něco dobrého do blízkého obchodu? 

„Naštěstí se i sociální kontakt, na který jsme zvyklí a teď chybí, dá v dnešní době kompenzovat,“ podotýká Vilém Urban. „Můžeme se tak s kolegou domluvit třeba na videohovory, můžeme uspořádat i porady díky telekonferencím.“

Rituály se vyplatí dodržovat ve všem – když jsme zvyklí si po obědě uvařit v práci kávu, mělo by to platit i doma. Mít nachystaný oběd nebo si ho nechat dovézt. A dát si pak i tu kávu.

Jak využít pauzu

Přestávky v celém dni se nevyužívají jen pro hovory s kolegy. Sledování zpráv na internetu je klasikou, která ale v právě probíhajícím strachu z epidemie koronaviru není právě oddychovým časem. Vyplatí se být na sebe „přísný“ a neutíkat k internetu každou chvíli. A najít si doma činnosti, které trvají chvíli, než si mozek odpočine, a pak pracujeme dál. Především ženy mají tendenci narychlo stíhat i provozní domácí práce.

„Pro někoho to může být dobře využitá pauza, když jde naplnit a zapnout pračku. Někdo pak ale cestou ještě uklidí hračky, utře prach z poličky a uklidí špinavé nádobí od snídaně. Uběhne půl hodiny, a navíc se spíš unaví, než by si odpočinul,“ konstatuje Vilém Urban, jaká jsou úskalí takových „chvilek“.  „Důležité je osahat si, co a jak funguje každému z nás. A určovat si časové limity, kdy se čemu věnuji.“

Děti doma. Jak si to všichni nastavíme?

Velkým tématem, které je nutné zohlednit v naší domácí práci, jsou také děti, které mají neplánované volno ze školy. Ošemetné je už to, že ho většina těch malých považuje za prázdniny, ale na rodiče teď připadá navíc zařídit domácí výuku a jsou zavaleni školními pokyny, co děti doučit.

„I dětem je třeba nastavit režim, mají úkoly a nemají jich málo. I ony by měly udržet své návyky a režim klasických všedních dní,“ radí Vilém Urban a připouští, že rodiče nemají lehkou situaci. Malé děti totiž obvykle motivaci k učení příliš nemají. A zodpovědnost za to, co všechno se budou muset stejně doučit později, zvládnou promyslet až ty na druhém stupni a starší. 

„Co a jak doma nastavíme, se různě osvědčí – a nebo také ne,“ dodává Vilém Urban. „Nebude samozřejmostí, že to zvládneme za pár dní, důležité je hledat a vyvažovat, co se jak povede do chodu nově fungující domácnosti zavést. Hlavním dílem by ale mělo být co nejméně odbočit od věcí, na které jsme byli zvyklí. Jen je přizpůsobovat danému místu a podmínkám.“

Využijte čas navíc

Cestou do práce a domů stráví spousta z nás běžně třeba dvě hodiny. To je bezesporu velká výhoda ve všech opatřeních, která nám teď na nějakou dobu zasahují do života. 

„Čas, který máme navíc, doporučuji využít co nejefektivněji,“ radí závěrem Vilém Urban. Třeba právě s dětmi, na které zaměstnaní rodiče nemívají tolik času, kolik by chtěli. Do přírody s rodinou jít můžeme, pobyt na vzduchu a pohyb zvyšuje imunitu. Posílení vztahů s blízkými pak může dodat energii i pro práci z domova.

Odborná spolupráce:

Vilém Urban

Věnuje se koučování, psychoterapii, založil společnost v oblasti vzdělávání osobního rozvoje a změn, vilemurban.com.