Hlavní navigace

Tuzemskou produkci vína ničí levné dovozy i zbytečná byrokracie

17. 8. 2022

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Přestože dosavadní letošní vývoj počasí vytváří předpoklady k dobré a kvalitní úrodě vinné révy v ČR, mají tuzemští vinaři problémy s odbytem své produkce. Tyto problémy se pravděpodobně po letošní sklizni vinné révy ještě zvýší.

Poukazuje na to místopředseda Vinařské asociace ČR Jiří Maděřič. „Vysoké dotace na podporu vinařství na jihu Evropy, především v Itálii a ve Španělsku, našim producentům nejvíce ubližují. Výsledkem jsou pak dovozy velmi levného vína za ceny, kterým naši pěstitelé nejsou schopni konkurovat,“ konstatuje Maděřič.

I vinaři se přitom museli v průběhu letošní sezóny potýkat se zvýšenými náklady. Vína z Moravy tak podražila a ceny po letošní sklizni ještě porostou. Spotřebitelské ceny lahvového vína ale naproti tomu o jednotky procent klesají, což jsou ale produkty ještě z loňské sklizně. Právě kvůli nižší ceně vín ze zahraničí se v současné době v České republice mnohem více lahvují dovozová vína, to však řada spotřebitelů ani nezaregistruje.

Evropská i tuzemská legislativa sice stanovuje povinnost označovat surovinu k výrobě vína zemí původu, tento původ ale podle Maděřiče není na regálech maloobchodů dostatečně odlišen. Původ suroviny totiž bývá označen na zadní straně etikety a obvykle velmi malými písmeny, zatímco přední strana etikety a celková vizualizace prodávaných lahví navozuje ve spotřebiteli dojem, že jde o moravské nebo české víno.

Nemůžete pít a máte chuť na víno? Přečtěte si také:

Nemůžete pít a máte chuť na víno?

Komplikace pro tuzemské vinaře představuje podle Maděřiče i velká tuzemská byrokracie, například v podobě duplicitních formulářů, které musí pěstitelé opakovaně vyplňovat. Rozvoji vinařství pak také brání nedostatek vhodných ploch pro výsadbu nových vinic.

I proto nevyužili vinaři v ČR povolenou plochu k výsadbě nových vinohradů, která činila pro rok 2022 celkem 178,4 hektaru, a nové vinice vysázeli pouze na ploše 81,2 hektaru. Celková výměra vinic se tak v ČR stále pohybuje kolem 18 000 hektarů, což pro potřebu ČR zdaleka nestačí.

Kontrolujete na etiketě, zda víno pochází z České republiky?

Podle statistik jsou více než dvě třetiny ploch vinic v ČR osázeny moštovými bílými odrůdami, necelá jedna třetina pak odrůdami modrými. Z hroznů lze navíc podle Maděřiče vyrábět nejen víno jako takové, ale i celou řadu dalších produktů, jako jsou vinné koktejly, mošty nebo třeba vinné pyré. Na specifický vinný produkt lze dokonce zpracovat i pecičky, což je sice velmi zdravý, ale finančně hodně nákladný výrobek.

Pár dobrých zpráv

Podle Maděřiče lze přitom předpokládat, že sortiment výrobků z vinných hroznů se bude i na tuzemském trhu rozšiřovat. Letošní rok nicméně přinesl pro vinaře i několik dobrých zpráv. První z nich představuje závěr letošního květnového jednání Evropského sdružení Nezávislých vinařů (CEVI), jehož členem je i Vinařská asociace, na kterém se podařilo zachovat specifické postavení vína v evropské legislativě z hlediska potenciálních zdravotních rizik. 

Konzumace vína tak podle tohoto závěru nebude i nadále zařazena mezi rizika typu cigaret, což v praxi znamená, že na lahvích vína nebudou povinné varovné nápisy a nebude vyžadováno omezení spotřeby vína. To zároveň znamená, že víno bude možné i nadále reklamně podporovat, což je podle Maděřiče velmi důležité, protože na reklamy na víno je navázána řada sponzorských aktivit.

Vyrábí slámové víno a z něj unikátní delikatesu: rosol Slamáček Přečtěte si také:

Vyrábí slámové víno a z něj unikátní delikatesu: rosol Slamáček

Ještě větším přínosem pro všechny tuzemské pěstitele rostlinných komodit, a tedy i vinné révy, je pak již přijatá novela rostlinolékařského zákona, která umožňuje na území ČR využít i přípravky k ošetřování rostlin, které nejsou registrované na území ČR, ale jsou registrované v některé ze sousedních zemí Středoevropského regionu, a to pro vlastní potřebu pěstitele. To bylo dosud zakázáno.

Přijetí novely je podle Maděřiče „nesmírně důležité“, neboť ceny těchto přípravků jsou v zahraničí často nižší než v ČR, a kromě toho se tím rozšíří spektrum možností, jak vinnou révu po celou dobu jejího produkčního cyklu uchovat v co nejlepší kondici.

Autor článku

Agrární analytik, novinář na volné noze se zaměřením na zemědělství, potravinářství a životní prostředí.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).