Hlavní navigace

Tlak komerce je obrovský. Stačí nám vyvážené jídlo, doplňky stravy nepotřebujeme, říká předseda odborné společnosti

25. 8. 2021

Sdílet

 Autor: Vitalia.cz / Karel Choc
ROZHOVOR – Pro naše zdraví je nezbytný optimální příjem vitamínů, stopových prvků a minerálů. Stačí nám v malém množství, které můžeme získat z vhodných, přirozených zdrojů, a naše tělo už si s nimi poradí. Jde o komplexní a řízený systém, v němž však výpadek či nadbytek jedné složky způsobí potíže. „Náš problém není nedostatek živin, spíše příliš nevhodného jídla a také alkoholu,“ komentuje lékař a specialista na výživu a metabolismus doc. MUDr. Pavel Těšínský.

Jen díky vitamínům, stopovým prvkům a minerálním látkám může náš organismus správně zpracovávat bílkoviny, tuky a cukry, reagovat na zátěž, regulovat tělesnou teplotu, zprostředkovávat nervové vedení, umožňovat svalovou činnost a řadu dalších životních nezbytností. Naopak bez nich by nebylo možné využít energii ze stravy a narušily by se metabolické pochody. Až na výjimky si tyto tzv. mikronutrienty naše tělo neumí samo vyrobit, mají své více či méně výhodné zdroje.

„Na maličkostech záleží,“ říká k funkci mikronutrientů doc. MUDr. Pavel Těšínský, předseda odborné lékařské společnosti a vedoucí Divize intenzivní péče, klinické výživy a metabolismu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Současně podle něj není třeba příjem těchto látek nějak složitě „řešit“, vše je totiž jednodušší, než se může zdát. Většině z nás stačí jíst vyváženě, pestře, a to hlavně čerstvé a průmyslově neupravené potraviny. A když si občas „zahřešíme“, taky se svět nezboří.

Proč je tak důležité, abychom měli všechny mikronutrienty a ve vhodném množství?

Je fascinující, jak dokonale je naše tělo organizováno. Mikronutrienty působí jako komplexní a provázaná síť, a jakmile se jeden článek naruší nebo je naopak dominantní, může dojít k nerovnováze v celém systému. Potřeba vitamínů či minerálů je velmi malá, ale nesmí dojít k jejich výpadku. Nedostatek jedné složky může negativně ovlivnit i vstřebávání a metabolismus ostatních. To však platí i pro nadbytek. Proto pozor, když slyšíte nebo čtete o nutnosti pro své zdraví tyto látky doplňovat formou tzv. doplňků stravy, efekt může být přesně opačný.

Dnešní doba mi přijde až posedlá zdravým životním stylem, projevuje se tu velký komerční tlak, a přestože je pravda, že v některých případech, například u jistých onemocnění, je vhodné či nutné určité složky podpořit nějakou substitucí, u zdravého člověka to tak v naprosté většině případů není.

Dá se tedy říci, že ve většině případů nám stačí vyvážená strava a nemusíme nic doplňovat?

Absolutně. Zásadní jsou čerstvé, průmyslově neupravené potraviny, důležitou úlohu přitom hraje i pitný režim. Máme to štěstí, že patříme mezi deset procent bohatých zemí. Naše země je skutečně bohatá a životní úroveň je u nás vysoká. S jistou nelibostí pozoruji nářky o tom, jak je to tu špatné… Žijeme nejenom v blahobytu, ale přímo v nadbytku. A spíše toto vede k mým obavám.

Z čeho?

Starost mi dělají relativně zdraví lidé, u kterých se začnou projevovat nějaké potíže. Jsou to dvě skupiny. U obou to vyplývá z vysokého stupně civilizovanosti, a řekl bych až rozmazlenosti lidstva v posledních letech. Například – pijeme hodně alkoholu. Já si také rád dám pivo, chutná mi víno, někdy i sklenička tvrdého… Ale vidím pacienty, kteří mají alkoholu velkou spotřebu, a z ní plynou i zdravotní problémy. Nemusí to být rovnou cirhóza. K té vedou předstupně, je to napřed ztukovatění a posléze zvazivovatění jater. Pokud člověk přestane pít alkohol, z těchto stadií se dá zregenerovat, játra jsou v tomto fantastická. Ale jakmile přejdou do stadia cirhózy, už není cesty zpět a funkce jater selhává. Dlouhodobé pití alkoholu vede i k nedostatku důležitých vitamínů skupiny B. A těchto pacientů je hodně.

Druhou skupinou jsou lidé, kde je problém způsoben nadbytečným příjmem tuků a jednoduchých sacharidů ve stravě v prefabrikovaných jídlech a fast foodech. Dlouhodobá konzumace podobných pokrmů přispívá k mnoha negativním jevům, vyšší hladině homocysteinu, cholesterolu, obezitě, tím pádem diabetu, hypertenzi, zvýšené koncentraci kyseliny močové a dalším civilizačním chorobám.

Makronutrienty – bílkoviny (proteiny), cukry (sacharidy) a tuky. Jsou zdrojem energie.

Mikronutrienty – minerální látky, stopové prvky a vitamíny. Nemají energetickou hodnotu, ale jsou nezbytné pro veškeré metabolické procesy, bez jejich přítomnosti se nedá žít. Jsou obsaženy v každém živém organismu, a to ve velmi malých koncentracích a ve velmi malém množství. Přesto jsou nezbytné pro správnou funkci organismu.

Běžně tedy podle vás zdravý člověk doplňky stravy nepotřebuje, co ale například při sportu? Uběhnu dejme tomu deset kilometrů, vypotím dva litry tekutin. Stačí se pak napít, nebo je vhodné doplnit třeba hořčík v podobě doplňku stravy?

Vypotíte dva litry tekutin – anebo taky mnohem méně, je to velmi individuální, závisí to na kondici, intenzitě výkonu, ale také na teplotě a vlhkosti okolního prostředí. Určitě by se člověk měl po takovém běhu napít, jinak nemusí nic. Napijte se prostě podle žízně, dejte si vodu z kohoutku nebo minerálku, prostě jen doplňte tekutiny. A pokud se vám nebude chtít do hodiny na malou, tak je třeba pít dál.

Bez tekutin není života a ani orgány nedokážou správně fungovat. Na druhou stranu, když někdo s sebou stále nosí velmi trendy láhev s velmi trendy tekutinou a každých deset minut se napije, tak je to něco, co je dáno řekněme módou, ale nemá to racionální podklad.

Pokud jde o minerální vody, můžeme to s nimi přehnat? Jsou v tomto směru nějaká doporučení?

Kromě vod ze silných léčivých pramenů nemůžete udělat chybu, když budete běžně pít běžnou minerálku. Osobně nemám moc rád ochucené minerální vody, protože tam působí chuťové receptory, které mohou mít za následek spuštění reakcí především v trávicím systému, a navíc obsahují jednoduché cukry. Pro doplnění důležitých minerálních látek bych volil neochucené přírodní minerálky.

Má cenu nechat si udělat testy na hodnoty jednotlivých látek v těle? V současné době nabízejí například producenti doplňků stravy, že na základě výsledků testů nastaví suplementaci na míru, nebo výživoví poradci upraví jídelníček. Vidíte v tom smysl?

Mohl bych být stručný – ne. Když to rozvedu – u zdravého člověka to prostě není nutné, u většiny zdravých lidí není důvod předpokládat, že by měli nedostatek například vitamínu C nebo vitamínu E. Pravděpodobně zhruba u poloviny z nás bude mírně snížená hladina vitamínu D, selen bude na hranici, u někoho lehce vyšší, u někoho lehce nižší, ale neznamená to, že by se tyto elementy měly doplňovat ve formě tablet či prášků u každého pravidelně. A všechno ostatní bude v normě… Analýzy některých látek jsou navíc součástí preventivních prohlídek. A pokud má někdo pocit, že něco není v pořádku, měl by se nechat vyšetřit lékařem.

Lze se podle vás stravovat některým z alternativních způsobů, například vegansky, a přitom plnohodnotně?

Je to myslím možné. Znám několik vegetariánů i veganů, kteří jsou dlouhodobě zdraví. Je to spíše otázka životního stylu či filozofie než čehokoliv jiného. Nicméně obecně platí, že člověk jako živočišný druh je všežravec a má schopnost strávit a využít veškeré substráty, které příroda nabízí, a má také schopnost si je uložit do zásoby. Je škoda tyto možnosti nevyužít.

Doc. MUDr. Pavel Těšínský

Vedoucí Divize intenzivní péče, klinické výživy a metabolismu, interní klinika FN Královské Vinohrady Praha a 3. LF UK, předseda České společnosti klinické výživy a intenzivní metabolické péče ČLS JEP, odborný konzultant AquaLife Institutu.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).