Spotřeba sýrů stoupá, lidé častěji kupují kvalitu i zahraniční speciality

13. 3. 2023

Sdílet

Autor: Depositphotos
Plátkový sýr na pečivo, grilovaný hermelín nebo parmazán nastrouhaný na těstovinách. Češi mají sýry čím dál radši a snědí jich víc než v minulosti, za rok přes 14 kilo. A nevadí jim ani připlatit si za kvalitu a vyzkoušet i nové druhy.

Mezi nejpopulárnější sýry na českém trhu patří brie, camembert, eidam, hermelín a niva. V poslední době se také čím dál více rozšiřuje nabídka sýrů z dovozu, jako jsou parmezán, gorgonzola nebo feta. Tyto značky získávají stále větší oblibu u zákazníků, kteří hledají vyšší kvalitu a zdravější produkty.

Trend jednoznačně souvisí s tím, jak se lidé čím dál více zajímají o zdravější životní styl a kvalitu potravin. Jsou také stále více ochotni zaplatit více za kvalitní sýry a experimentovat s novými druhy. Na měnící se poptávku reagují obchodníci neustálým rozšiřováním nabídky.

Češi snědí neobvykle moc taveňáku

„Největší objem sýrů dovážených na český trh tvoří stále eidam a gouda, které sem míří především z Německa. Rok od roku se ale zvyšuje objem tradičních francouzských či balkánských druhů sýra, jako je roquefort, brie nebo feta,“ popisuje Michaela Dražanová z logistické společnosti Raben.

Cesta českých sýrů: kam jsme došli za posledních 20 let? Přečtěte si také:

Cesta českých sýrů: kam jsme došli za posledních 20 let?

V porovnání s dalšími zeměmi jsou Češi stále spíše podprůměrní konzumenti sýrů, přestože za deset let se spotřeba na osobu a rok zvýšila asi o kilo a půl. „Mezi nejvýznamnější konzumenty sýra patří Řekové (28 kg sýra na osobu a rok), Francouzi a další západoevropské národy. Průměr v EU je asi 19 kg,“ uvádí web Informačního centra bezpečnosti potravin (ICBP).

V Česku je však neobvykle vysoká konzumace tavených sýrů, sníme jich každý 2,7 kg ročně.

Zdroj: Youtube.com

Jak sýry prospívají zdraví

Sýry jsou významným zdrojem vápníku. Podle ICBP obsahuje kousek tvrdého sýra vážící 30 gramů polovinu doporučené denní dávky vápníku u dospělého. V případě sýru s modrou plísní je to pak kousek o hmotnosti 40 gramů. Stejné množství vápníku obsahuje 300 gramů tvarohu nebo 2 jogurty.

Nezanedbatelný je ale také obsah fosforu, hořčíku, sodíku, draslíku, vitamínů A, D a E a dalších prvků.

Jaké sýry máte nejraději?

Stejně tak jsou sýry významným zdrojem dobře stravitelných kvalitních bílkovin a peptidů. Mléčné bílkoviny také působí proti vysokému krevnímu tlaků, mají antistresové účinky, posilují obranyschopnost, prospívají i trávicímu systému a podílí se na přenosu minerálů.

V porovnání s masem mají mléčné bílkoviny výhodu v tom, že neobsahují purinové báze, což má význam pro prevenci onemocnění dnou. Některé bílkoviny obsažené v sýrech, především kasein, navíc chrání před zubním kazem.

Co je to sýr a jaké existují druhy?

Sýr je definován jako mléčný výrobek vyrobený vysrážením mléčné bílkoviny z mléka nebo syrovátky. Vyrábí se většinou z pasterovaného mléka, jen výjimečně, při splnění přesně daných podmínek, ho lze vyrábět i z nepasterovaného mléka.

Podle technologického postupu se rozlišují sýry přírodní a tavené (vyráběné z přírodních) a podle použité suroviny existují i sýry syrovátkové.

Nejjednodušeji můžeme přírodní sýry třídit na:

  • čerstvé a termizované sýry (nezrající; např. mozzarella, cottage, mascarpone, ricotta, tvarohy, termizovaný smetanový sýr Lučina)
  • měkké sýry (zrající; např. camembert, brie, Romadur, Blaťácké zlato, Baladur)
  • polotvrdé sýry (zrající, nejrozšířenější skupina sýrů v ČR, především eidam a rozšiřuje se výroba sýrů holandského typu „Maasdam“ s tvorbou ok, v ČR Madeland)
  • tvrdé a extra tvrdé sýry (zrající, např. ementál, čedar, Moravský blok, parmezán, Bergkäse)

Tvrdost sýra souvisí s obsahem vody:

  • u extra tvrdých sýrů méně než 47 % vody
  • u měkkých sýrů více než 68 % vody

Termín „bílé sýry“ se používá pro čerstvé nebo zrající sýry, uchovávané v solném nálevu, např. mascarpone, Akawi, jadel, Istambuli, balkánský sýr či feta.

Měkké sýry zahrnují široké spektrum výrobních postupů, a s tím souvisí jejich rozdílný charakter:

  • měkké sýry bez plísní s měkkou kůrou, příp. s mazem na povrchu (např. Romadur, Limburský, Blaťácké zlato)
  • měkké sýry s bílou plísní na povrchu (např. brie, camembert, hermelín)
  • měkké sýry se zelenou či modrou plísní (gorgonzola, roquefort – z ovčího mléka, niva)

Pařené sýry se vyrábějí hnětením pokrájené sýřeniny ve vodě ohřáté na 75–80 °C. Vznikne tak tvárné těsto, ze kterého se ručně nebo strojně tvarují sýry rozličných tvarů: pletýnky, parenice, korbáčiky, bochníčky atd.

Tavené sýry se vyrábějí z přírodních mícháním při vysokých teplotách za použití tavicích solí (především fosfátů a citrátů).

Zdroj: Informační centrum bezpečnosti potravin

Autor článku

Redaktorka serveru Vitalia.cz. Zaměřuje se především na zdravý životní styl, pohyb a zdraví dětí. Mimo novinařinu pracuje také jako lektorka pohybových kurzů pro děti a rodiče.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).