Hlavní navigace

Škola od devíti? Neuroložka to rozhodně doporučuje, zejména pro děti od 12 let výše

11. 1. 2023

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Po vánočním volnu se děti a studenti vrátili do školy. A se školní docházkou se vrátila i povinnost ranního vstávání. Podle neuroložky Soni Nevšímalové se ale ví již léta, že zejména dospívajícím časné ranní probouzení zdravotně nesvědčí.

Když se úřadu ministra školství ujal právník a vysokoškolský učitel Vladimír Balaš, jednou z prvních jeho myšlenek, jež veřejně zarezonovala, byl nápad posunout začátek vyučování na devátou hodinu ráno. Ministr za to schytal vlnu kritiky z mnoha stran a o nápadu přestal mluvit. 

Možná je to škoda. Po skončení delšího volna mezi vánočními a novoročními svátky by takový start bral nejeden rodič i žák, protože návrat k rytmu brzkého vstávání je někdy nepříjemný a únavný. A mnohé děti mají se vstáváním a únavou problém dlouhodobě. 

Děti spí jinak

Odborníci přitom v otázce, kdy začínat školu, mají už léta jasno: Posunutí výuky by dětem rozhodně prospělo. „Z hlediska neurologie je to jednoznačné. Začátek vyučování v 8:00 je příliš brzy,“ říká Soňa Nevšímalová, nestorka české spánkové medicíny.

Ženy spí jinak než muži. Jejich spánek je křehčí, říká neuroložka Přečtěte si také:

Ženy spí jinak než muži. Jejich spánek je křehčí, říká neuroložka

Nejde o žádný subjektivní názor. Neurologové už dávno vědí, že děti spí jinak než dospělí. „Potřebují více spánku a jejich spánek je souvislejší – bez probouzecích reakcí. V dospělosti a zejména v průběhu stárnutí se spánek změlčuje, tedy ubývá hlubších non-REM stadií,“ popisuje lékařka, která nedávno poskytla pro Vitalia.cz rozhovor.

Dětský spánek se podle odbornice od toho u dospělých liší jak délkou, tak i kvalitou. „Děti mají větší podíl tzv. hlubokého spánku non-REM, kdy se například kromě jiných hormonů do těla vylučuje i ten růstový,“ podotýká neuroložka.

U spánku záleží na věku

Rozdíly ve spánku jsou ale i mezi dětmi. Záleží totiž na věku. Dítě spí už v matčině děloze a dnes se ví, že jeho spánek je na tom ženině nezávislý.

Po narození nejvíce spánku potřebují ty nejmenší děti. Kojenci či batolata mají obvykle potřebu spát dopoledne i odpoledne. Malé děti také mají nejvyšší podíl tzv. non-REM, tedy nejhlubší fáze spánku. Ještě v mateřské školce má dítě možnost odpoledního odpočinku. Menší děti také chodí večer spát dřív a přirozeně se i dříve budí.

„V období adolescence, tedy zpravidla od 12 let, se spánek fyziologicky posouvá do pozdější doby. To znamená, že dospívající později usínají a také se potřebují později probouzet,“ uvádí Soňa Nevšímalová. A podotýká, že spánkový posun je v tomto věku o jednu, maximálně dvě hodiny. Delší posuny usínání, například k půlnoci, jsou již patologické.

Právě tady může vzniknout ten zdánlivý paradox, že posun vyučování by potřebovaly zejména děti na druhém stupni základních škol, nikoliv třeba prvňáčci. Takový názor ostatně loni vyjádřil například Ondřej Šteffl, jenž ve školství podniká a je zakladatelem vůbec první porevoluční soukromé školy u nás. „Obvyklý začátek výuky v osm ráno není dobrý pro dospívající, tedy ty ve věku dvanáct až devatenáct let,“ napsal v eseji pro magazín Reportér loni v září.

V dospělosti se spánek posouvá do normy. Tedy do jakéhosi středu. Čím je ovšem člověk starší, má tendenci jít spát dříve a brzo se probouzet. „Spánek se u starších lidí posouvá jako kdyby zpět do dětského věku,“ podotýká Soňa Nevšímalová s tím, že jde opět o fyziologickou, tedy přirozenou záležitost.

Spánek jako okno do budoucnosti

Výše popsaná pravidla ale neplatí pro všechny. „Pokud je dítě nespavec, může to něco signalizovat do budoucna,“ podotýká Soňa Nevšímalová. Například u dětí, jimž je později diagnostikováno ADHD, je jedním z prvních častých příznaků to, že v kojeneckém věku špatně a málo spí.

Jste sova, ale potřebujete vstávat jako skřivan? Dá se to naučit Přečtěte si také:

Jste sova, ale potřebujete vstávat jako skřivan? Dá se to naučit

Ze své praxe zná Soňa Nevšímalová žáky a studenty, kteří usínali tak pozdě, že nebyli schopni do školy vůbec vstávat. Například jeden chlapec usínal až kolem šesté ráno a vstával ve 14 hodin. Pozdní usínání a umělé zkracování spánku přitom může vést k ospalosti přes den, podrážděnosti. 

Podle lékařky jsou tyto stavy většinou řešitelné, musí ovšem dotyčný chtít. „Paní docentka Iva Příhodová (neuroložka z Centra pro poruchy spánku bdění ve Všeobecné fakultní nemocnici, pozn. red.) dělala studii, jež prokázala, že jen jedna třetina dětí, která má tento spánkový posun, když přišla do spánkové laboratoře, tak opravdu neusnula. Ti ostatní kolem 22. nebo 23. hodiny spali jako dudci, což žádná porucha není. Nemůže za to pak genetika, ale životospráva,“ doplňuje neuroložka s tím, že dětí se špatnou životosprávou přibývá, a to i kvůli mediálním technologiím.

Proč není vhodné brzké ranní buzení

Aby děti stihly do školy přijít včas, musí často stávat před sedmou hodinou ranní. A rodiče je v řadě případů musí z postelí vyhánět. Přitom pokud dítě brzy ráno vzbudíte, narušíte mu důležité fáze spánku tím, že je zkrátíte. „Děti jsou brzkým vstáváním ochuzovány zejména o REM spánek, kterého je v ranních hodinách více,“ podotýká Soňa Nevšímalová.

REM spánek je důležitý pro zafixování paměti, kreativitu nebo regulaci emocí. „Existují různé vědecké práce, které říkají, že když má člověk nedostatek REM spánku, je podrážděný a často dělá nesprávná rozhodnutí,“ doplňuje odbornice.

Fáze spánku

  • Non-REM (non-rapid eye movement)
    Spánková fáze různé hloubky. Je důležitá proto, že v mozku se objevuje vysoké množství tzv. spánkových vřetének. „Jsou to skupiny vln, které jsou velmi důležité například pro registraci paměti,“ vysvětluje lékařka Soňa Nevšímalová s tím, že vřetének je v mozku více k ránu než večer po usnutí. V této fázi spánku je také vysoká aktivita hormonálního systému, proto se do těla vyplavuje například testosteron či růstový hormon.
  • REM
    Přichází po non-REM spánku. Jde o fázi, ve které máme nejvíce živých snů. Právě kvůli nim dochází pod víčky k rychlým očním pohybům, které zavdaly názvu této fáze (rapid eye movement).

Více o obou těchto fázích spánku si můžete přečíst v textu na Zdravi.euro.cz.

Pokud jste právě mávli rukou, že vy jste buzení také přežili a jen ať si děti zvykají, protože v životě budou muset brzy vstávat ještě mnohokrát, pak vězte, že podceňovat význam spánku se nemusí z dlouhodobého hlediska vyplatit. „Spánek je pro děti nesmírně důležitý jak pro jejich somatický, tak i psychický rozvoj, což dokazuje řada publikovaných studií,“ podotýká Soňa Nevšímalová.

Vědci například sledovali děti bydlící v okolí frankfurtského letiště, kde jejich spánek byl často rušen hlukem letadel. „Měly horší výsledky psychologických testů i školních výsledků, a dokonce při antropometrickém měření měly i menší výšku oproti svým vrstevníkům z klidnějšího prostředí,“ popisuje lékařka.

K čemu vede narušování spánku

Dlouhodobý nedostatek spánku zapříčiněný například jeho zkracováním obecně vede k poruchám koncentrace, emotivity, podrážděnost, deprese včetně vyšší tendence k sebevražednosti. „Lidé, kteří méně spí, jsou náchylnější k užívání návykových látek,“ uvádí Soňa Nevšímalová a podotýká, že nedostatek spánku ovlivňuje také metabolismus. „Děti, které málo spí, mají častěji nadváhu či obezitu, jsou tedy ve vyšším riziku diabetu a dalších chorob,“ uvádí Soňa Nevšímalová.

Kdy má podle vás začínat vyučování na základní škole?

Nedostatek spánku je spojený také s poruchami imunity a vyšším rizikem nádorového bujení. „To bylo prokázáno u řady povolání, např. zdravotních sester, jež pracovaly na tři směny a byly trvale ohroženy nedostatkem spánku. U nich byl zaznamenán vyšší výskyt karcinomu prsu,“ popisuje lékařka s tím, že v některých zemích se onkologické choroby u lidí pracujících ve směnném provozu považují za nemoci z povolání, kdy při jejich propuknutí náleží odškodnění.

Syndrom neklidných nohou ničí spánek. Nemáte ho také? 5 typických projevů Přečtěte si také:

Syndrom neklidných nohou ničí spánek. Nemáte ho také? 5 typických projevů

V Evropě patříme k mála zemím, kde ještě vyučování začíná v 8:00. A v tuzemsku jsou i školy, kde první zvonění mají před osmou. Například v ZŠ Lednice (začátek vyučování je v 7:50) nebo ZŠ Vyskytná nad Jihlavou (začátek vyučování je dle webu školy v 7:45). „Přinejmenším pro žáky druhého stupně by přitom byl posun začátku výuky určitě vhodný. O kolik, to je věcí diskuze, ale 30 minut by mnoho nic neřešilo,“ míní odbornice a přiznává, že neurologové dosud nikdy za posun začátku vyučování u politiků nelobbovali. „Ale to, že by to bylo prospěšné, se ví už dávno,“ říká Soňa Nevšímalová.

Odbornice podotýká, že za covidových opatření, která omezila školní výuku, vznikla řada poznatků o tom, že když žáci nemuseli chodit do vyučování brzy ráno, chodili spát o něco později. Došlo tedy k fyziologickému posunu spánku jak u dětí, tak u vyučujících, jen u dospělých byl posun o něco menší.

Jak dítěti pomoci, aby se vyspalo

Jestliže teď říkáte, jako spousta jiných rodičů, že začínat školu v 9 není pro chod vaší rodiny představitelné, pak zkuste alespoň dítě ukládat ke spánku včas, a to každý večer. „To je zatím jediná možnost, jak situaci řešit. K pravidelnému spánku je přitom nutné děti vychovávat již od mala, a pokud možno soustavně,“ dodává lékařka s tím, že tři hodiny před usnutím by se děti i dospělí měli vyhnout modrému světlu z obrazovek tabletů, počítačů nebo mobilních telefonů. To znamená buď je nepoužívat, nebo si na ně nainstalovat speciální filtry. Ale i s filtry by používání těchto zařízení nemělo vést k odkládání spánku.

Odborná spolupráce:

Prof. MUDr. Soňa Nevšímalová, DrSc.

Neuroložka specializující se zejména na spánkovou medicínu. Konkrétně na výzkum poruch spánku a bdění, a to u dětí i dospělých. Působí na Neurologické klinice 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice a je místopředsedkyní České společnosti pro výzkum spánku a spánkovou medicínu. Je mimo jiné držitelkou prezidentské medaile Za zásluhy.

Autor článku

Redaktorka serveru Vitalia.cz. Vystudovala žurnalistiku a češtinu na Univerzitě Palackého v Olomouci, pracovala v Deníku, na webu TV Nova a v iDNES.cz. Píše o zdravotnictví. Je držitelkou novinářské ceny Psychiatrické společnosti ČLS JEP za rok 2021.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).