Zatímco čtyřicátníci nebo padesátníci často nevědí, kam dříve skočit, protože řeší děti, kariéru a někdy i bydlení, o deset až dvacet let později to může být jiné. Sice ještě chodí do zaměstnání, ale mnohé ostatní starosti jim odpadnou.
Zralý věk přináší mnoho příležitostí ke spokojenému životu. Jednak po stránce materiální – děti jsou již dospělé a samostatné, zbývá tedy více času na vlastní koníčky, cestování, může zbývat také více peněz, protože hypotéka už je splacená, tak po stránce duchovní. Takový člověk má nadhled daný zkušenostmi, uvědomění si priorit i konečnosti vlastního života, je tu osobnostní vyzrálost,
vysvětluje psychologický poradce Petr Šusta.
Připomněl, že lidé po šedesátce se mohou cítit důležitými i tehdy, pokud další generaci pomáhají s vnoučaty nebo když vidí uspokojivé výsledky své práce. Období po šedesátce může být také časem vrcholu pracovní kariéry, spojeným se společenským oceněním nebo naplněním dlouhodobých pracovních cílů,
připomněl Šusta.
Podle některých studií jsou mnozí lidé po šedesátce dokonce šťastnější než v předchozích životních etapách. Například David Blanchflower, profesor na Dartmouth College, se pocitem štěstí v průběhu lidského života dlouhodobě zabýval a dle jeho studie provedené na datech sesbíraných ve 132 státech světa nastává vrchol největší nespokojenosti u obyvatel rozvinutých zemí ve 47,2 letech – tehdy se dá hovořit o kulminaci krize středního věku.
V tu chvíli se však dá podle odborníků odrazit ode dna a pomyslná křivka spokojenosti, připomínající tvarem písmeno U, znovu začne stoupat. Začneme se totiž smiřovat s nenaplněnými ambicemi, získáme realističtější pohled na svět, přestáváme se srovnávat s ostatními a akceptujeme se i s vlastními chybami. Výsledkem může být vnitřní klid a pocit štěstí i sebejistoty.
Jenže k tomu, aby člověk byl spokojený a mohl si užívat života i ve vyšším věku, je potřeba jedna zásadní podmínka – zdraví. A tady se to Čechům komplikuje. Protože navzdory prodlužující se délce života, nepříliš se prodlužuje věk, po který zůstanou zdraví. I to se totiž dá vyčíslit.
Srovnání zemí OECD například ukazuje, že Češi v průměru onemocní nějakou chronickou chorobou zhruba o devět let dříve než průměrný Švýcar nebo obyvatel Skandinávie. A často jde o nemoci, na nichž se zásadní měrou podepisuje životní styl. Tedy přejídání se, nedostatek pohybu, kouření a pití alkoholu.
Třetina života s nemocí
Přispívají k rozvoji nemocí, jako jsou cukrovka, demence, onemocnění srdce nebo pohybového aparátu – to jsou nejčastější neduhy znepříjemňující stáří českých seniorů. Přestože očekávaný věk dožití je u mužů téměř 77 a u žen až 83 let, průměrný věk, kdy se mohou radovat ze života v plném zdraví, je v případě mužů pouze 51,8 roku a 54,5 roku u žen. Znamená to, že přibližně třetinu svého života prožijí s chronickým onemocněním. Podle lékařů přitom není zdravé stáří otázkou financí ani „zázračných“ produktů.
Chronická onemocnění, která později komplikují život pacientů, se rozvíjí postupně. Lze je tak zachytit při preventivním vyšetření u praktických lékařů, na které mají Češi nárok každé dva roky. Zájem o preventivní prohlídky se poslední dobou zvyšuje, stále tu však máme přibližně 40 procent lidí, kteří na ně nechodí. Zvýšený cholesterol, cukrovka nebo onemocnění ledvin přitom probíhá bez příznaků, a bez pravidelné kontroly na ně pacient nepřijde. Včasná léčba těchto nemocí může oddálit nevratné škody, které se na kvalitě života ve stáří negativně odrazí,
varuje Petr Šonka, šéf Sdružení praktických lékařů. Kromě preventivních prohlídek funguje v Česku také řada screeningových programů, které pomáhají včas odhalit nejen nebezpečná nádorová onemocnění.
Kolik času týdně věnujete cvičení a aktivnímu pohybu?
I podle Pavla Suchánka, odborníka na výživu z pražského IKEM, hraje v procesu stárnutí skutečně zásadní roli životní styl, konkrétně pak pohyb a výživa. Pokud chcete zpomalit stárnutí a udržet si rychlý metabolismus, je nutné zařadit silový trénink,
vysvětluje Suchánek. Aerobní aktivity, jako je běh nebo chůze, prospívají zdraví srdce, ale pro zachování svalové hmoty je nutné věnovat se i posilování. Smysl to má nejen v mládí, ale úplně stejně i po padesátce či šedesátce.
Ideální je kombinace silového tréninku alespoň dvakrát týdně a aerobních aktivit dvakrát až třikrát týdně v délce 40 až 45 minut. Silový trénink pomáhá budovat svalovou hmotu a podporuje zdravý metabolismus, což je klíčové pro prevenci úbytku svalové hmoty souvisejícího s věkem.
A jak je to s jídlem? Pokud bychom navíc nahradili určitou část živočišných tuků rostlinnými oleji, mohla by tato změna snížit výskyt infarktů myokardu až o 25 procent. Jde o malé kroky, které mají obrovský dopad. Zvýšení konzumace ovoce a zeleniny o 100 g denně by snížilo výskyt obezity o 17 procent,
vyčíslil odborník.
Někdy mohou život ve vyšším věku komplikovat i potíže, které se jeví méně závažné než ty se srdcem či nádory. I ony ale mohou zásadním způsobem rozhodnout o kvalitě života. Řeč je třeba o zraku, kdy lidem hrozí například šedý zákal, tedy oční onemocnění, které postihuje převážně senio. Obvykle se začíná objevovat kolem šedesátky.
Lepší zrak, lepší spánek
Určitý typ šedého zákalu, označuje se jako nukleární, se rozvíjí pomalu. Pacienti vidí do blízka. Změnou indexu lomu čočky začnou tito lidé dobře vidět do blízka, ale čočka přitom tvrdne a hnědne, říkáme tomu brunescentní katarakta,
vysvětluje oftalmoložka Šárka Skorkovská, primářka brněnské oční kliniky NeoVize. Tento zákal se dá případně řešit ambulantním a bezbolestným zákrokem, při němž se poškozená čočka vymění za novou umělou. Slábnoucí zrak může mít vliv na celkovou psychiku a kondici, jak primářka vidí ve své každodenní praxi.
Výsledky australské studie Blue Mountains Eye Study prokázaly, že operace šedého zákalu následně snižuje riziko časného úmrtí a to až o 40 procent, protože lidé mají mnohem větší vitalitu, lepší psychiku, lépe spí. Dobré vidění má vedle psychické pohody vliv i na prevenci před úrazy a zvyšuje také soběstačnost seniorů, například tím, že jim umožňuje i v pokročilejším věku řídit automobil a věnovat se různým aktivitám, včetně pomáhání svým blízkým. Cítit se užitečný je totiž dalším z faktorů, které lidem dle odborníků přinášejí štěstí.
ČLÁNKY DO MAILU